Banky nemusí pozůstalé informovat o penězích na účtech zemřelého. Stejnou povinnost nemají ani pojišťovny v případě životní pojistky. Může tak dojít k tomu, že pozůstalí přijdou o statisíce až miliony korun. Jednoduše se o nich nedozvědí.
Pavla Gomba je ředitelkou české pobočky UNICEF. Jistý lékař organizaci podporoval už za svého života. Kromě toho ve prospěch UNICEF uzavřel životní pojistku. Když později zemřel, ředitelku o penězích pro UNICEF nikdo neinformoval. A nebýt utajeného telefonátu jedné pracovnice pojišťovny, nikdy by se o existenci peněz nedozvěděla. „Nadiktovala nám přesně údaje toho člověka, datum narození, číslo pojistky a my jsme na základě jednoho dopisu získali jeden a půl milionu korun, takže opravdu významnou částku,“ popsala Gomba.
Notáři ročně vyřizují zhruba 125 tisíc dědických řízení. Pozůstalí by měli nadiktovat soupis majetku, včetně bankovních účtů a pojistek. Často jsou ale účastníky řízení vzdálení příbuzní nebo i lidé, kteří se zemřelým neměli žádný příbuzenský vztah. „Notáři zbývá jediná možnost. Musí obeslat banky. Máme 50 bank s licencí, a pokud notář obešle všechny, jestli tam zesnulý náhodou neměl účet, tak čeká rok, než mu ta poslední odpoví,“ sdělil prezident notářské komory Radim Neubauer.
Notářská komora proto navrhla dvě řešení. Prvním se inspirovala na Slovensku, kde mají notáři přístup do centrální evidence účtů. U nás ji spravuje Česká národní banka. „Primárně mají přístup do centrální evidence účtů orgány činné v trestním řízení, a to z důvodu, že má sloužit hlavně pro odhalování trestné činnosti,“ popsal mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka. Kvůli tomu přístup do evidence zamítlo Ministerstvo financí a Finanční analytický úřad.
Notáři proto přišli s návrhem na spolupráci s Českou bankovní asociací. Ta již léta spolupracuje na elektronické výměně obdobných informací s Exekutorskou komorou. „Řešení, ke kterému bychom se rádi dobrali, by nemuselo být ani příliš složité a ani příliš nákladné,“ vysvětlil náměstek výkonné ředitelky České bankovní asociace Filip Hanzlík. „Za současné situace, kdy dědicové potřebují každou korunu, by bylo fér, aby peníze, které leží v bankách, se k nim dostaly a nezůstávaly u bank,“ zdůraznil Neubauer. „Z našeho pohledu to není jenom nahodilá událost a spousta lidí o tom neví,“ domnívá se Gomba.
Pokud se bankovní asociace s Notářskou komorou domluví, podobné případy, jako je ten s UNICEF, už by se nemusely opakovat. Ale spolupráce se údajně neobejde bez ukotvení v zákoně, což může vyřešení problému prodloužit.
