Úžasné výhledy, kultura i loďobus. Salzburg potěší skutečné gurmány, užíval si tam i Mozart
Výběr redakce
Asi to taky znáte. Šinete si to k moři do Itálie nebo Chorvatska či na lyže do Alp. Minutí sjezdu na Salzburg obvykle doprovází pocit, že kus dlouhé cesty je za vámi. Co se ale takhle podívat do rodiště Mozarta? No, možná někdy příště. Pro mě to „příště“ nastalo právě letos a musím uznat, že to rozhodně nebyl špatný nápad. Ba naopak. Tak se pojďme podívat, co všechno Salzburg nabízí a jak tu efektivně strávit drahocenný čas.
V podhůří majestátních Alp položený Salzburg už na první dobrou zapůsobí dojmem bohatého a zajímavostmi doslova nabitého místa. Hrad tyčící se nad městem a řeka Salzach protékající jeho středem může lehce připomínat Prahu, celkově Salzburg ale působí spíš jako taková rakouská Ženeva, stát ve státě, kterým ostatně také v minulosti byl.
Gallery
Samotný název města (česky Solnohrad) jasně připomíná, proč vlastně vzniklo. Nedalekých zásob soli si všimli už Římané a těžba i vývoz této cenné komodity provázela Salzburg prakticky celou jeho historii. Ostatně římský a později italský vliv přetrval ve strategicky výhodně položeném městě dodnes a při procházce historickým centrem, které je součástí Světového kulturního dědictví, je to znát.
Čtěte také
Centrum města je protkáno různorodou architekturou a ačkoliv nepatřím zrovna mezi fanatiky libující si ve slohových stylech, při procházení malebných uliček a náměstí s měšťanskými domy s kořeny ve středověku, musel jsem uznale pokývat hlavou. Pocit kulturní metropole pak umocňuje i bezpočet kostelů a Salzburský dóm – působivá katedrála, která během druhé světové války sice utrpěla povážlivé šrámy, dnes by to ale zřejmě nikdo nepoznal.
„Salzburg je jako malý drahokam zasazený v krásném zlatě. Sám o sobě je moc pěkný a malebný. Je to město baroka, krásné stavby, památky a pamětihodnosti, všechno hned vedle sebe. Máte tady všechno – kulturu, přírodu, sport, muziku. Každý si tu něco najde,“ říká Andrea Minnich ze salcburské turistické centrály.
Právě hudba byla další věcí, která mě během procházky centrem doslova praštila přes uši. V Salzburgu je prakticky všudypřítomná. Skoro na každém rohu postává pouliční umělec s kytarou, flašinetem či dokonce harfou a na své nástroje loudí uchu lahodící zvuky. Aby také ne. Město se pyšní skutečností, že se v něm narodil Wolfgang Amadeus Mozart. Kromě turisty hojně vyhledávaného Mozartova rodného domu, po sobě geniální skladatel zanechal i základy slavného Salcburského festivalu. Ten se během letních měsíců koná přímo v historickém centru a každoročně ho navštěvují tisíce lidí z celého světa, mezi nimiž samozřejmě nechybí ani slavné osobnosti.
Letos festival slaví 100. výročí. Ačkoliv byly oslavy kvůli koronavirové pandemii o rok prodlouženy, ani teď není město zahraničními návštěvníky zrovna přecpané. „I když teď probíhá hlavní sezóna, návštěvníků je o hodně méně. Chybí nám návštěvníci z Ameriky nebo Asie, kteří mají Salzburg ve velké oblibě,“ vysvětluje Minnich, původem Češka, která v Salzburgu žije už od roku 1989. Vysoké popularitě festivalu i za hranicemi Evropy se nelze divit. Shlédnout například Pucciniho operu Bohéma pod širým nebem v těsné blízkosti katedrály a středověkého hradu a hlavně s několikachodovým menu a láhví vína může sice působit poněkud snobsky, zároveň je to ale pěkný zážitek i pro lidi holdující spíše divočejší zábavě.
Hudební festival probíhá přímo pod středověkým hradem Zdroj: Alexandr Božilov, CNN Prima NEWS
Minnich je přesvědčená, že se návštěvníci ze zámoří do Salzburgu opět vrátí, až se situace okolo koronaviru uklidní a současný pokles turistů není podle ní důvod ke stížnostem. Pravdou je, že vylidněný Salzburg tedy rozhodně není a aktuální stav dozajista uvítá každý návštěvník, který si zrovna nelibuje v turisty přecpaných uličkách či restauracích.
Tady vznikly Mozartovy koule
A právě občerstvení je dalším specifikem Salzburgu. Historické centrum města není obleženo zahrádkami restaurací a barů. Ne, že by se tam nevyskytovaly, ale situovány jsou spíše do dvorů. Náměstím vládnou kavárny, a že jich v Salzburgu není málo. Kavárenská kultura má ve městě velkou tradici. Nejstarší salzburskou kavárnou je Tomaselli, která se na Starém trhu otevřela už v roce 1703 a později ji často navštěvoval (a zase ten) Mozart. Mnoho kaváren se také pyšní vlastní tradicí výroby Mozartových koulí. K této pochoutce se váže také jedna zajímavost: Zatímco u nás jsou v dostání převážně v červených obalech (z velkovýroby v Německu), Salzburgu dominují světle modré. Jedná se o poznávací znamení čistě lokální verze, která se více méně nikam nevyváží. Vynález „Mozartkugeln“ si patentuje kavárna Fürst nacházející se rovněž na Starém trhu. Určitě se tam vyplatí místní koule ochutnat a dát si k tomu šálek kávy či horké čokolády, jak tomu bylo i v mém případě.
Tady vymysleli slavné Mozartovy koule Zdroj: Alexandr Božilov, CNN Prima NEWS
Ze Starého trhu, na kterém je mimo jiné k vidění i bizarní minidům, je to kousíček k náměstí Residentplatz s působivou kašnou a hlavně již zmíněným Salzburským dómem. I katedrála je součástí hudebního festivalu, takže kromě prohlídky je během léta možné navštívit i varhaní představení napsaná těmi nejzvučnějšími skladateli, pochopitelně. Za zmínku stojí i Residenz Palace, bývalé sídlo arcibiskupů. V jedné z jeho věží je totiž umístěna unikátní zvonkohra. Její složitou historii průvodce ochotně vysvětlí a vychutnat si výhled na město za zvuku zvonů, které umí vyloudit leckterou známou či povědomou melodii, za těch pár desítek schodů do věže rozhodně stojí. Z tohoto nevšedního místa je i pěkný pohled na další dominantu města – pevnost Hohensalzburg tyčící se na vrcholu Mnišské hory.
Unikátní salzburská zvonkohra Zdroj: Alexandr Božilov, CNN Prima NEWS
Na největší zcela zachovaný hrad ve střední Evropě, jehož základní kámen byl položen už v roce 1077, se dá dostat pěšky nebo lanovkou. Ta vás nahoru pohodlně dopraví během jedné minuty. Uvnitř středověké pevnosti jsou k dispozici restaurace, muzea a samozřejmě i panoramatický výhled z věže na Salzburg a v tomto případě i daleké okolí včetně například letiště nebo Alp. Pokud ale toužíte po, dle mého skromného názoru, nejhezčím výhledu na město, musíte jinam.
Přibližně 20minutovým, leč krásným špacírem mezi zbytky středověkých hradeb a všudypřítomnou zelení, se dostanete až k muzeu moderního umění. Mezi místními obyvateli nepopulární budova, která nahradila oblíbené kasino, stojí na skále přímo nad řekou Salzach. Patří k ní i kavárna a právě z její terasy se naskýtá onen úžasný výhled. Pohledem na kostelní věže, katedrálu, pevnost Hohensalzbrug nebo rovněž populární kopec Kapuzinerberg nacházející se na druhé straně řeky, jsem strávil dlouhé minuty a troufnu si tvrdit, že nejsem sám.
Historické centrum města s dominantou Hohensalzburg Zdroj: Alexandr Božilov, CNN Prima NEWS
Ale zpátky dolů, protože krásné výhledy nejsou jen ze salcburských kopců. Jednou z nejslavnějších scenérií města bezesporu představuje barokní zámek Mirabell i se svoji zahradou, kde se natáčel slavný hollywoodský muzikál The Sound of Music. Ikonický palác nechal na začátku 17. století vystavět knížecí arcibiskup Wolf Dietrich pro svoji světskou milenku Salome. A romantický duch místa přetrval dodnes. Přes všemi barvami hrající zahradu je krásný pohled na Salcburský dóm i středověký hrad. I proto je Mirabell vyhledávaným místem pro svatby. Jen pro zajímavost, dalším oblíbeným cílem svatbychtivých lidí je zámek Leopoldskron, rovněž známý z hollywoodského trháku. Za idylickou kulisu parku, jezera a výhledu na hory se ale draze platí. Konání obřadů tam začíná na desítkách tisíc eur a částka se samozřejmě může vyšplhat i mnohem výše.
Slavný pohled přes Mirabellskou zahradu Zdroj: Alexandr Božilov, CNN Prima NEWS
Leopoldskron leží trošku mimo centrum, dostat se k němu dá ale velice originálním způsobem. Doveze vás k němu loď, ale nikoliv po vodě. Amphibious, který by se dal nejsnadněji popsat jako loďobus, je další ze salcburských atrakcí. Když jsem usedal do tohoto zvláštního dopravního prostředku kotvícího na řece v centru Salzburgu, moc jsem netušil, co očekávat. V první části cesty se plaví po čistém, ale pro jiné výletní lodě příliš mělkém Salzachu. Po chvíli ale „loď“ doslova vyjede z řeky a po odstranění plovoucích mantinelů je z ní rázem plnohodnotný autobus. I když vzhledem poněkud bizarní, což při projížděním města poznáte i z udivených pohledů kolemjdoucích. Kde tohle monstrum získalo technickou, je mi trošku záhadou.
Jízda je to nicméně originální a „loďobus“ za podrobného komentáře objede široké centrum Salzburgu a zavítá i k již zmíněnému Leopoldskronu. Po přibližně hodince zajede zpátky do řeky a vrátí se ke kotvišti. Za konstrukcí tohoto prostředku stojí místní nadšenec a podnikatel Erich Berer, který do něj dle svých slov investoval přibližně milion eur. Když budete mít štěstí, osobně se objeví na palubě a o svém díle vám poutavě povypráví.
Pokud vám už po této jízdě vyhládlo, je na čase sehnat něco k snědku. A i v tomto ohledu se má Salzburg čím pyšnit. Ve městě se nachází celá řada oceněných restaurací, které nabízejí například ryby, steaky, pravé vídeňské řízky nebo vyhlášené salcburské noky. Kvalita nabízených služeb je v drtivé většině případů na špičkové úrovni a s dříve místy přemrštěnými cenami notně zamávala koronavirová krize.
Víno, nebo pivo? Není problém
K jídlu neodmyslitelně patří i dobré pití. Vynecháme světoznámého výrobce energetických nápojů, který má základnu právě v Salzburgu a budeme se soustředit spíše na širokou škálu kvalitních vín z okolí. Z vlastní zkušenosti doporučuji především veltlínské zelené, které je z rukou místních vinařů opravdu povedené. Stejně tak bych se nevyhýbal ani zdejšímu pivu. Ve městě a okolí funguje přibližně 10 pivovarů, z nichž nejznámější, největší a nejstarší je Stiegl. Jeho historie sahá až do roku 1492 a produkty v něm vyráběné rozhodně nechutnají zle.
Pro opravdové gastro gurmány pak přidávám dva tipy. Ze svých cestovatelských zkušeností musím potvrdit okřídlenou pravdu, že se vyplatí sledovat, kam se chodí stravovat lokální obyvatelstvo. Proto mě okamžitě zaujala dlouhá fronta, která se v poledne všedního dne táhla od okýnka v jednom z průchodů mezi ulicemi Universitätsplatz a Getreidegasse, na které o kousek dál leží Mozartův rodný dům. Podnik se jmenuje Balkan Grill Walter a servíruje bosenské speciality za ceny více než přijatelné. Ochutnávku jsem kvůli opravdu dlouhé frontě nestihl. Podle místních má okénko v pasáži velice dlouhou tradici a prodejna se prý také umístila na předních příčkách v hlasování o nejlepší salcburské restaurace, což způsobilo poměrně velký poprask.
Fronta k oblíbenému okénku, kde se servírují balkánské speciality Zdroj: Alexandr Božilov, CNN Prima NEWS
Druhý tip je pro nadšence lačnící po ryze lokálních delikatesách. Těm rozhodně nesmí uniknout farmářské trhy na Mirabell Platz. Jak název napovídá, ze stejnojmenného zámku je to na náměstí co by kamenem dohodil. Chce to ale dobré načasování, gastronomické orgie se konají pouze ve čtvrtek. Už od brzkých ranních hodin se na vyklizené parkoviště okolo kostela sjíždějí farmáři a prodejci z celého Salcburska i nedalekého Bavorska. K dostání jsou klobásy, šunky, sýry, med, piva, vína, ovoce i zelenina. Tady pak stojí za zmínku zvláštně tvarovaná rajčata pěstovaná v Salzburgu a okolí. Možnost ochutnávek je samozřejmostí. Kromě pokrmů, jejichž kvalita je opravdu špičková, narazíte na trzích třeba i na léčivou mast ze svišťů, po které prý zaplesají především vaše klouby. Když jsem v úvodu zmiňoval nepřeplněné salcburské ulice a náměstí, tak v tomto případě to neplatí. Mirabell Platz bylo v době farmářských trhů jediným místem, kde jsem se za několik dní strávených ve městě musel doslova prodírat davem.
Farmářské trhy na Mirabellplatz Zdroj: Alexandr Božilov, CNN Prima NEWS
Kalorie nabrané konzumací všemožných pochutin je určitě dobré vhodně redukovat. A i v tomto ohledu nabízí Salzburg řadu možností. Po obou březích Salzachu vede dostatečně dlouhá a nutno říci i kvalitním povrchem vybavená cesta pro pěší, běžce i cyklisty. Zvláště oceňuji fakt, že ačkoliv stezka vede i centrem města, pod všemi mosty vedou na obou březích podchody, takže se nikde nevyhodíte z nasazeného tempa čekáním na zelenou na přechodu. Na stezce dominují cyklisté, na kole se totiž dá bez větších obtíží dostat prakticky všude po městě nebo si zajet i na slavný zámek Hellbrun, který leží kousek za Salzburgem.
Vodní hrátky na zámku Hellbrunn Zdroj: Alexandr Božilov, CNN Prima NEWS
Mezi další sportovní aktivity se řadí zdolávání kopců a hor, kterých se nachází přímo ve městě i v jeho okolí dostatek. Kromě kola a pěší chůze se dá zvolit i poněkud přímočařejší cesta přes ferratu. Za větším adrenalinem se pak musí trošku dále. Parašutisté rádi využívají téměř 1 300 metrů vysokou horu Gaisberg, která se tyčí nedaleko Salzburgu. Horní tok Salzachu zase poskytuje ideální podmínky na raftování a v blízkých Alpách jsou i skvělá místa pro canyoning. Množství lyžařských středisek v okolí města asi netřeba připomínat.
Co se autentických pocitů z města týče, nesmím vynechat důležitou věc – čistotu. Odpadky pohozené někde na ulici jsou spíše vzácností. Po nějaké formě vandalismu nejsou v centru města žádné stopy. Dokonce i na nepříjemný zápach vycházející z močí potřísněného zákoutí je obtížné narazit. Typického bezdomovce jsem za těch několik dní také nezahlédl. Tím nechci tvrdit, že se v Salzburgu nevyskytují, ale prostě tak nějak nejsou na očích. Na turisticky exponovaných místech se tu a tam objeví jedinec žebrající o nějaké to euro, ale povětšinou to probíhá dosti neinvazivním způsobem. A kapitolou sama pro sebe je řeka Salzach, do jejíž průzračně čisté vody máte chuť okamžitě skočit (dokud si nevšimnete síly jejího proudu).
Řeka Salzach a kopec Kauzinerberg Zdroj: Alexandr Božilov, CNN Prima NEWS
A kdy je nejlepší Salzburg navštívit? „Hlavní sezóna bývá v létě, kdy se koná festival, anebo v prosinci na vánoční trhy. Ale doporučila bych se stavit i mimo sezónu, někdy na podzim nebo například v únoru, kdy se to dá spojit s lyžováním. Všechny památky a pamětihodnosti mají otevřeno, je tady v zimě nádherné počasí, modrá obloha, sníh, ticho a klid,“ uzavírá Minnich.
Čtěte také
Alexandr pracuje na Primě už od roku 2013. Během té doby prošel redaktorskými a posléze editorskými pozicemi jak v televizním, tak on-line zpravodajství.
