Pražané opět pijí vodu ze „své“ Vltavy. Podolská vodárna dodává 500 litrů za vteřinu
Výběr redakce
Do veřejné vodovodní sítě začala téměř po dvaceti letech dodávat pitnou vodu Podolská vodárna. V roce 2002 její provoz ukončily ničivé povodně, od té doby sloužila pouze jako záložní zdroj. Nyní dodává zhruba desetinu z celkové spotřeby vody v Praze. To je asi 500 litrů za vteřinu. Než se voda z Vltavy dostane do kohoutků, prochází čistícím procesem, který trvá celý den, popisuje Ondřej Gandžala, šéf Podolské vodárny.
Co všechno má Podolská vodárna za nové technologie, které vodu čistí?
V rámci rekonstrukce se rozšířila Podolská vodárna, která do té doby byla dvoustupňová, o třetí stupeň filtrace přes granulované aktivní uhlí. Je tu 12 nových filtrů, 24 van, zhruba 85 cm hlubokých, kde je aktivní uhlí a přes něj protéká voda. Tam se zachytí třeba pesticidní látky, které jsme dříve dostatečně zachytit neuměli.
Čtěte také
Voda nově prochází i přes UV lampy, co ty dělají s vodou?
Voda teče přes UV lampy, které tu máme výkonné dvě, a jde o hygienické zabezpečení, které dokáže ve vodě zlikvidovat různé bakterie, minimálně dokáže nabourat jejich šroubovici DNA. V podstatě je dokáže okamžitě zlikvidovat. Výhodu to má tu, že se nemusí přidávat žádná chemie a působí na ně to světlo, které je dokáže zabít. Následně voda teče do vodojemu, kde už je nutné ji hygienicky ošetřit chlórem, aby byla zabezpečená po celou dobu distribuce – od vodojemu až ke kohoutku.
Jak dlouho trvá jednomu litru vody z Vltavy, než se dostane do kohoutku?
Ta voda nejprve teče přes česle do čeřičů, kde se zdrží dvě až tři hodiny, pak teče na filtraci přes pískové filtry, kde je druhý stupeň čištění, tam se zachytí tak na dvě hodiny. To jsme už na nějakých čtyřech až pěti hodinách, pak nám to proteče přes to granulované aktivní uhlí a UV lampy do vodojemu. Tam to může trvat v řádu 10 hodin – podle rychlosti – a následně z těch vodojemů se čerpá do dalších pražských vodojemů a pak se distribuuje po Praze. Takže ta cesta trvá víc než den.
Maximum je dodávka 1200 litrů za sekundu. Jak dlouho jste schopni toto maximum udržet?
My bychom mohli jet na plný výkon i dlouhodobě, ale v tom „koláči“ té vody to není potřeba. Hlavním zdrojem je Želivka, následně Káraný a my doplňujeme 10 až 12 procent. Ale jsme schopni zvýšit výkon a pokrývat spotřebu i dlouhodobě.
Vltava má výhodu, že je zdrojem, který má vždy dostatek vody. Proč byla téměř dvacet let jen záložním zdrojem a až nyní byla uvedena do stálého provozu? Mají na to vliv i měnící se klimatické podmínky a sucho?
Když si vzpomeneme na léto 2002, tak v srpnu přišly obrovské povodně, které vyřadily Podolskou vodárnu z provozu. V následujících letech pak nebyla tolik potřeba. Ale situace se v uplynulých letech proměnila. Je větší sucho. A také dochází k satelitnímu růstu Prahy, jak se čím dál více obcí připojuje na pražský vodovodní systém. Proto se začalo uvažovat o znovuzprovoznění Podolské vodárny. A aby mohla dodávat vodu ještě kvalitnější než v minulosti, bylo nutné ji doplnit právě o aktivní uhlí a UV lampy.
Podolská vodárna Zdroj: CNN Prima NEWS
Čtěte také
pavlina.fabianova@iprima.cz
