úmrtnost

Někteří odborníci tvrdí, že koronavirus se nakonec změní v sezónní nemoc podobnou nachlazení, protože lidé si díky očkování a nákaze vytvoří imunitu. Výskyt varianty omikron by mohl tento proces ještě více urychlit. Jejich tvrzení posilují naději, že nejhorší část pandemie je již za námi.

Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) ve středu odpoledne představí proticovidová opatření, která budou platit o vánočních svátcích. Mnoho odborníků na nový kabinet naléhá, aby vzhledem k šíření nové varianty omikron výrazněji zpřísnil. Mezi ně patří i epidemiolog Rastislav Maďar. Ten varuje před statistikami z Jihoafrické republiky. Od prvního nálezu omikronu se tam totiž výrazně zvýšila dětská úmrtnost s covidem.

Rostoucí incidence a snaha vyhnout se plošnému lockdownu. To jsou dva hlavní důvody, proč se Česko propadá žebříčkem zemí, kde je podle agentury Bloomberg nejlepší strávit čas v pandemii. Česko je momentálně až 46. z 53 sledovaných států a nebýt Rakouska, zaznamenalo by největší pokles ze všech.

Úřad pro národní statistiku (ONS) v Anglii v období od 2. ledna do 24. září letošního roku mapoval a porovnával okolnosti úmrtí na covid. Zveřejněné výsledky podle odborníků jednoznačně dokazují funkčnosti vakcíny. Lidé, kteří nejsou očkovaní, prý mají až 32krát vyšší pravděpodobnost, že covidu podlehnou, pokud se jím nakazí.

Světová zdravotnická organizace (WHO) podpořila masivní očkování první schválenou vakcínou proti malárii. Vakcinace by podle ní mohla zachránit desetitisíce životů, zejména dětí v Africe. Na malárii, nemoc známou už od dob antiky, podle statistik WHO zemře na světě jedno dítě každé dvě minuty. Doporučení organizace očkovat představil na středeční tiskové konferenci šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.

Rabia drží v náručí své dítě jen několik dní po porodu v malé nemocnici v provincii Nangarhár na východě Afghánistánu. „Je to moje třetí dítě, ale zážitek to byl úplně jiný. Bylo to strašné,“ řekla. Porodnické oddělení totiž bylo během několika týdnů rozebráno na nejnutnější věci. Rabia nedostávala žádné léky ani jídlo.

Pobřeží slonoviny ohlásilo první výskyt nákazy virem ebola po více než 25 letech. Podle agentury Reuters to v sobotu večer uvedly v oddělených prohlášeních ministerstvo zdravotnictví západoafrické země a Světová zdravotnická organizace (WHO).

V březnu 2021 zemřelo podle předběžných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) 16 600 obyvatel ČR, což je historicky nejvyšší počet za jeden měsíc. Oproti pětiletému průměru z let 2015–2019 byl letošní březnový úhrn zemřelých vyšší o 61 procent, absolutně pak o 6,3 tisíce.

Takzvaná brazilská varianta koronaviru SARS-CoV-2, známá také jako P1, se objevila v Česku. V pátek o dvou případech informoval ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO). Co o brazilské mutaci víme? Je nakažlivější podobně jako ta britská nebo jihoafrická? Odpovědi nejen na tyto otázky najdete v článku.

Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli sdílel na svém YouTube kanálu hned dvě videa, ve kterých občanům České republiky představil protilátkové koktejly bamlanivimab a Regeneron. V jeho řeči nechyběla ani kritika ministerstva zdravotnictví. „Doufám, že bude aktivnější a nebude indikace pacientů limitovat. Lidské životy mají velkou hodnotu a nemůžeme je přepočítávat na peníze,“ sdělil Babiš.

Po nákaze vysoce nakažlivou variantou koronaviru, která se poprvé objevila v Británii a následně se rozšířila po celém světě, umírá o desítky procent více lidí než u dosud převládajících verzí viru. Podle agentury Reuters to vyplývá ze studie britských vědců zveřejněné v odborném časopise British Medical Journal.

Riziko úmrtí na COVID-19 v zemích, ve kterých má většina populace nadváhu, je zhruba desetkrát vyšší než v zemích s většinou obyvatelstva se zdravou tělesnou hmotností. Vyplývá to z nově zveřejněné zprávy organizace World Obesity Forum (Světové fórum pro obezitu), o níž informoval web CNN. Jak si v tomto ohledu vede Česká republika? A jak jsou na tom naši sousedé ze Slovenska, Polska, Rakouska nebo Německa?