Úprk za 30 milionů korun. Penále ukazuje, proč KHL po začátku války neopustilo více hráčů

Jak může KHL pokračovat a proč zahraniční hráči neodejdou? Podobnou otázku si krátce po začátku války na Ukrajině kladlo mnoho hokejových fanoušků. Soutěž, která má být jednou z výkladních skříní Ruska, na harmonogramu nic neměnila, play-off se rozjelo a často bylo doprovázeno propagandistickými prvky. I když se to leckterým hokejistům mohlo protivit, jen tak odejít nemohli.

Složitost – nebo spíše drahost – odchodu ukazuje případ dvou švédských hokejistů donedávna hrajících za CSKA Moskva, a to dokonce v jedné formaci – Lucase Wallmarka a Joakima Nordströma. V play-off zasáhli jen do prvních dvou zápasů osmifinálové série proti Jaroslavli, pak se ze sestavy vytratili. To bylo zhruba týden po začátku ruské invaze na Ukrajinu.

Evidentně se jim nelíbilo, jak soutěž ke konfliktu přistupuje a v zemi – na kterou už padaly ekonomické sankce – svoji budoucnost neviděli. Jenže cesta do normálního světa znamenala překonání zejména finančních překážek. Wallmark i Nordström měli v CSKA smlouvy ještě na příští sezonu a pokud ji chtěli rozvázat, museli pořádně zaplatit.

„Nekomentujeme podrobnosti, ale hráči se vzdali značných částek, aby vyvázli z dohody,“ uvedl v textové zprávě pro švédskou stanici SVT Sport agent dvojice hokejistů Claes Elefalk. SVT zjistila, že každý za svobodu zaplatil monstrózní sumu 13 milionů švédských korun, což je v přepočtu 30 milionů českých korun.

A to je odpověď na to, proč z KHL po zahájení vojenských útoků na ukrajinské území neprchalo více hráčů včetně Čechů. I v případě, že jejich kontrakt platil jen do konce aktuálního ročníku, stále by museli platit miliony. Zároveň se mohli i kvůli svým rodinám bát kriticky promluvit směrem k přístupu soutěže, a tak jen odpočítávali dny, aby mohli bez zábran a zadarmo zmizet. Do té doby svým způsobem byli rukojmí, pokud jim tedy válka a její důsledky nebyly lhostejné.

„Mezi národnostmi jsou rozdíly. Češi jsou pod větším tlakem a jsou na tom hůř. Vyhrožují jim, to je úplně jiný level,“ popsal svoji zkušenost pro finský deník Ilta-Sanomat brankář Nižněkamsku Frans Tuohima.

Nikdo neví, co bude

Nespokojeným krajánkům příliš nepomohla Mezinárodní hokejová federace (IIHF). Ta se neinspirovala fotbalovou federací FIFA, která umožnila zahraničním hráčům aspoň dočasně bez postihu přerušit kontrakt a odletět domů.

Je pravda, že několika zahraničním hráčům se třeba i ještě před startem play-off, případně už během něj, povedlo utéct pryč. Uspěli především Finové. Ale to díky ojedinělému přístupu klubů, zejména Ufy, která patrně netrvala na plném vyplacení sankce za porušení kontraktu. Organizaci opustili čerství olympijští šampioni Markus Granlund, Sakari Manninen, Teemu Hartikainen, pak například Dán Philip Larsen a kanadský rodák reprezentující Bělorusko Geoff Platt.

Nebyli to jen hráči, kteří se rozhodli říct KHL „sbohem“, ale také kompletní týmy. Do ročníku 2021–⁠2022 už nezasáhne Jokerit Helsinky ani Dinamo Riga. Oba týmy odstoupily krátce po zahájení invaze.

Proti svému přesvědčení možná bude muset zůstat v Rusku i další sezonu český reprezentační brankář Šimon Hrubec, který má tu „smůlu“, že smlouva mu vyprší až v květnu 2023. Peníze nejsou vše, nicméně zmíněné horentní pokuty nejsou ani pro profesionálního hokejistu zanedbatelné.

„Jak to vypuklo, celou dobu jsem přemýšlel, jestli a jak by se dalo z Ruska odjet. Řešili jsme to s agenty, se spoluhráči. Měli jsme vlastně každý den mítinky, kde jsme se bavili, jaké jsou cesty a možnosti, jak se z Ruska dostat. Nebylo moc možností,“ vyprávěl v rozhovoru pro iSport.cz loňský vítěz Gagarinova poháru. „Nikdo neví, co bude. Kdybych odešel, nepustil by mě kontrakt. Jsou v něm obrovská penále.“