úmrtnost

Obezita, kouření, cukrovka, nedostatek pohybu i vyšší věk dožití jsou příčinami častého výskytu kardiovaskulárních onemocnění v Česku. V evropském srovnání si naše země stojí špatně i v četnosti úmrtí na nemoci srdce. Kardiologové proto připomínají lidem, aby mysleli na zdravý životní styl a nepodceňovali ani preventivní vyšetření nejdůležitějšího lidského svalu.

Kolik nyní žije v Česku třeba Marií, Klausů, Horáčků nebo Anet, to řadový občan nemá šanci zjistit. Ministerstvo vnitra i Český statistický úřad (ČSÚ) informace o četnosti jmen a příjmení už sedm let tají a oblíbené webové stránky typu Kdejsme.cz či Nasejmena.cz přinášejí zastaralé údaje z roku 2016. Statistikou přitom každý rok pořádně zamíchají zesnulí i narození – v letech 2017 až 2022 v České republice přišlo na svět 663 964 dětí a naopak 725 993 osob zemřelo.

Smrtelnost u této nemoci je netradičně vysoká, komentoval epidemiolog Roman Prymula ve vysílání CNN Prima NEWS šíření legionelly, nedaleko českých hranic. Ta si v sousedním Polsku vyžádala už čtrnáct obětí, převážně se jednalo o starší jedince, kteří měli i jiné zdravotní problémy. Odborník také dodal, že se s touto nemocí potýkáme i v Česku.

Západoevropské státy se v letošním létě potýkaly s nebývale vysokou úmrtností, která v průměrech překonala i rekordní hodnoty z posledních dvou let. Ty však ovlivnila pandemie koronaviru. Lékaři, vědci a experti nyní zkoumají příčiny tohoto jevu.

Světová populace by se do konce století mohla snížit na čtyři miliardy ze současných téměř osmi miliard, uvádí ve studii britský ekonom James Pomeroy ze společnosti HSBC. Počet lidí na planetě podle něj začne zhruba za 20 let zásadně klesat kvůli stále nižší plodnosti, stárnutí populace a ekonomickým důvodům. O studii zveřejněné tento týden napsal server Les Échos.

V Česku kvůli kouření zemře ročně až 19 tisíc lidí. Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) teď přišel se studií, která detailně popisuje úmrtnost napříč Českem, a to až na úroveň jednotlivých obcí.

Pokud se úroveň vakcinace nezvýší, bude poměrně vysoká smrtnost u covidu pokračovat a vůbec na to nebude mít vliv, zda protikoronavirová opatření rozvolníme, nebo nikoliv. V pořadu K věci na CNN Prima NEWS to prohlásil stínový ministr zdravotnictví, lékař a poslanec hnutí ANO Julius Špičák. Podle něj opatření stejně nedávají smysl.

Někteří odborníci tvrdí, že koronavirus se nakonec změní v sezónní nemoc podobnou nachlazení, protože lidé si díky očkování a nákaze vytvoří imunitu. Výskyt varianty omikron by mohl tento proces ještě více urychlit. Jejich tvrzení posilují naději, že nejhorší část pandemie je již za námi.

Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) ve středu odpoledne představí proticovidová opatření, která budou platit o vánočních svátcích. Mnoho odborníků na nový kabinet naléhá, aby vzhledem k šíření nové varianty omikron výrazněji zpřísnil. Mezi ně patří i epidemiolog Rastislav Maďar. Ten varuje před statistikami z Jihoafrické republiky. Od prvního nálezu omikronu se tam totiž výrazně zvýšila dětská úmrtnost s covidem.

Rostoucí incidence a snaha vyhnout se plošnému lockdownu. To jsou dva hlavní důvody, proč se Česko propadá žebříčkem zemí, kde je podle agentury Bloomberg nejlepší strávit čas v pandemii. Česko je momentálně až 46. z 53 sledovaných států a nebýt Rakouska, zaznamenalo by největší pokles ze všech.

Úřad pro národní statistiku (ONS) v Anglii v období od 2. ledna do 24. září letošního roku mapoval a porovnával okolnosti úmrtí na covid. Zveřejněné výsledky podle odborníků jednoznačně dokazují funkčnosti vakcíny. Lidé, kteří nejsou očkovaní, prý mají až 32krát vyšší pravděpodobnost, že covidu podlehnou, pokud se jím nakazí.

Světová zdravotnická organizace (WHO) podpořila masivní očkování první schválenou vakcínou proti malárii. Vakcinace by podle ní mohla zachránit desetitisíce životů, zejména dětí v Africe. Na malárii, nemoc známou už od dob antiky, podle statistik WHO zemře na světě jedno dítě každé dvě minuty. Doporučení organizace očkovat představil na středeční tiskové konferenci šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.