Operace Epická zuřivost: USA blokují Írán po celém světě. Experti varují před právními riziky
Spojené státy rozšířily námořní blokádu i mimo pobřeží Íránu a hrozí zásahy proti lodím po celém světě. Opatření podle expertů vyvolává právní i praktické otázky ohledně jeho proveditelnosti, píše The New York Times. Podobné kroky mohou mít širší dopady na globální obchod a stabilitu námořních tras. Napětí navíc eskaluje i v dalších strategických regionech, včetně Jihočínského moře.
Americká armáda minulý týden oznámila, že bude zasahovat proti každému plavidlu, které Íránu pomáhá – bez ohledu na to, kde se nachází nebo pod jakou vlajkou pluje, napsal web The New York Times. Fakticky tak rozšířila blokádu lodí spojených s Íránem i mimo jeho pobřeží. „USA budou aktivně pronásledovat jakoukoli loď plující pod íránskou vlajkou nebo jakoukoli loď, která se pokusí Íránu poskytnout materiální podporu,“ uvedl ve čtvrtek generál Dan Caine, předseda Sboru náčelníků štábů, a poznamenal, že americké jednotky na Blízkém východě se zapojí do operací s cílem mařit íránskou lodní dopravu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Drama v Hormuzu: USA vtrhly na íránskou loď. Zastavil ji otvor do strojovny, chlubil se Trump
K rozšíření blokády dochází ve chvíli, kdy klíčový Hormuzský průliv zůstává pro obchodní lodě téměř uzavřený a dvoutýdenní příměří mezi Spojenými státy a Íránem se chýlí ke konci. Podle expertů tím Washington propojuje dlouhodobé ekonomické sankce s aktuální vojenskou kampaní. Vyvolává to však řadu právních a praktických otázek. „Válka je chaotická věc nejen z bojové strany, ale i z hlediska národního a mezinárodního práva,“ řekl James R. Holmes, vedoucí katedry námořní strategie na Námořní válečné akademii. „Z právního hlediska je blokáda válečným aktem, takže blokáda je pravděpodobně legální v té míře, v jaké je legální operace Epic Fury (Epická zuřivost),“ řekl s odkazem na název americké vojenské kampaně proti Íránu.
Čtěte také
Vzhledem k tomu, že Kongres oficiálně Íránu válku nevyhlásil, neexistuje mezi Spojenými státy a Islámskou republikou žádný formální válečný stav. Holmes však poznamenal, že „nevyhlášené války jsou v historii USA spíše pravidlem než výjimkou“, přičemž k ospravedlnění bojů se používají společná usnesení Kongresu, rezoluce Rady bezpečnosti OSN a rozhodnutí NATO. „Tato kampaň může být jednostrannější než většina ostatních, ale není bez precedentu,“ podotkl.
Podle mezinárodního práva je ale legálnost takové blokády nejasná, uvedla Jennifer Kavanaghová z washingtonského think-tanku Defense Priorities, který se zabývá zahraniční politikou a vojenskými otázkami. Podotkla, že aby byla blokáda legální, musí být „účinná“ – tedy skutečně vymahatelná a vynutitelná v praxi. Někteří odborníci ale namítají, že takzvaná „globální blokáda“ může být problém, protože je příliš široce definovaná a těžko proveditelná.
Přesto se v historii objevovaly i velmi rozsáhlé blokády. Například během druhé světové války státy uplatňovaly námořní blokády téměř po celém světě, s výjimkou neutrálních teritoriálních vod. Už dříve, v době revolučních a napoleonských válek, blokovala Velká Británie Francii, a během války za nezávislost Spojených států zasahovali američtí kolonisté a jejich spojenci proti britským lodím až v oblasti Indického oceánu.
Vynucování rozsáhlých blokád je však obtížné. „Světová moře jsou obrovská a i největší námořnictvo nebo pobřežní stráž je proti nim relativně malé,“ uvedl Holmes. To, zda bude americká blokáda právně uznána jako „účinná“, bude podle něj záviset na tom, jestli mají Spojené státy dostatek prostředků – tedy lodě, letadla, posádky i zpravodajské kapacity – k jejímu prosazování. Blokáda přitom nemusí být dokonale neprostupná, aby splnila právní podmínky. Posoudit její skutečnou účinnost ale bude podle Holmese pro vnější pozorovatele velmi složité.
Čtěte také
Podle něj může být vymáhání blokády i do určité míry selektivní. „Nyní je možné, že naše vedení by mohlo tiše nechat loď pokračovat, pokud to vyhovuje národnímu zájmu. Například vzhledem k blížícímu se summitu mezi prezidentem Trumpem a generálním tajemníkem Si Ťin-pchingem by Washington možná nechtěl provokovat tím, že by bránil čínskému dovozu ropy,“ popsal Holmes.
Rozšířená blokáda je součástí dlouhodobé ekonomické kampaně proti Íránu, ale pro Trumpovu administrativu představuje určitou taktickou změnu. Dříve během války Spojené státy dočasně zrušily sankce na íránskou ropu na moři, aby zmírnily tlak na globální ceny energií. A předtím, než minulý týden zavedly blokádu íránských přístavů, USA ze stejného důvodu povolily íránským tankerům tranzit Hormuzským průlivem. Zdá se ale, že nyní se Washington vrací k udržování tlaku na Írán. „Blokáda je válečným rozšířením stávajících amerických ekonomických sankcí proti íránskému režimu,“ řekl James Kraska, profesor mezinárodního námořního práva a hostující profesor na Harvard Law School. V době míru byly sankce podle něj „mocným nástrojem k oslabení íránské ekonomiky“. Nyní blokáda slouží jako „kinetická expanze“.
Oznámení generála Cainea o rozšířené námořní blokádě přišlo den poté, co ministr financí Scott Bessent oznámil „Operaci Ekonomická zuřivost“, kterou nazval „finančním ekvivalentem“ bombardovací kampaně, píše PBS. Zahrnuje sekundární sankce vůči institucím na mezinárodní úrovni, jako jsou banky, které jednají s Íránem. „Rozšířená blokáda představuje pozoruhodnou eskalaci ze strany Spojených států,“ uvedla Kavanaghová. Přesto je podle ní nepravděpodobné, že by to zásadně změnilo íránské rozhodování. „Pro Írán je tato válka existenční a snadno se nevzdá. Ekonomický tlak může fungovat jen v dlouhodobém horizontu, ale zdá se, že Trump je příliš netrpělivý na to, aby na dohodu čekal,“ uvedla Kavanaghová.
Hrozí i další blokáda?
Tisíce kilometrů od Íránu navíc eskaluje další námořní krize. Čína totiž zjevně upevňuje svou kontrolu nad spornou a strategicky důležitou mělčinou Scarborough v Jihočínském moři, píše německý deník Bild. Satelitní snímky ukazují, že Čína využívá lodě a plovoucí zábrany k omezení přístupu k atolu v Jihočínském moři. Opatření souvisí s napětím mezi Čínou a Filipínami kvůli spornému útesu, který leží asi 220 kilometrů západně od ostrova Luzon. Obě země si tuto oblast nárokují, protože jde o strategicky i hospodářsky důležitou rybářskou a obchodní zónu. „Zatímco svět upírá pozornost na Hormuzský průliv a blokádu USA, Čína také začíná zavádět námořní blokádu asi 3700 námořních mil daleko v Jihočínském moři,“ uvedl geopolitický expert Klemens Fischer z Univerzity v Kolíně nad Rýnem.
Čtěte také
Podle Fischera čínský manévr spadá do „úplně jiného měřítka“ než současná blokáda Hormuzského průlivu. „Jihočínským mořem ročně prochází přibližně třetina světového námořního obchodu, což představuje zboží v hodnotě přibližně 3,3 bilionu amerických dolarů. Sedm sousedících států soupeří o výhradní kontrolu v devíti různých zónách. Čína se zapojuje do téměř všech sporů v oblasti a nyní zjevně přímo mění situaci v oblasti Scarborough Shoal,“ uvedl Fischer.
Důsledky úplné blokády by se podle něj projevily po celém světě. Už samotná nejistota zvyšuje pojistné pro lodě i náklad, a tím i cenu dopravy, což se nakonec promítá do cen pro spotřebitele. Pokud se blokování námořních tras, které jsou pro globální ekonomiku životně důležité, stane sportem pro velmoci, Evropané za to zaplatí, aniž by mohli zasáhnout,“ upozornil Fischer.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Jako Trump nemluvil snad ani Hitler. Zeman rázně odsoudil výroky prezidenta USA
vaclav.cerny@iprima.cz
