V Česku jezdí několik lanovek na stejném principu jako v Itálii. Jsou bezpečné?

Italská i liberecká lanovka pracují na principu dvou lan, jedno je tažné, na tom druhém – nosném – je kabina zavěšena a jede po něm jako po koleji. Podle přednosty lanové dráhy na Ještěd Vladimíra Štěpána prasklo v Itálii tažné lano. „Tím se kabina vlastní vahou začala pohybovat směrem dolů a rozhodující okamžik nastal, když najela na podpěru. Náraz ji zřejmě rozkolísal tak, že spadla. To je ale pouze spekulace, viděl jsem jen záběry v televizi. Nicméně je z nich jasné, že nosné lano zůstalo neporušené,“ tvrdí Štěpán.

Pro tyhle případy je v kabině lanovky záchranná brzda podobná té, jakou známe z vlaků. „Zatáhnete a kolem nosného lana se sevřou čelisti, které by třením měly kabinu zastavit. To je práce průvodčího, který musí zareagovat velmi rychle,“ vysvětlil Štěpán.

Záchrannou brzdu měla podle italských médií i kabina lanovky v Itálii. V rozhodující okamžik ale údajně selhala. Co přesně se stalo, ukáže až další vyšetřování. Vzhledem k tomu, že jediným přeživším očitým svědkem je pětileté dítě, bude rekonstrukce kritického okamžiku v kabině zřejmě velmi obtížná.

Pravidelné kontroly

Lanovky tohoto typu by měly procházet pravidelnými revizemi. V Česku se řídí platnými normami. Liberecká lanovka, kterou provozují České dráhy, se kvůli důkladné prohlídce zastavuje pravidelně dvakrát do roka. Kontrolují se veškeré součástky kabiny i její zavěšení, stejně jako funkční prvky strojovny v horní stanici. „Lana kontrolujeme při revizních jízdách každý měsíc, jednou za dva roky tažná a přítažná lana snímáme a procházejí defektoskopickou kontrolou. Nosná lana takto zkoumáme každé tři roky,“ popisuje přednosta lanovky.

Ocelové nosné lano má průměr pět centimetrů. Lanovka na Ještěd sveze ročně zhruba 300 tisíc turistů. Vzdálenost mezi dolní a horní stanicí je 1188 metrů. Kabina, do které se vejde 35 lidí, nahoru vyjede za čtyři minuty rychlostí až 36 kilometrů v hodině.