Schodek rozpočtu přesáhl 230 miliard korun. Hospodaření státu je však lepší než loni
Výběr redakce
Státnímu rozpočtu chybělo ke konci srpna 231,1 miliardy korun. Přesto je rozpočtový schodek o téměř 67 miliard nižší než za prvních osm měsíců loňského roku. Vyplývá to z aktuálních údajů ministerstva financí. Státní kase pomohly vyšší daňové výnosy.
Příjmy státního rozpočtu se na konci srpna zvýšily o více než osm procent, což představuje oproti loňskému roku nárůst o 77 miliard korun. Naproti tomu celkové výdaje se meziročně zvýšily jen o 10,1 miliardy.
Čtěte také
„Z pohledu evropských peněz je aktuální plnění rozpočtu meziročně zkreslené zhruba o 17 miliard korun, které by měly v průběhu druhé poloviny roku vylepšit saldo státního rozpočtu. Na výdajové straně máme dodatečné náklady na mimořádné důchody a sociální dávky na pomoc skupinám občanů ohroženým zdražováním,“ uvedl k výsledkům hospodaření státu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Pomohl konec pandemie
I přesto ale podle něj lze sledovat v posledních měsících „pozitivní trend výrazně rostoucích kapitálových výdajů, které jsou aktuálně téměř o 20 procent silnější než v loňském roce, nepřekvapivě s největším podílem do dopravní infrastruktury“.
Na příjmové straně došlo k největšímu meziročnímu přírůstku u daně z přidané hodnoty, a to o 18,6 procenta. V absolutních číslech pak stát na DPH vybral o 34,4 miliardy více než loni. Na výdajové straně byl naopak nejvyšší nárůst již zmíněných kapitálových výdajů, a to o 19,4 procenta (16,3 miliardy korun absolutně).
Čtěte také
Bilanci hospodaření státu pomohl také výrazný pokles transferů podnikatelům, které se snížily o více než 56 procent (bezmála 58 miliard korun). Zásluhu na tom mělo odeznění pandemie covidu, a tedy postupné ukončování podpůrných vládních programů.
Příští rok s nižším schodkem
Ministerstvo financí rovněž předložilo návrh státního rozpočtu na příští rok. Počítá v něm se schodkem 270 miliard korun, což je o 60 miliard méně, než s jakým pracuje aktualizovaný plán hospodaření státu pro tento rok.
„Státní rozpočet se musí popasovat s nárůstem cen ve formě pomoci občanům a firmám a zvýšenými výdaji na posílení obranyschopnosti země a zajištění dodávek energií. Současně ale nechceme rezignovat na návrat k fiskální disciplíně,“ uvedl ministr financí Stanjura.
Své hodnocení následně přidala také dřívější šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO): „Slavná Stanjurova konsolidace veřejných financí se ruší. Místo toho nastupuje oblíbená metoda ODS – obereme ještě víc firmy a občany. Od nich chce stát v roce 2023 získat navíc 136,3 miliardy. Škrty plánují hlavně v dopravě, zdravotnictví a regionálním rozvoji. Tedy zase na úkor lidí.“
Ve střednědobém výhledu MF navrhuje schodek rozpočtu 250 miliard korun pro rok 2024 a 230 miliard korun v roce 2025. Vláda se bude návrhem zabývat na svých zářijových jednáních, konečné parametry rozpočtu se tak ještě mohou změnit. Schválit a odeslat do Sněmovny ho kabinet musí do 30. září.
„Snížení deficitu z letošních 330 na 270 miliard v příštím roce se na první pohled může jevit jako poměrně razantní, avšak při podrobnějším pohledu vidíme, že celkové saldo veřejných rozpočtů se bude opět pohybovat kolem čtyř procent HDP, tedy důvod k jásání zde nevidíme,“ vzkázala však Národní rozpočtová rada, která je nezávislou fiskální institucí České republiky.
Čtěte také
Petr Musil byl ekonomický redaktor CNN Prima NEWS a vysokoškolský učitel, v současné době působí jako člen Národní rozpočtové rady.
