Jak je to v Česku s tresty za šíření COVID-19?
Objevují se případy, kdy člověk svévolně porušuje nařízení a kvůli tomu roznáší nákazu koronavirem. Takto se chovala například Američanka v Německu, která čekala na výsledek testu na COVID-19, ale namísto karantény vyrazila do barů. Později se ukázalo, že skutečně pozitivní byla a mohla nakazit až tisíc lidí. Hrozí jí pokuta do dvou tisíc eur. Podle českého právníka se specializací na zdravotnické právo Ondřeje Dostála by teoreticky mohli být trestně odpovědní i vládní činitelé. Prakticky je to však spíše nepravděpodobné, odpověděl v krátkém rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
Jak české zákony mohou řešit situaci, kdy by někdo vědomě nedodržel karanténu a nakazil nemocí COVID-19 další lidi? Jaký trest by mu hrozil?
České trestní právo zná skutkovou podstatu šíření nakažlivé nemoci úmyslně či z nedbalosti. V té nedbalostní formě by typicky hrozila sankce tři měsíce až šest let s tím, že ale pravděpodobnější je odpovědnost za přestupek.
My jsme žádný takový případ zatím v souvislosti s koronavirem nezaznamenali, ale byly tu peněžité tresty, například za nenošení roušek. Jsou podle vás takové sankce na místě? A jak se díváte na tresty v případě nedodržení karantény?
Přestupky se vždy musí posuzovat případ od případu. Například byli postiženi pendleři, kteří pokojně demonstrovali v automobilech, kde stěží mohli někoho nakazit. Stejně tak byli postiženi nějací teenageři, kteří si v čase všeobecného zákazu vycházení šli opékat buřty. Tam se domnívám, že by se tomu přestupku ubránili, zvlášť vzhledem k tomu, že hlavní hygienička říkala, že v podstatě je bezpečné být v jedné místnosti s nakaženým, pokud jste dále než tři metry a jsou otevřená okna.
Každopádně názory lidí na přístup vlády, ministerských úředníků nebo třeba hygieniků se velmi různí. Jak je to s jejich odpovědností za včasná a správná rozhodnutí o opatřeních ke zvládnutí epidemie?
Teoreticky i vládní činitelé a hygienici mohou trestně odpovídat za trestný čin šíření nakažlivé nemoci. V praxi je to však poměrně nepravděpodobné. V prvním měsíci epidemie se to zkoušelo a k odsouzení nedošlo. To však nemění nic na tom, že politickou odpovědnost za špatné řízení epidemie mohou občané určitě vyvodit ve volbách.
