Na summitu NATO se v týdnu řešilo primárně postavení Ukrajiny, výsledky jednání ale přímo ovlivní i Rusko. Podle nezávislého listu The Moscow Times summit znamenal pro Moskvu tři různé prohry. Jednak se Západ zavázal k trvající podpoře Ukrajiny, dále podporu vyjádřila i skupina G7 a nakonec Turecko (coby křehký spojenec Ruska) svolilo k přizvání Švédska do NATO.
Ukrajinská administrativa se k dvoudennímu summitu NATO ve Vilniusu upínala velmi silně. Snad i proto odtamtud kyjevská delegace odletěla s lehkou pachutí na rtech. Přes všechnu pompu a silná vyjádření spojenců nakonec Ukrajina nezískala to jediné, o co v kontextu summitu žádala – konkrétní harmonogram pro přijetí do NATO.
„Stále je zde patrná hluboká neochota pustit se do přílišné konfrontace s Ruskem,“ sdělil pro ruský nezávislý list The Moscow Times Jeff Hawn, nerezidentní pracovník washingtonského zahraničněpolitického think tanku New Lines Institute.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ukrajina není připravena vstoupit do NATO, prohlásil Biden. Problémem není jen válka
Na první pohled by proto výsledky summitu mohly znamenat ruský triumf. Setkání vojenských mocností v Litvě přesto ukázalo mnoho věcí, které se Moskvě ani trochu nelíbí.
Podpora Ukrajiny neupadá
Častý argument, že podpora Ukrajiny ze strany Západu bude v případě pokračující války slábnout, se zatím nepotvrzuje. Státy slíbily Kyjevu další balík pomoci a zavázaly se k pokračující podpoře. K poslání dalších zbraní na východoevropskou frontu svolily nejen Spojené státy, ale také Francie nebo Německo, upozornil web Politico.
NATO také v případě Ukrajiny svolila ke zkrácení přístupového procesu, pozvánka do Aliance ale do Kyjeva nedoputovala.
K podpoře Ukrajiny se v závěrečný den summitu ovšem zavázala také celá skupina G7, což vyvolalo ostrou reakci Moskvy.
„Vnímáme to jako extrémně špatné a potenciálně velmi nebezpečné rozhodnutí,“ řekl novinářům tiskový mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Tím, že dávají Ukrajině bezpečnostní garance, ohrožují členové G7 bezpečnost Ruské federace,“ dodal Peskov.
Odklon Turecka?
Vůbec nejvíce ale Rusy rozčarovala změna postoje Turecka, které překvapivě na okraj summitu svolilo k přizvání Švédska do Severoatlantické aliance. Ankara totiž od začátku války na Ukrajině hraje tak trochu na obě strany. Turecko dodalo Kyjevu drony a další vybavení a loni se stalo klíčovým vyjednavačem při odblokování ukrajinských přístavů v zájmu exportu obilí. Prezident Recep Tayyip Erdogan před časem dokonce prohlásil, že Ukrajina si zaslouží být členem NATO.
Na druhou stranu Turecko udržuje i diplomatické vztahy s Ruskem. A vedle Maďarska patří podle expertů mezi dva státy NATO, kteří mají k Moskvě nejblíže. Vladimir Putin navíc v srpnu Turecko navštíví. Až budoucí jednání proto ukážou, zda jde ze strany Ankary pouze o vypočítavé kroky, nebo jestli se Turecko skutečně přiklání blíže k Západu než Rusku.
