V boji s covidem uzavření škol nepomohlo a dětem kvůli distanční výuce uškodilo. (Ilustrační foto) Zdroj: CNN Prima NEWS
Uzavření škol nemělo žádný vliv na šíření covidu. S tímto zjištěním přišla nová studie výzkumníků z Japonska a USA, kteří sledovali japonské studenty od propuknutí epidemie. Naopak distanční výuka mnohým žákům zhoršila výsledky i psychické zdraví.
Výzkumníci z USA a Japonska porovnávali obce, které na jaře 2020 uzavřely školy, se školami, jež tak neučinily. Zjistili, že mezi oběma skupinami obcí nebyly žádné rozdíly v počtu případů covidu na 100 tisíc obyvatel.
„Nenalézáme žádné důkazy o tom, že by uzavření škol v Japonsku snížilo šíření COVID-19,“ uvedli autoři z Harvardovy univerzity a japonské Shizuoka University a University Gakušúin v Tokiu. Uzavření tříd tak prý jen narušilo život dětí, aniž by pomohlo ve zdravotní krizi.
V karanténě končí desítky tisíc dětí v Česku. Covid komplikuje dohánění učiva
Vedle hrozby dalšího omezení běžné zdravotní péče sužuje Česko další, ne tolik viditelný problém. Po roce distanční výuky jsou v karanténě opět desetitisíce žáků a desítky škol zůstávají kvůli covidu zavřené. Kromě dalšího náporu na schopnosti pedagogů učit i přes počítač vázne zejména dohánění či procvičování nezvládnutého učiva.
„Naše výsledky naznačují, že politika uzavírání škol by měla být přehodnocena vzhledem k možným negativním důsledkům pro děti a rodiče,“ uvedli výzkumníci ve studii.
Konkrétně školy v České republice byly zavřené nejdéle v celé Evropě. Od vypuknutí epidemie covidu loni v březnu fungovaly české školy v uplynulých měsících distančně několik desítek až stovek dní. První stupeň základních škol byl uzavřen na 94 dní a druhý stupeň na 141 dní. Střední školy učily na dálku 155 dní, střední odborné školy včetně praktické výuky 133 dní a vysoké školy 135 dní.
Nevýhody převažují nad benefity
Podle českého ministerstva školství však doba uzavření škol odpovídala zhruba průměru zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Nejdéle byly školy zavřené na Kostarice či v Kolumbii. Na Kostarice zůstávali žáci a studenti doma přes 170 dní, v Kolumbii asi 150.
Dlouho uzavřené školy mělo i Slovensko. Středoškoláci se tam učili z domova déle než 110 dní a žáci základních škol zhruba 50. Naopak omezení pohybu, uzavření škol a nouzový stav v Japonsku minulý rok platily jen krátce během jara.
I přesto japonský výzkum poukázal na to, že se on-line výuka na dětech odrazila negativně. Podle těchto dat se kvůli učení na dálku žákům zhoršily studijní schopnosti i jejich duševní zdraví. „Uzavření škol snižuje možnosti vzdělávání dětí, negativně ovlivňuje jejich fyzický a duševní vývoj a ztěžuje rodičům odchod do práce v denních hodinách,“ uvedl pro japonský deník The Ashahi Shimbun výzkumník Kentaro Fukumoto, profesor na univerzitě Gakushuin.
Podobně situaci v Česku vnímají i tuzemští politici. „Zavření škol považuji za naprosto nepřijatelné, má to dopady na děti, školy ale i rodiny,“ uvedl v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS pedagog a poslanec ODS Martin Baxa.
