V pořadu vystoupil i Rudolf Volejník ze Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých. Zdroj: CNN Prima NEWS
Úřad ombudsmana vydal minulý týden manuál, který radí, jakým způsobem by měli lidé v médiích referovat o postižených osobách. Součástí příručky je seznam slov, která by se měla přestat používat a která chce naopak Úřad ombudsmana nahradit „přijatelnějšími“ slovními spojeními. V pořadu 360° Pavlíny Wolfové o nich diskutovali Monika Šimůnková, zástupkyně veřejného ochránce práv, Veronika Vítková, autorka příručky, Rudolf Volejník ze Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých a jazykovědec Karel Oliva.
Úřad veřejného ochránce práv například navrhuje, aby se místo slova „vozíčkář“ psalo raději „člověk pohybující se na vozíku“. Místo „slepecké hole“ pak radí využívat označení „bílá hůl“. Podle Vítkové je ale seznam doporučených slov jen jednou z mnoha částí 25stránkového manuálu. „Je v něm spousta doporučení, radíme v něm, jak respektovat lidi s postižením a jak se k nim chovat,“ vysvětlila v pořadu 360° Pavlíny Wolfové jedna z autorek manuálu, která sama skončila na invalidním vozíku.
Volejník, který je nevidomý, ale vnímá manuál jako nepotřebný. „Já si myslím, že máme daleko palčivější problémy. Mě by nikdy nenapadlo cokoli měnit. Většině našich lidí nevadí, když se jim říká nevidomý nebo slepý, pokud se jim nenadává,“ míní viceprezident Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých. „V tom opatření jde o dnes velmi moderní výchovu k politické korektnosti,“ dodal Volejník.
Slovník přístup veřejnosti nezmění
Také Oliva se v diskuzi profiloval jako odpůrce manuálu. „Je to výraz naivní snahy, která je odsouzena k nezdaru,“ popsal lingvista. „Reformovat vztah ‚běžných‘ lidí k postiženým, to se nedá udělat manuálem. Já si myslím, že se k lidem s postižením chováme v zásadě dobře. Tento slovník je nesmysl, je to mrtvě narozené dítě,“ dodal Oliva a přidal argument, že takzvaná jazyková ekonomie velí, aby lidé používali pro popsání určitého jevu co nejméně slov. Zmíněný slovník pojmů ale naopak nahrazuje jednotlivá slova delšími slovními spojeními.
Slovník mimo jiné navrhuje, aby se místo slova „invalida“ využívalo sousloví „člověk s postižením“. Podle Volejníka je to ale nesmysl. „Člověk může být postižen například zemětřesením nebo hladomorem,“ míní.
Šimůnková pro CNN Prima NEWS vysvětlila, že se na tvorbě manuálu podílelo 27 organizací, z nichž mnohé pracují právě s lidmi s postižením. „My jsme reagovali na požadavky lidí s postižením. Měli pocit, že ve veřejném prostoru není dostatek senzitivity vůči jejich postavení a právům,“ pronesla zástupkyně veřejného ochránce práv. „Na člověka s postižením je nutné se dívat především jako na člověka. S jeho jménem, postavením, vzděláním… Až na dalším místě je důležité to, že je vozíčkář,“ dodala.
