Sousední Německo by mohlo koncem tohoto týdne či začátkem příštího zažít rekordní teploty. Meteorologické modely předpovídají pro severozápadní část země až 45 stupňů. Vlnu veder vyvolá horký vzduch, který přichází ze saharské pouště v Africe. „Putuje“ přes Španělsko, Francii až do Německa, částečně i Česka.
Veřejnoprávní televize ZDF přinesla ve svém vysílání mapu počasí, která se v Evropě téměř nevyskytuje. Takovou, na níž tmavě červená už nestačí jako barevná škála, ale šedá a bílá naznačují, co by nás mohlo čekat. Podle výpočtů globálního modelu předpovědi počasí GFS jsou na přelomu následujících dvou týdnů možné rekordní teploty – 47 stupňů ve střední Francii, 45 stupňů v některých částech spolkové země Severní Porýní-Vestfálska, přes 40 stupňů ve Velké Británii.
Do Česka se vrací tropická vedra. Během týdne teploty vyšplhají ke třicítkám
Od pondělí bude příliv chladného vzduchu postupně slábnout a začne se oteplovat. Očekává se oblačná obloha s občasnými přeháňkami, nejvyšší teploty dosáhnou na 23 stupňů.
Mika Rintanen z Finského meteorologického institutu v Helsinkách na svém twitterovém účtu zveřejnil prognózy s ještě vyššími hodnotami pro Francii (48 stupňů) a Velkou Británii (43 stupňů).
Na otázku, jak jsou tak vysoké teploty jisté, odpověděl redaktor a moderátor redakce Počasí televize ZDF Özden Terli: „Zatím se nejedná o zcela spolehlivou předpověď. Týden před možnou událostí se toho může ještě hodně stát. Každých šest hodin vypočítávají velké počítače modely počasí na základě nejnovějších údajů. Meteorologové pak výsledky využívají pro své předpovědi.“
Pokud se však takový tepelný jev objevuje v meteorologických modelech opakovaně po mnoho dní, je třeba se na něj podívat blíže. „Samotná vlna veder pravděpodobně přijde, protože odpovídající povětrnostní situace již nastává, ale otázkou je, jak silná bude. Meteorologové to budou muset v nadcházejících dnech znovu a znovu analyzovat,“ vysvětlil Terli.
Extrémy se budou opakovat
Teploty nad 35 stupňů nejsou ve střední Evropě běžné, rozhodně ne 40 °C a více. Ve světě, kde se průměrná globální teplota zvyšuje, jsou místní teploty stále extrémnější. „To se stalo již loni například v Kanadě, kde bylo téměř 50 stupňů. Takové extrémní výkyvy lze v budoucnu očekávat častěji. Vědci na to upozorňují již desítky let,“ doplnil Terli.
Nadcházející vlnu veder vyvolá horký vzduch, který přichází ze saharské pouště v Africe a navíc je velmi suchý. „Putuje“ přes Španělsko, Francii až do Německa, částečně i Česka. Meteorolog Terli připomněl, že tento charakter počasí se letos objevuje opakovaně: „V květnu, v červnu a nyní máme opět zjevně příliš vysoké teploty a navíc silné tlakové výše nad Atlantikem.“
Na to již zareagoval německý ministr zdravotnictví Karl Lauterbach, který přes sociální síť Twitter vzkázal: „S ochranou starších a nemocných lidí před vlnou veder musíme začít hned. Zásobte se tekutinami, vějíři, mluvte o důležitosti hydratace. Buďte přístupní. Tato vlna veder by mohla způsobit mnoho úmrtí.“
Zákaz bikin v ikonickém italském letovisku. Jsou neslušné, říká starosta a hrozí pokutami
Oblíbená turistická lokalita v Itálii – Sorrento, se rozhodla zavést razantní omezení. V bikinách či bez trika se cestovatelé v přímořském městě neprojdou. Starosta vysvětlil, že místní „odhalená kůže rozčiluje“ a obává se o pověst Sorrenta. Turistům za porušení zákazu hrozí i vysoká pokuta.
Jaká je situace ve zbytku Evropy?
Již na začátku května předpovídala německá meteorologická služba (DWD), že v měsících červnu až srpnu bude ve střední Evropě až příliš teplo. Přesně to se nyní děje. Situace je ještě horší ve Španělsku a Francii, ale také v Itálii a obecně ve Středomoří.
Až do září tam budou panovat vedra a sucha. V zimě a na jaře Itálie trpěla značným nedostatkem srážek a platí to i nadále. Dopad na zemědělství je obrovský, ale pociťuje ho i cestovní ruch a běžní lidé, například v podobě přídělu vody. To vše také podporuje lesní požáry.
V jihofrancouzské obci Bargemon dokonce museli zavést pitnou vodu na příděl. Zakázali i čištění zubů za normálních okolností běžně dostupnou vodou z vodovodního řadu. Jednak kvůli nedostatku tekutiny, ale také kvůli její kvalitě. „Hygienické úřady nám nařídily dávat do našich zásobníků větší množství chlóru, následně nás také informovaly, že voda není vhodná k požívání,“ uvedla Nadine Decarlisová, starostka Bagemonu.
