Saúdská Arábie a Írán, ještě nedávno zarytí nepřátelé, koncem minulého týdne uzavřely dohodu o restartu vzájemné spolupráce. Mírová jednání zprostředkoval Peking, čímž podle amerických médií naprosto opařil administrativu v USA. Odborníci se domnívají, že dohoda významně oslabuje vliv Spojených států na Blízkém východě, který patří mezi přední body zájmu Bílého domu.
Nový pakt lze označit za diplomatická škatulata. Saúdská Arábie – tradiční spojenec USA – se dohodla s Íránem – tradičním oponentem USA – na navázání mírových vztahů a vzájemné spolupráce. Nečekaný smír přitom nezprostředkovaly Spojené státy, které se v posledních letech podílely na mírových rozhovorech v blízkovýchodním regionu, ale Čína.
A americká média a experti jsou v šoku. „Jedná se o jeden z nejšpičkovějších a nejpřevratnějších vývojů, který by si kdo dokázal představit. Jde o změnu, ze které se točí hlava všem v hlavních městech po celém světě. Spojenectví a rivalita, které po generace určovaly diplomatický řád, se přinejmenším na čas rozpadly,“ napsaly The New York Times.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Vztahy Íránu a Saúdské Arábie se po letech zvedají z bodu mrazu. Země překvapily dohodou
USA na druhé koleji
Nečekané jsou na tom všem hlavně tři věci. První trápí hlavně Washington. Blízkovýchodní mocnosti totiž při ukutí spojenectví Američany naprosto ignorovaly, čímž je podle expertů odsunuly na druhou kolej. Bílý dům je tradiční vojenský, obchodní a bezpečnostní partner Saúdské Arábie a s pochopitelným znepokojením se proto dívá na dohodu svého aliančního partnera se zemí, s níž jsou USA dlouhodobě na nože.
Experti MAAE našli v Íránu vysoce obohacený uran. Používá se pro výrobu jaderných zbraní
Experti Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) našli v lednu v Íránu stopy uranu obohaceného na 83,7 procenta. To je jen těsně pod 90 procenty, které jsou potřeba pro výrobu jaderných zbraní. Napsala to v úterý agentura DPA s odvoláním na šéfa MAAE Rafaela Grossiho. Írán tvrdí, že chce atomovou energii využívat jen k mírovým účelům. Velmi vysokou úroveň obohacení u nalezených stop označil za „nezamýšlenou fluktuaci“.
Druhým faktorem je samotná nečekanost mírových rozhovorů. Saúdská Arábie a Írán byly posledních sedm let zarytými nepřáteli. Vždyť ještě v roce 2018 korunní princ Saúdské Arábie Muhammad bin Salmán pro The Atlantic tvrdil, že Adolf Hitler působí vedle Sajjida Alího Chameneího, íránského duchovního vůdce, jako „dobrák“.
Válka v Jemenu
Blízkovýchodní frakce spolu sice neválčily napřímo, vedly ale několik externích konfliktů. Jejich mocenský souboj se promítal především v občanské válce v Jemenu. Proti povstaleckým skupinám Hútíů, které podporoval Írán, tam bojovala koalice vedená Saúdskou Arábií. Občanská válka v Jemenu vypukla v roce 2014 a trvá dodnes. Z bitevního pole tak Írán se Saúdskou Arábií zasedly rovnou k diplomatickému stolu.
Třetím překvapivým faktorem celé události je role prostředníka. Tím se stala Čína, která se přitom doteď o Blízký východ tolik nezajímala. Hovory mezi Íránem a Saúdskou Arábií sice probíhaly především v iráckém Bagdádu, finální spojenectví ale bylo ukuto v Pekingu. A Čína rozhodně nehrála roli pouhého pozorovatele.
„Podle saúdských zdrojů bylo důležité, že to byl plán Číny, dohnat Írán k určité odpovědnosti,“ uvedl list The Guardian.
Saúdská Arábie a Írán jsou přitom kulturně i nábožensky dva různé světy. Saúdská královská rodina a většina země vyznávají sunnitský islám, Írán je naopak šíitská bašta. Katarská Al-Džazíra poznamenala, že Rijád začal být v posledních letech nespokojený s rolí USA v regionu, což mohlo ropnou velmoc vést k hledání jiných partnerů.
A ti teď podle všeho mohou sedět v Teheránu a Pekingu.
