Kolik nyní žije v Česku třeba Marií, Klausů, Horáčků nebo Anet, to řadový občan nemá šanci zjistit. Ministerstvo vnitra i Český statistický úřad (ČSÚ) informace o četnosti jmen a příjmení už sedm let tají a oblíbené webové stránky typu Kdejsme.cz či Nasejmena.cz přinášejí zastaralé údaje z roku 2016. Statistikou přitom každý rok pořádně zamíchají zesnulí i narození – v letech 2017 až 2022 v České republice přišlo na svět 663 964 dětí a naopak 725 993 osob zemřelo.
„Předseda ČSÚ Marek Rojíček mi už v roce 2020 přislíbil, že statistika četnosti jmen a příjmení bude opět zveřejňována,“ říká pro CNN Prima NEWS někdejší pirátský poslanec Ondřej Profant, který se snažil přimět stát k odtajnění právě těchto statistických informací. Neúspěšně. Seznamy o počtech konkrétních jmen a příjmení zůstávají tabu. Nevíme, kolik je Tomášů, Jaromírů, Klausů ani Okamurů.
Mrtvý táta ve statistice
Také jste zažili ten jímavý až soudržný pocit, když jste třeba na stránkách Kdejsme.cz zadali své příjmení a zjistili, jak velkou „rodinu“ tvoříte v Česku? Moje příjmení zní Motýl, v republice žije podle serveru 55 Motýlů mužského pohlaví, z toho čtyři v Hlučíně ve Slezsku. Bohužel to ale není pravda. Můj otec Motýl z Hlučína zesnul již v roce 2020, ale i tři roky po smrti je v této statistice stále uveden.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Kuriozity v českých příjmeních: Vedou Šourci, na Ostravsku jsou i dva Kokoti
Oficiální seznamy jmen a příjmení v České republice totiž zamrzly již v roce 2016, takže provozovatelé stránek typu Krestnijmeno.prijmeni.cz nemají odkud brát aktuální a relevantní údaje. Vzhledem k počtu narozených a zemřelých se přitom tento typ statistik každý rok výrazně proměňuje. Skoro pak ztrácí smysl na podobné weby vstupovat, případně je třeba informace o počtech jmen a příjmení vnímat jen jako orientační údaje. Situaci komplikují také správci podobných stránek, které údaje za rok 2016 prezentují jako aktuální.
Kolik v Česku žije Marií? Nevíme
V letech 2017 až 2022 na seznam přibylo 663 964 jmen i příjmení, přesně tolik dětí se za oněch šest let narodilo. Jména a příjmení 725 993 osob ze statistik naopak vypadly, tolik osob zesnulo. Celkově tak jde o „milionové“ změny.
Karlík, Alenka nebo Tomášek. Tradiční jména budou moci v občankách nahradit zdrobněliny
Zdrobněliny jmen jako Karlík, Alenka nebo Tomášek. Někdo na ně slyší rád, jiný je na ně háklivý. Brzy se možná objeví v občanských průkazech. Podle nového návrhu ministerstva vnitra by mělo jít o součást změny matričního zákona. K ní bude patřit i nová forma určení otcovství nebo možnost spolurozhodovat o změně svého příjmení už pro dvanáctileté děti.
Příklad. Nejčetnějším českým jménem bylo dlouho jméno Marie, dnes ale převažuje především u nejstarší generace žen. Svědčí o tom statistiky z dob, když se k nim ještě veřejnost mohla dostat. V roce 1999 žilo v ČR 406 747 Marií, v roce 2002 jejich počet klesl na 385 985, v roce 2009 jich bylo 316 559 a v roce 2016 už jen 260 056. Kolik Marií žilo loni, to je něco jako státní tajemství. Odhadem jich bude pod 200 tisíc, a to i vzhledem k vysokému nárůstu zemřelých v nejstarší populaci v době covidové epidemie.
Údaje o četnosti jmen a příjmení původně zveřejňovalo ministerstvo vnitra, naposledy však za rok 2016. „V roce 2017 ministerstvo data najednou přestalo publikovat a odůvodňovalo to ochranou osobních údajů,“ říká Profant, pirátský poslanec v letech 2017 až 2021. Stát se odvolával na obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) přijaté Evropskou unií v roce 2016. Profant ale s vnitrem polemizoval. Zveřejňování izolovaných údajů o jménech a příjmeních, tedy nikoliv kompletní nacionálie osob, by nařízení omezovat nemělo.
Pirát Profant neuspěl
„Ministerstvo vnitra není oprávněno ke zveřejňování statistik a přehledů s charakterem statistik,“ tvrdí tento úřad od roku 2017, a proto seznamy „vypnul“. Profant byl ministerstvem odkázán na statistický úřad. „Tázal jsme se jak ministerstva, tak Českého statistického úřadu. Ukázalo se, že si tyto úřady přehazují odpovědnost mezi sebou jako horký brambor,“ zjistil Profant.
Nepřechýlená příjmení žen dráždí jazykovědce: Problémem bude skloňování, upozorňují
Po rozhodnutí poslanců, podle kterého ženy už nemusejí v příjmení používat koncovku -ová, složili jazykovědci hlavu do dlaní. Domnívají se, že teď si lidé v mnoha případech nebudou rozumět.
Na stát tlačil usilovně i nadále a po několika urgencích ho předseda ČSÚ Rojíček ujistil, že veřejnost se k seznamu četnosti jmen a příjmení znova dostane. Prý od roku 2021. „Nový systém umožní vytvářet agregovanou statistiku četností jmen a příjmení, včetně jejich územního rozložení,“ sdělil Rojíček Profantovi.
Nestalo se tak. „Přitom mi to pan předseda osobně přislíbil, ještě jsem to i znovu urgoval,“ říká nyní Profant pro CNN Prima NEWS. Od roku 2021 již není poslancem a pracuje na Úřadu vlády.
Mluvčí ČSÚ Jan Cieslar nechce po letech Rojíčkův příslib Profantovi nijak komentovat. Omezí se na sdělení, že statistici do roku 2019 alespoň zveřejňovali statistiku jmen novorozenců. Ovšem pouze dětí narozených v lednu, jména z dalších jedenácti měsíců zůstávala utajena. V roce 2020 nebyla oznámena ani lednová jména a tato situace trvá podnes. „K přerušení této statistiky došlo v důsledku omezení v průběhu COVID-19 a následně z kapacitních důvodů,“ tvrdí Cieslar. A zároveň slibuje: „Po vyřešení otázky GDPR začne ČSÚ nově zveřejňovat celoroční údaje.“
Kolik je Rojíčků, to asi ví jen Rojíček
Uvidíme, sliby bývají i chyby. V každém případě aktuálně netuším, kolik žije v Česku Motýlů. Ani Ivanů, což je moje křestní jméno. Relevantní údaje v tuto chvíli snad zná jedině předseda statistického úřadu Rojíček, možná i několik dalších statistiků z této státní instituce.
Rojíček také určitě disponuje i přesnými informacemi, kolik v roce 2022 žilo v ČR Rojíčků a kolik Marků, zatímco my ostatní máme jen sedm let staré údaje. V roce 2016 žilo v republice 63 088 Marků a 138 Rojíčků. Nejvíce Rojíčků mělo trvalou adresu v Ostravě, kde jich bylo evidováno 37. Marků žilo nejvíce v hlavním městě, kde tohle křestní jméno v roce 2016 nosilo 1 112 Pražanů. Tato čísla už ale neplatí a výrazně se proměnila.
Statistika jmen a příjemní je totiž velmi neklidným seznamem. Například v roce 2002 žilo v České republice 100 tisíc Ludmil (zaokrouhleno na tisíce) a v roce 2016 už jen 73 tisíc. A z 294 tisíc Josefů v roce 2002 jich o 14 let později zůstávalo jen 211 tisíc. A naopak třeba Kristýn skokově přibylo, v roce 2002 jich bylo 30 tisíc a v roce 2016 již 51 tisíc. Pokračoval však tento trend i v dalších letech a Kristýn už je bezmála 60 tisíc? To ví asi jen bůh, tedy společně s předsedou statistiků Markem Rojíčkem.
