Spojené státy vzhledem k rostoucí vojenské a politické moci Číny zřejmě zvažují prohloubit spolupráci s ostatními asijskými zeměmi, aby se vytvořil pakt, který by mohl připomínat NATO. Vyplývá to z analýzy listu Foreign Policy, podle níž by vznik paktu uspíšila čínská agrese.
Spojené státy se o diplomatické propojení Západu a Asie snažily už za studené války. Organizace jihoasijské smlouvy (SEATO) vznikla v roce 1954 a měla za cíl zastavit komunistickou expanzi. Mezi její členy patřily vedle USA třeba Francie, Austrálie, Filipíny nebo Thajsko.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Obvinění syna, ústavní žaloba a senilita. Biden je v problémech, jeho podpora upadá
Jenže projekt během války ve Vietnamu ztroskotal a Washington se začal spoléhat spíše na bilaterální jednání s asijskými státy. Rostoucí vliv Číny a její začínající námořní převaha nutí Spojené státy vytvářet pokročilejší spojenectví.
V roce 2021 vznikl vojenský pakt AUKUS, jehož členy jsou, jak z názvu vyplývá, Austrálie, Velká Británie a USA. Smlouva definuje spolupráci zmíněných zemí v oblasti Pacifiku a Indického oceánu. Podstatným pilířem paktu je vzájemné sdílení vojenských technologií.
NATO v Asii?
List Foreing Policy v analýze uvádí, že Spojené státy uvažují o tom, že by ve spolupráci s východní polokoulí zašly ještě dál. I když se američtí představitelé spojení „asijské NATO“ vyhýbají, v jejich hlavách prý takový nápad klíčí. Některé asijské státy by takový projekt uvítaly.
„Vzhledem k rostoucímu pochopení, že jakýkoli konflikt by se týkal celého regionu a měl by nulovou výstražnou dobu, by plánovači jednoznačně upřednostnili společné velení a řízení. Nebo i integrované odstrašování, pokud by ho mohli dosáhnout. Jinými slovy, šlo by o vznik struktury velmi podobné strukturám NATO,“ uvádí Foreign Policy.
„Základem jsou společné hodnoty, podobné vnímání hrozeb, základní operační struktury a desetiletí zkušeností se spoluprací. I bez otevřeného použití síly ze strany Číny by nátlakové chování Pekingu vůči jeho sousedům mohlo tento pakt po částech vytvořit. To nemusí být cílem Washingtonu, ale mělo by to zůstat možností, která v tichosti usměrňuje alianční priority. Pak bude záležet na čínském prezidentovi Si Ťin-pchingovi, zda se NATO v Tichomoří nakonec stane skutečností,“ dodává analýza.
O rozšiřování diplomatických vztahů Západu v Asii se mělo jednat i na červencovém mítinku NATO.
„Expanze NATO do Asie je nevyhnutelná. Hodně cestuji po celém Indo-Pacifiku a řeknu vám, že naši asijští spojenci velmi pozorně sledují, co se stalo s Ukrajinou, a uvědomují si, že je potřeba, aby se sami zapojili do NATO,“ řekla k tématu americká senátorka Tammy Duckworthová.
