Americké ministerstvo obrany poprvé od začátku války oznámilo, že nepřipravuje žádný další vojenský balíček pro Ukrajinu. Informovala o tom agentura AP. Otěže pomoci mezitím přebírají Velká Británie a Německo, které burcují zbytek Evropy i Washington s tím, že je potřeba v podpoře Ukrajiny vytrvat. Vedle toho si kancléř Olaf Scholz také postěžoval, že je „podrážděný“ tím, jak je Německo neustále kritizováno, že nedělá dost.
Jednou za měsíc se sejdou zástupci asi padesáti států a domlouvají koordinaci vojenské a finanční pomoci pro Ukrajinu. Minulý týden ministr obrany Lloyd Austin poprvé na virtuální schůzku dorazil s prázdnýma rukama.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Když je okupace horší než bombardování. Ukrajinci se děsí ruského výpadu u Charkova
„Spojeným státům došly peníze pro Ukrajinu a nemohou posílat munici a rakety, které vláda v Kyjevě potřebuje k odražení ruské invaze,“ interpretovala jeho sdělení americká agentura AP.
Znamená to, že USA v současnosti neplánují schvalovat žádný další pomocný balíček pro Kyjev. Poslední podporu Kongres schválil po tvrdých jednáních 27. prosince minulého roku. Balík zahrnoval dělostřelecké náboje nebo raketový systém Stinger.
Zatím to ale neznamená, že by USA dávaly od Ukrajiny úplně ruce pryč. Washington ostatně pokračuje v tréninku ukrajinských vojáků. USA jich vycvičily už asi 18 tisíc, dalších 1 500 bojovníků je v současnosti na cvičení. Spojené státy ale každopádně mění rétoriku a apelují na spojence, aby začali váhu pomoci přenášet více na sebe.
Volání spojenců
V Londýně a Berlíně je tak cítit hmatatelný strach, že USA z války vycouvají a nechají Evropu, ať se s Vladimirem Putinem vypořádá sama. List The New York Times informoval, že britští politici a diplomati začali vyvíjet tlak na americké republikány, aby je přesvědčili, že je další podpora Ukrajiny v zájmu všech.
Celý britský národ vnímá otázku války v Evropě mimořádně naléhavě. Hned 68 procent lidí schvaluje vojenskou podporu Ukrajiny. Na rozdíl od jiných evropských států totiž ve Velké Británii došlo v otázce Ukrajiny k zásadní shodě mezi vládou a opozicí.
„Zůstaneme jednotní napříč našimi politickými stranami při obraně Ukrajiny před Putinovou agresí,“ prohlásil šéf labouristů a možný příští britský premiér Keir Starmer.
Velká Británie byla první zemi, která schválila v letošním roce další vojenskou podporu pro Kyjev.
Kvůli změně amerického postoje bije na poplach také Německo. Kancléř Olaf Scholz apeloval na Evropu, že musí teď převzít otěže pomoci sama. Dodal přitom, že jen Berlín to nezvládne.
„Evropa musí více podporovat Ukrajinu při obraně vlastní země. Příspěvky, které evropské státy zatím vyčlenily na rok 2024, nejsou dostatečně velké,“ uvedl Scholz v rozhovoru pro týdeník Die Zeit, na který odkázal web Kyiv Post.
Scholz dále uvedl, že je „podrážděný“ tím, že je Německo neustále kritizováno za to, že nedělá dost, i když už „dělá více než všechny ostatní země Evropské unie“.
Agentura AFP poznamenala, že na Německo „připadá více než polovina známých evropských dodávek zbraní“ do Kyjeva.
„Bylo by arogantní si myslet, že to dlouhodobě zvládneme sami. Nebylo by dobrou zprávou, kdyby se Německo v případě, že Spojené státy odpadnou, nakonec stalo největším podporovatelem Ukrajiny,“ řekl a dodal, že Německo je pouze středně velkou mocností.
VIDEO: Útoky ukrajinských dronů
