360°, Jiří Just, Karel Svoboda - 10.10. v 21:30
Exploze po celé Ukrajině. Kyjev, Lvov, Charkov, Ternopil či Oděsa. Tato a další města byla v pondělních ranních hodinách ostřelována Ruskem, což mělo za následek minimálně 14 lidských životů a více než stovku zraněných. Podle rusisty z Institutu mezinárodních studií FSV Karla Svobody se nejspíše jedná o reakce Kremlu na útok na Kerčský most. Putin je tlačen do brutálnějšího postupu, řekl v pořadu 360°.
„Putin je tlačen do brutálnějšího postupu vůči Ukrajině. Bombardování strategické infrastruktury je dlouhodobě jmenováno tamními jestřábi jako to, co by Rusko mělo dělat, ale nedělá,“ vysvětluje Svoboda, který se domnívá, že celá pondělní „akce“ ruské armády a její míra je nejspíše reakcí na pro Moskvu ponižující zasažení Kerčského mostu, jenž je jediným spojením okupovaného Krymu a pevninského Ruska.
„Už dříve jsme viděli určité útoky na ukrajinskou infrastrukturu a civilní objekty, ale takováto intenzita, to je novinka. Uvidíme v dalších dnech, zda se jedná o kompletní změnu ruské strategie, nebo je to jenom momentální reakce. Pro Rusy je zásah jejich chlouby obrovský šok,“ pokračuje Svoboda.
Kyjev dnes... pic.twitter.com/tZwGYXRC2q
— @Marketa Kutilova (@kutka18) October 10, 2022
S mírou překvapení, které v Rusku s útokem na most nastalo, souhlasí i spolupracovník CNN Prima NEWS v Moskvě Jiří Just. „Všichni byli v šoku, nikdo to nečekal,“ potvrzuje myšlenku Just, podle kterého výbuch zásadně poškodil symbol ruské anexe Krymu. „V Rusku byl cítit hněv. Vojenští experti byli zděšení a zároveň velmi naštvání, že se to Ukrajincům podařilo.“
Velkou neznámou prozatím zůstává, jak zásadní poškození Kerčského mostu je. „Základní problém je ve vlakové přepravě. Je sice hezké, že po něm přejedou auta, ale to armádu nevytrhne. Rusové po mostě sice převedli nějaké vlaky, ale vůbec nevíme jaké, jestli nebyly náhodou prázdné,“ říká Svoboda s tím, že funkčnost mostu je klíčová pro zásobování celého jižního křídla ruské armády na Ukrajině.
Vzhledem k událostem uplynulých dnů Evropu, a s ní i celý svět, brzký konec války nečeká. Což je špatná zpráva pro všechny – možná s výjimkou Ázerbájdžánu. Tento nejlidnatější stát Kavkazu je už desítky let v konfliktu se sousední Arménií, která byla dlouhodobě podporována právě Ruskem.
„Tím, jak Putin oslabuje, dostává konflikt novou dynamiku. Najednou jsou to Arméni, kteří tahají za kratší konec,“ popisuje přímo z Ázerbájdžánu spolupracovník CNN Prima NEWS Michal Půr konflikt Jerevanu a Baku o Náhorní Karabach.
Jeden konflikt Rusové rozpoutali, druhý by díky tomu mohl skončit. „Možná se schyluje k vyřešení situace v Karabachu,“ uzavírá Půr.
