Ilustrační snímek Zdroj: Profimedia.cz
Pandemie nemoci COVID-19 přepisuje statistiky úmrtnosti v zemi. Od začátku roku 2020 zemřelo v Česku do 8. listopadu 104 481 lidí, což je o devět procent více než činí průměr. Údaje o počtech úmrtí se od průměru z předchozích let začaly výrazněji odchylovat od poloviny září, tedy v době, kdy nastoupila tzv. druhá vlna epidemie.
V prvním listopadovém týdnu skonalo v Česku 4 135 lidí, více než dvojnásobek ve srovnání s průměrem pro 45. kalendářní týden z let 2015 až 2019. Vyplývá to z předběžných dat za prvních 45 týdnů roku 2020, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Důvody nárůstu úmrtnosti statistiky neuvádí, pravděpodobně k němu ale přispěla epidemie nemoci COVID-19. V prvním listopadovém týdnu v republice podle dat ministerstva zdravotnictví umíralo s prokázaným koronavirem v průměru 216 lidí denně. Maximem, a to od začátku epidemie, bylo 262 úmrtí 3. listopadu.
Od začátku epidemie zemřelo v Česku 11 429 lidí s covidem, k úterý 29. prosince přibylo 59 úmrtí. Počty mrtvých ministerstvo ve statistice pravidelně zpětně upravuje.
V listopadu 2020 podlehlo následkům onemocnění COVID-19 téměř pět tisíc obyvatel. V říjnu šlo o 2 900 úmrtí s covidem.
Čísla se začala lišit v září
Zatímco v prvním a druhém čtvrtletí byly počty zemřelých meziročně srovnatelné, ve třetím kvartále statistici zaznamenali o čtyři procenta více úmrtí než loni. Důvodem byl především zářijový meziroční nárůst počtu úmrtí o osm procent, uvedl ČSÚ.
Důsledky koronavirové epidemie se do demografických statistik více promítnou pravděpodobně až v posledním čtvrtletí roku 2020. Údaje o počtech úmrtí se totiž od průměru z předchozích let začaly výrazněji odchylovat přibližně od poloviny září, vyplývá z týdenních statistik ČSÚ.
Z týdnů od začátku roku 2020 do 8. listopadu, za které jsou dostupná data, vykazoval největší odchylku v počtu úmrtí týden od 26. října do 1. listopadu, kdy nárůst činil 104 procent. O jeden procentní bod nižší rozdíl vykazují údaje za poslední dostupný týden, tedy od 2. do 8. listopadu.
Podle vyjádření ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) z konce listopadu je onemocnění COVID-19 hlavním důvodem zvýšené mortality v Česku. Data za říjen ale podle něj ukázala nárůst mortality také z jiných důvodů, než je právě koronavirus.
Jak šel čas s covidem
Pandemie koronaviru v Česku vypukla 1. března, kdy byly v zemi odhaleny první tři případy nákazy. 22. března ohlásila země první úmrtí s touto nákazou. Šlo o 95letého může, který zemřel v pražské Nemocnici Na Bulovce.
Počet nakažených rostl jen pomalu, pozitivních testů bylo maximálně několik desítek denně. Zlom přišel 19. března, kdy se prokázalo 205 nakažených, a další tři týdny počet pozitivních testů jen vzácně klesl pod 150.
Počty zemřelých se až do poloviny září držely na jednotkách denně, výjimečně byla překročena hranice 10–15 úmrtí. S nástupem druhé vlny se čísla vyšplhala až nad 200 mrtvých denně. Nejhorší byl zatím 3. listopad, kdy podle statistik resortu zdravotnictví zemřelo 262 osob.
Data ministerstva zdravotnictví také hovoří o tom, že na nákazu umírají více muži než ženy. Celkem zemřelo k 13. prosinci 5 480 mužů a 4 230 žen.
