V digitalizaci ekonomiky musí pomoci stát masivními investicemi, myslí si odborníci. Zdroj: Profimedia.cz
Česko nemá dostatek soukromých společností, které by dokázaly investovat masivní prostředky do rozvoje a využívání informačních technologií a umělé inteligence. Tomu odpovídá i poměrně nízká úroveň digitalizace českých firem. A situaci nezlepšuje ani stát. „Vláda systematicky umělou inteligenci nefinancuje, a to navzdory různým strategiím a deklaracím,“ tvrdí vědkyně Lenka Kučerová, ředitelka spolku Prg.ai. Důsledky se podle ekonomů projevují v nízké produktivitě práce i nízkých mzdách českých zaměstnanců.
Česká republika nutně potřebuje masivně investovat do rozvoje a využívání digitálních technologií a umělé inteligence. Je o tom přesvědčena Lenka Kučerová, předsedkyně spolku Prg.ai, jehož ambicí je „vytvořit z Prahy evropské centrum umělé inteligence“ a za nímž stojí řada tuzemských vědeckých institucí včetně ČVUT, Univerzity Karlovy či Akademie věd ČR.
Vyzvedne vám nákup a zastane těžkou práci. Musk slibuje robota, co vypadá jako člověk
Šéf automobilky Tesla Elon Musk oznámil, že v příštím roce nejspíše uvede na trh humanoidního robota. Tesla Bot by měl být schopen vykonávat stereotypní, nudnou a namáhavou práci, ale také vyzvedávat nákup v obchodě. „Hlavně nesmí být příliš drahý,“ řekl americký vizionář.
Jedině tak můžeme držet krok s nejvyspělejšími zeměmi Evropy a světa a pomýšlet na dosažení jejich životní úrovně. „Země jako Velká Británie nebo Francie a řada dalších si uvědomily, že potřebná infrastruktura a přední odborníci jsou zcela klíčoví. To se ovšem neobejde bez masivních investic ze strany státu a soukromých společností. Naše vláda momentálně systematicky umělou inteligenci nefinancuje, a to navzdory různým strategiím a deklaracím,“ uvedla Kučerová pro CNN Prima NEWS.
Investovat musí stát
Podle ní je to v českých podmínkách právě stát, který se o nasměrování potřebných zdrojů do digitálních technologií musí zasadit nejvíce. „V Česku chybí dostatek společností, které by měly vizi a prostředky na dlouhodobou podporu vědců, jako to dělají světoví hráči typu Microsoft, Google nebo Samsung,“ dodala.
Přitom právě digitalizace a investice do informačních technologií jsou odborníky zmiňovány jako klíčové faktory pro dosažení razantního zvýšení produktivity práce a mzdové úrovně v Česku. Právě v produktivitě práce zaostáváme za průměrem Evropské unie asi o jednu čtvrtinu, ve mzdách potom přibližně o třetinu. Vůči Německu, s nímž se tak často a rádi porovnáváme, je naše mzdová propast ještě hlubší – ve výdělcích za ním zaostáváme asi o polovinu, a to i při zohlednění rozdílných cenových hladin.
Pozná zápal plic i nález po koronaviru. Program dvou Čechů má usnadnit práci lékařům
Lékař nahraje rentgenový snímek plic do počítače a program Carebot během pár sekund rozpozná zápal plic nebo nález po nemoci COVID-19. Pak určí předběžnou diagnózu. Vynález studentů Masarykovy univerzity v Brně, manželů Karolíny a Daniela Kvakových, má výrazně ušetřit čas lékařům a zkvalitnit léčbu.
„Češi nejsou líní ani hloupí. Jejich produktivita práce zaostává kvůli tomu, že je naše ekonomika orientovaná na práce s nízkou přidanou hodnotou. Máme zde přílišné zastoupení předpotopního průmyslu, který se soustředí na výrobu součástek a je vzdálen od koncových zákazníků,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities. Čeští pracovníci tak podle něho mohou mít „pot ve tváři a vysoké pracovní tempo, ale jejich ohodnocení je relativně nízké“.
Bez digitalizace a bez německých mezd
S tím souhlasí také ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické Veronika Hedija. „Je konečně třeba přestat o digitalizaci, transformaci na znalostní ekonomiku nebo rozvoji informačních technologií jen hovořit a je třeba začít konečně něco dělat. Bez toho si můžeme o německých mzdách nechat jen zdát,“ uvedla pro CNN Prima NEWS. Podle ní se přitom nemusíme snažit vymýšlet kolo, stačí se inspirovat v zemích, které jsou v digitalizaci velmi úspěšné.
Země pro budoucnost? Stát digitalizaci neumí, padající systémy jsou pravidlem
Digitalizace v rukou státu představuje tragický a odstrašující případ. Za poslední půlrok se s technickými potížemi potýkalo hned několik důležitých systémů státní správy, e-shopem na dálniční známky počínaje a evidencí skutečných majitelů zřejmě nekonče. Výpadky a chybové hlášky se stávají spíše pravidlem než výjimkou, hodnotí oslovení IT experti.
Mezi takové patří nejen obligátní Estonsko, ale i Velká Británie či Německo. „Vyznačují se mimo jiné tím, že jejich digitalizační proces má na starosti jeden orgán, který tento proces řídí a kontroluje. Předává potřebné know-how od úřadů, sdílí zkušenosti a příklady z praxe,“ zdůraznila Kučerová.
Vládní zmocněnec bez kompetencí
Šéfka spolku Prg.ai naproti tomu vidí nepříliš uspokojivou praxi v Česku. „Naše vláda sice zřídila pozici vládního zmocněnce pro informační technologie a digitalizaci, jeho možnosti jsou ale velice omezené. Nemá k dispozici žádný tým, rozpočet ani přímé pravomoci. Reálné pokusy o digitalizaci tak zůstávají v gesci různých ministerstev a úřadů, což vede k roztříštěnosti, nekoncepčnosti a neefektivitě při navrhování a zadávání IT řešení a výběru dodavatelů,“ vyjmenovala hlavní příčiny, proč je stát v oblasti digitalizace tak málo akceschopný.
Vinu současného stavu ale Kučerová nepřipisuje pouze státním úřadům. Podle ní může k rozvoji digitalizace přispět i každý z nás. „Je třeba zaujmout aktivní přístup k reáliím současného světa a nepovolit z celoživotního vzdělávání. Umělá inteligence dnes není výplodem autorů vědecko-fantastických románů, jedná se o technologii, která proniká do většiny lidských činností,“ poznamenala.
Rozvoj a budoucnost digitalizace a umělé inteligence bude také hlavním tématem on-line konference Moonshot Platform, která se koná ve čtvrtek 30. září a na níž vystoupí řada odborníků z oboru nebo zástupců státu, kteří mají digitalizaci v Česku na starosti.
