V digitalizaci nám ujíždí vlak, varuje vědkyně. Stát jen předstírá, že situaci řeší

Česko nemá dostatek soukromých společností, které by dokázaly investovat masivní prostředky do rozvoje a využívání informačních technologií a umělé inteligence. Tomu odpovídá i poměrně nízká úroveň digitalizace českých firem. A situaci nezlepšuje ani stát. „Vláda systematicky umělou inteligenci nefinancuje, a to navzdory různým strategiím a deklaracím,“ tvrdí vědkyně Lenka Kučerová, ředitelka spolku Prg.ai. Důsledky se podle ekonomů projevují v nízké produktivitě práce i nízkých mzdách českých zaměstnanců.

Česká republika nutně potřebuje masivně investovat do rozvoje a využívání digitálních technologií a umělé inteligence. Je o tom přesvědčena Lenka Kučerová, předsedkyně spolku Prg.ai, jehož ambicí je „vytvořit z Prahy evropské centrum umělé inteligence“ a za nímž stojí řada tuzemských vědeckých institucí včetně ČVUT, Univerzity Karlovy či Akademie věd ČR.

Jedině tak můžeme držet krok s nejvyspělejšími zeměmi Evropy a světa a pomýšlet na dosažení jejich životní úrovně. „Země jako Velká Británie nebo Francie a řada dalších si uvědomily, že potřebná infrastruktura a přední odborníci jsou zcela klíčoví. To se ovšem neobejde bez masivních investic ze strany státu a soukromých společností. Naše vláda momentálně systematicky umělou inteligenci nefinancuje, a to navzdory různým strategiím a deklaracím,“ uvedla Kučerová pro CNN Prima NEWS.

Investovat musí stát

Podle ní je to v českých podmínkách právě stát, který se o nasměrování potřebných zdrojů do digitálních technologií musí zasadit nejvíce. „V Česku chybí dostatek společností, které by měly vizi a prostředky na dlouhodobou podporu vědců, jako to dělají světoví hráči typu Microsoft, Google nebo Samsung,“ dodala.

Přitom právě digitalizace a investice do informačních technologií jsou odborníky zmiňovány jako klíčové faktory pro dosažení razantního zvýšení produktivity práce a mzdové úrovně v Česku. Právě v produktivitě práce zaostáváme za průměrem Evropské unie asi o jednu čtvrtinu, ve mzdách potom přibližně o třetinu. Vůči Německu, s nímž se tak často a rádi porovnáváme, je naše mzdová propast ještě hlubší – ve výdělcích za ním zaostáváme asi o polovinu, a to i při zohlednění rozdílných cenových hladin.

„Češi nejsou líní ani hloupí. Jejich produktivita práce zaostává kvůli tomu, že je naše ekonomika orientovaná na práce s nízkou přidanou hodnotou. Máme zde přílišné zastoupení předpotopního průmyslu, který se soustředí na výrobu součástek a je vzdálen od koncových zákazníků,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities. Čeští pracovníci tak podle něho mohou mít „pot ve tváři a vysoké pracovní tempo, ale jejich ohodnocení je relativně nízké“.

Bez digitalizace a bez německých mezd

S tím souhlasí také ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické Veronika Hedija. „Je konečně třeba přestat o digitalizaci, transformaci na znalostní ekonomiku nebo rozvoji informačních technologií jen hovořit a je třeba začít konečně něco dělat. Bez toho si můžeme o německých mzdách nechat jen zdát,“ uvedla pro CNN Prima NEWS. Podle ní se přitom nemusíme snažit vymýšlet kolo, stačí se inspirovat v zemích, které jsou v digitalizaci velmi úspěšné.

Mezi takové patří nejen obligátní Estonsko, ale i Velká Británie či Německo. „Vyznačují se mimo jiné tím, že jejich digitalizační proces má na starosti jeden orgán, který tento proces řídí a kontroluje. Předává potřebné know-how od úřadů, sdílí zkušenosti a příklady z praxe,“ zdůraznila Kučerová.

Vládní zmocněnec bez kompetencí

Šéfka spolku Prg.ai naproti tomu vidí nepříliš uspokojivou praxi v Česku. „Naše vláda sice zřídila pozici vládního zmocněnce pro informační technologie a digitalizaci, jeho možnosti jsou ale velice omezené. Nemá k dispozici žádný tým, rozpočet ani přímé pravomoci. Reálné pokusy o digitalizaci tak zůstávají v gesci různých ministerstev a úřadů, což vede k roztříštěnosti, nekoncepčnosti a neefektivitě při navrhování a zadávání IT řešení a výběru dodavatelů,“ vyjmenovala hlavní příčiny, proč je stát v oblasti digitalizace tak málo akceschopný.

Vinu současného stavu ale Kučerová nepřipisuje pouze státním úřadům. Podle ní může k rozvoji digitalizace přispět i každý z nás. „Je třeba zaujmout aktivní přístup k reáliím současného světa a nepovolit z celoživotního vzdělávání. Umělá inteligence dnes není výplodem autorů vědecko-fantastických románů, jedná se o technologii, která proniká do většiny lidských činností,“ poznamenala.

Rozvoj a budoucnost digitalizace a umělé inteligence bude také hlavním tématem on-line konference Moonshot Platform, která se koná ve čtvrtek 30. září a na níž vystoupí řada odborníků z oboru nebo zástupců státu, kteří mají digitalizaci v Česku na starosti.