USB flash disk místo drog. Jak policejní psi odhalují dětskou pornografii v Německu

Německá policie přichází s novými formami odhalování kriminality, žhavá novinka se týká boje proti šíření dětské pornografie. Ve spolkové zemi Hesensko, jejíž metropolí je Frankfurt nad Mohanem, cvičí psy, kteří mají vyčenichat skryté USB flash disky vztahující se právě k této trestné činnosti. Ty pak mají sloužit jako důkazní materiál u soudů.

Byte, malinoiský kříženec, se řítí ke zdi, jako by měl překonat rekord. Někde v puklinách mezi přírodními kameny „panička“ něco ukryla. Jestli to najde, dostane svou hračku. Čenichem zcela systematicky očichává všechny štěrbiny, pak se zastaví a lehne si. To znamená: „Něco jsem našel a chci odměnu.“ Jennifer Sandmannová vydá klapavý zvuk, čímž psovi dává najevo: „Dobrá práce.“ Byte se radostně vrhne ke své paní a může se zakousnout do hračky, kterou mu připravila. Podle reportáže německého deníku Merkur to dělá několik posledních týdnů.

Taková cvičení probíhají nyní téměř denně v Centrální jednotce služebních psů v Mühlheimu nedaleko Frankfurtu. Hesenská pořádková policie již mnoho desetiletí cvičí své psy v klidné lesnaté oblasti. Pro hlídání, hledání i „čmuchání“.

Čtyřnozí policejní „kolegové“ jsou vycvičeni k vyhledávání mrtvol, výbušnin, peněz nebo drog. Od května 2022 je na programu výuky psů nový předmět: datové nosiče. Svým způsobem je to nejtěžší disciplína pro psí čenich. USB flash disk je totiž cítit mnohem méně než marihuana, uvádějí internetové stránky dalšího německého deníku Frankfurter Rundschau.

Pes Byte a jeho sestra Emma, oba ze stejného vrhu oldenburského chovatele, jsou průkopníky ve vyčmuchávání datových médií. Emmin „páníček“, vrchní inspektor Björn Beier, pracuje od loňského podzimu na tom, co psi mohou vyčenichat a kde jsou jejich hranice. Byte a Emma najdou i pevné disky nebo chytré telefony důkladně skryté za tapetou.

Nechte psy „hledat iPhone“ jako první

Jenže… Pokud jsou předměty vzduchotěsně uzavřeny a zalité voskem, může to být pro psy obtížné. „Svět datových operátorů a chytrých telefonů je také velký,“ vysvětluje Beier a popisuje: „Nejprve jsme psy nechali hledat iPhone, což fungovalo dobře, ale s jinými modely pak trochu zápasili.“ Pro výcvik tedy bylo jasné: Musí zkoušet všechny značky, ne jen určité.

Policie ve spolkové zemi Sasko, která sousedí s Českem, používá v justičním systému vyhledávácí psy od roku 2014. Při prohlídkách cel pomáhají odhalit mobilní telefony, které jsou ve věznicích zakázané. Poptávka po „hardwarových psech“ se znásobila po únoru 2019.

Ve složitém a mediálně sledovaném případu týrání v Lüdge ve východním Vestfálsku si policie při hledání důkazů vyžádala jednoho ze saských psů. Pes skutečně našel USB disk v opěradle pohovky, což se „necvičeným“ policistům nepodařilo. Proto tamní bezpečnostní orgány reagovaly rychle: Takové psy musíme mít.

A následoval další postup. Na konci roku 2021 si v Hesensku uvědomili, že nastal čas vycvičit psy pro vyhledávání datových nosičů, protože poptávka byla vysoká. Navíc tamní policie zintenzivnila boj proti dětské pornografii a potřebuje zajistit důkazy při raziích.

Na vzestupu je také kriminalita takzvaných bílých límečků. Podle vyšetřovatelů ukrývají manažeři či ředitelé podniků velké množství dat na externích médiích. „Žádosti přicházejí pravidelně,“ doplňuje Beier.

Školení trvá dvanáct týdnů

Pro psy jde o novinku, které se musejí přizpůsobit. Výcvik trvá dvanáct týdnů, po něm následuje týdenní přestávka, aby se čtyřnozí „detektivové“ mohli zotavit. Ostatní psi, kteří „navštěvují“ kurzy teprve od května, nejsou ještě tak daleko jako Byte a Emma.

Osmnáctiměsíční Emma ukazuje, co se již naučila. V malém skladu je za topením schovaný pevný disk notebooku. Policista a „páníček“ Beier vede systematicky svou fenu s ukazovací holí na místa, která jsou vhodná jako úkryty, v určitých okamžicích však zvíře jedná samo za sebe. Než se její pán dostane k topení, Emma už má v nose pach pevného disku. Lehne si. Ozve se klapnutí a Emma dostane své milované kousátko. „Motivace k hračkám je mnohem silnější než k jídlu,“ přibližuje trenérka Sandmannová. Podle její zkušenosti mohou psi v průběhu výcvikového dne ztratit zájem o pamlsky, ale ne o hračky.

Psi mohou hledat 20 až 30 minut, než potřebují stejně dlouhou přestávku. Délka „představení“ samozřejmě také závisí na vnějších okolnostech. V horku a prachu potřebují psí čenichy přestávku dříve. Doba trvání misí se pak může lišit. „Když má pes v místnosti najít mobilní telefon, jsme všichni po deseti minutách zpátky v autě,“ říká Beier. Ale než se v domě najde paměťová karta, mají čtyři psi podle něj týden co dělat.

Trenéři nevědí, které materiály psi vycítí. Výrobní společnosti se složením svých datových nosičů netají. Aby se psům nedostaly do nosu žádné vnější pachy, nosí během výcviku pouze rukavice. Nejprve se psům předkládají zcela nové USB flash disky, poté částečně zabalené, které však ještě nemají zcela specifický zápach. A myslí se také na to, že datové nosiče, které byly připojeny ke koncovému zařízení nedávno, mohou vonět jinak než ty, které byly dlouho skryté.

V závěrečné fázi kurzu čmuchají psi ve větších budovách firem a úřadů, aby byly scénáře co nejreálnější. Za tímto účelem Beier před časem vytvořil pachovou stopu v hasičské stanici svého sboru dobrovolných hasičů.