Analýza CNN: Trump i Írán už potřebují mír. Háček je v tom, že doma nesmí přiznat porážku
USA a Írán podle analytiků vstupují do dalšího kola jednání během rostoucího tlaku a regionálního napětí, které zvyšují šanci na kompromis. Obě strany jsou ekonomicky i politicky oslabeny, což může urychlit pokrok v otázce jaderného programu i kontroly strategicky důležitého Hormuzského průlivu, přestože klíčové sporné body zůstávají otevřené, uvádí analýza CNN.
Spojené státy využily první kolo mírových jednání v Islámábádu hlavně k posílení vlastní vyjednávací pozice. Krátce po něm zahájily blokádu íránských přístavů, kterou měl Bílý dům zřejmě připravenou předem. Její plné dopady se projeví až časem, ale i částečně účinná blokáda může výrazně poškodit íránskou ekonomiku i jeho partnery, například Čínu závislou na ropě, píše CNN s tím, že skutečné vyjednávání začne až nyní.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Exploze a mračna dýmu v Íránu. Drtivý úder USA a Izraele zasáhl energetickou tepnu
Šance na úspěch ve druhém kole jednání roste, protože obě strany jsou pod stále větším politickým tlakem. Americký prezident Donald Trump otevřeně říká, že dohodu chce. Kvůli rostoucí inflaci, cenám energií a nespokojenosti svých voličů ji ale především potřebuje. „Je těžké odhadnout, zda Trumpovy neustále se měnící postoje pramení z deficitu pozornosti, problémů s pamětí nebo neortodoxního vyjednávacího génia. Ztěžovat soupeři vědět, co chcete, má však jako vyjednávací strategie své limity a může zavánět zmatkem a zoufalstvím. A tento chaos – záměrný či implicitní – zdůrazňuje, jak moc Trump potřebuje dohodu,“ popsal v analýze CNN bezpečnostní zpravodaj Nick Paton Walsh.
Čtěte také
Trump nicméně tvrdí, že dohodu chce uzavřít i Írán. A CNN mu ve své analýze dává zapravdu. Íránci podle ní možná působí silně na internetu a v propagandě, ale ve skutečnosti jsou na tom mnohem hůř. Po útocích, které zasáhly přes 13 tisíc cílů, utrpěl tamní režim velké škody na vedení i bezpečnostních složkách. Právě proto potřebuje dohodu ještě víc než Spojené státy. „Škody po týdnech bombardování jsou obrovské. Vedení Íránu je oslabené – o možném nástupci Modžtábovi Chameneím se neví, zda je vůbec schopný vládnout, a revoluční gardy už mají třetí vedení v pořadí. I když působí odhodlaně a mluví tvrdě, čekají je velké problémy s řízením země i doplněním sil pro další konflikt,“ píše Nick Paton Walsh. „Írán může působit silně, protože vydržel tlak a nevzdal se. Ve skutečnosti je teď v regionu ale slabší než kdy dřív – zaútočil totiž na většinu sousedů a tím si je znepřátelil,“ dodal.
Pokud se nestane něco nečekaného, je teď pravděpodobnější dohoda než návrat k bojům – mimo jiné proto, že se postoje USA a Íránu při jednáních překvapivě přiblížily. „V diplomacii se navíc často říká opak toho, co se skutečně děje: když jednání váznou, mluví se o pokroku, a když se blíží dohoda, zdůrazňují se překážky, aby druhá strana cítila tlak,“ podotkl Nick Paton Walsh.
Podmínky možné dohody
Zdá se, že obě strany se shodují, že Hormuzský průliv by mohl být znovu otevřen. Americká blokáda íránských přístavů oslabuje Teherán v tomto jednání. Írán zároveň ví, že musí umožnit volnější přepravu, aby zmírnil tlak, například ze strany Číny a dalších odběratelů jeho ropy, a spor se tak týká hlavně detailů dohody, ne její podstaty. Obě strany se také shodují na moratoriu na obohacování uranu. Írán chce, aby trvalo pět let, USA žádají dvě desetiletí.
Íránské technologie na obohacování uranu byly v posledních letech omezeny bombardováním. Zůstává mu ale přes 400 kg uranu obohaceného na 60 %. Ten ale podle Trumpa Írán v tuto chvíli pravděpodobně nemůže snadno využít k výrobě zbraně, hlavně kvůli silnému americkému a izraelskému leteckému dohledu. Řešením by podle návrhů mohlo být zapojení Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), která by materiál odvezla do Ruska, nechala ho zpracovat na nižší úroveň, nebo ho monitorovala v rámci kontrolní mise. USA by chtěly tuto kontrolní misi obnovit, jak tomu bylo před válkou.
Čtěte také
Faktor Izrael
Nejistým faktorem je Izrael. Írán chce, aby jeho spojenci v Libanonu a jinde nebyli napadáni. Hizballáh ale během nedávných bojů ukázal, že ho válka z roku 2024 úplně neoslabila. Není jasné, zda Izrael plánuje dlouhodobou okupaci jihu, a jeho útoky působí spíš jako omezené akce, aby nepřišla větší mezinárodní kritika. Libanonská vláda jedná s Izraelem přímo poprvé po několika letech, ale nesplnila svůj slib odzbrojit Hizballáh a pravděpodobně to ani v dohledné době neudělá. Sporná otázka se tak nejspíš oddělí do zvláštního jednání. To by umožnilo Izraeli pokračovat v občasných útocích, Libanonu snášet menší intenzitu bojů a USA tvrdit, že se situace postupně zlepšuje. „Sporné body mezi USA a Íránem už nevypadají jako zásadní překážky, spíš jde o drobnosti a otázku prestiže. Ani jedna strana nemůže přijmout dohodu, pokud ji nebude moct prezentovat jako své vítězství. Írán zároveň potřebuje mít pocit, že si zachoval dostatečnou vojenskou sílu, aby odradil další útoky,“ popsal Nick Paton Walsh.
Trump v posledních dvou měsících naštval téměř všechny, od papeže až po Izrael. Potřebuje proto z této války odejít s dohodou, kterou jeho podporovatelé budou moci označit za úspěch. Jinak mu hrozí, že situace skončí ekonomickými problémy a nestabilitou na trzích.
Amerického prezidenta budou pronásledovat dvě otázky: Je nová dohoda s Íránem lepší než ta z roku 2015, kterou uzavřel Barack Obama a Trump ji později zrušil? „To se bude těžko posuzovat, protože íránská jaderná infrastruktura je vážně poškozená a cílem je zabránit Íránu v obohacování uranu, což se může podařit,“ uvedl Nick Paton Walsh. Druhou otázkou je, jaký Írán z celé situace vyjde. „Pravděpodobně bude oslabený a poškozený, s následky, které mohou trvat desítky let. Zároveň ale prokázal velkou odolnost a dlouhý konflikt posílil spíš tvrdé postoje než umírněné hlasy, které volaly po menší militarizaci,“ dodal Nick Paton Walsh.
Trump by mohl uzavřít dohodu, která omezí schopnost Íránu vyrobit jadernou zbraň. Nezamýšlené následky první války, kterou sám zahájil, se ale teprve začínají projevovat. Jedním z nich může paradoxně být, že íránští zastánci tvrdé linie pocítí ještě větší potřebu získat jadernou bombu, upozorňuje CNN.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Trumpovy výhrůžky Íránu zní jako válečné zločiny, míní Pilip. USA podle něj ztrácejí kontrolu
vaclav.cerny@iprima.cz
