Sun viděl své pravé rodiče po 14 letech, zatím chce ale zůstat u těch adoptivních. Zdroj: CNN
Sun viděl své pravé rodiče po 14 letech, zatím chce ale zůstat u těch adoptivních. Zdroj: CNN
Osmnáctiletý Číňan Sun Zhuo byl unesen v roce 2007, tehdy mu byli čtyři. Po 14 letech pátrání, které se stalo inspirací po filmový trhák, se při emotivním shledání konečně potkal se svými rodiči. Jenže chlapec si už zvykl na svou adoptivní rodinu a zatím zůstává u ní.
Rodiče vždy doufali, že svého syna ještě někdy uvidí. Aby mohli financovat své pátrání, prodali nemovitosti, nabídli také odměnu až 31 tisíc dolarů za informace o Sunově pobytu, píše americká CNN. Sun Haiyang v průběhu 14 let dlouhé pátrání procestoval téměř všechny oblasti Číny.
Úřady nakonec Suna vypátraly ve východní provincii Šan-tung. Policie použila technologii rozpoznávání obličejů, pomocí které se podařilo identifikovat nejen chlapce, ale také podezřelého s příjmením Wu. Ten je z únosu Suna také obviněn.
Sunovu totožnost musela potvrdit analýza DNA. Wu byl poté zadržen. Chlapec tamním médiím ale řekl, že zůstane u svých adoptivních rodičů, protože ho vychovávali více než deset let a on dosud o svém skutečném původu nevěděl.
Adoptivní rodiče byli původně zatčeni, až do soudního procesu jsou ale propuštěni na kauci. Suna jim nejspíše prodal právě Wu. Podle čínských zákonů je nejvyšším trestem za obchodování s lidmi smrt, zatímco jejich kupci mohou jít do vězení až na tři roky.
Film na motivy pátrání vydělal miliony
Příběhem pátrání po chlapci se inspiroval hongkongský režisér Peter Chan a natočil v roce 2014 film s názvem Nejdražší. Snímek vydělal více než 50 milionů dolarů, v přepočtu tedy více než miliardu korun, a upozornil na všudypřítomný problém únosů dětí a obchodování s nimi.
Podle odborníků problém ještě zhoršila čínská politika jednoho dítěte, která byla v posledních letech uvolněna. Po desetiletí byly rodinám s druhým dítětem ukládány vysoké pokuty, případně byly ženy nuceny své těhotenství ukončit.
Zejména ve venkovských oblastech lidé tradičně považují chlapce za schopnější zajistit rodinu a pokračovat v rodové linii, což vedlo k černému trhu s dětmi, kdy mnoho rodin dávalo k adopci malé dívky.
Není jasné, kolik dětí se v Číně každoročně ztratí, podle odhadů jde až o desítky tisíc. Agentura amerického ministerstva zahraničí pro boj proti obchodování s lidmi zařadila Čínu mezi země, jejichž vlády „nesplňují minimální standardy pro jeho eliminaci“.
Podle čínských úřadů se v roce 2021 podařilo spojit s rodiči více než osm tisíc unesených dětí, přičemž mnoho případů bylo vyřešeno pomocí rozsáhlé čínské policejní databáze DNA a technologií na rozpoznávání obličejů. Jako u Suna.
