Ilustrační foto Zdroj: Profimedia.cz
Vysoké školy budou moci zřejmě i příští rok vyučovat a zkoušet na dálku a upravit harmonogram studia nebo podmínky a termíny přijímacích zkoušek. Návrh vysokoškolské novely, která to předpokládá, schválila ve čtvrtek zrychleně ve stavu legislativní nouze Sněmovna. Úprava reaguje na epidemii covidu, školy ji ale budou moci využít do budoucna i při jiných mimořádných situacích. Předlohu ještě musejí posoudit senátoři a podepsat prezident.
Vysoké školy zavedly on-line výuku kvůli vládním opatřením k omezení šíření nového koronaviru na přelomu září a října. Podle ministerstva školství lze předpokládat, že protiepidemická omezení ovlivní jejich provoz i v první polovině příštího roku. Dálkovou výuku a úpravy v akademickém roce dělaly školy kvůli koronaviru už na jaře. Umožnil jim to zvláštní zákon, který je ale účinný jen do konce roku. Nová trvalá ustanovení ve vysokoškolském zákoně by měla na tuto normu navázat.
Rodiče starších dětí stále v nejistotě. Snad půjdou do školy ještě letos, věří Plaga
Příští týden do lavic znovu usednou děti z 1. a 2. tříd základního stupně. Kdy půjdou do školy vyšší ročníky základních škol, střední a vysoké školy, není zatím jasné. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) doufá, že to bude ještě letos. Konkrétní datum bude záležet na epidemiologické situaci.
V případě budoucího mimořádného opatření by vysoké školy mohly podle předlohy bez potíží přejít na distanční vzdělávání, i když to třeba akreditace studijního programu standardně neumožňuje. Fakulty by také měly pravomoc změnit způsob, kritéria i termín pro přijímání uchazečů. Za běžných podmínek musí znát zájemci o studium podmínky pro přijetí nejméně čtyři měsíce před lhůtou pro podávání přihlášek, v době krize by se mohly změnit do 15. dne před konáním přijímacích zkoušek.
Posouvat by se mohlo i zkouškové
Nová úprava má vysokým školám umožnit v případě potřeby také prodloužení či zkrácení akademického roku, včetně posunutí zkouškového období. Mohly by organizovat na dálku i státní a rigorózní zkoušky, a to bez ohledu na akreditovanou formu studia. Kvůli případným změnám v maturitách či státnicích a průtahům v uznávání vysvědčení z ciziny by se měla v mimořádných situacích prodloužit i lhůta pro předložení dokladů o dosaženém vzdělání, a to na 90 dnů od zápisu do studia.
Podmínkou využití daných ustanovení státní školou by mělo být rozhodnutí ministerstva, které by určilo, kterých vysokých škol se zvláštní režim týká. Ministerstvo by potom také mělo určit lhůtu, po kterou bude tento režim platný.
Poslanecké pozměňovací návrhy Sněmovna zamítla. Komunista Leo Luzar chtěl prosadit, aby na audiovizuálním záznamu, který se bude pořizovat v případě dálkových státních zkoušek, byli zaznamenáni všichni zúčastnění. Na záznam by se navíc podle jeho neschváleného návrhu nevztahoval zákon o svobodném přístupu k informacím. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) označil úpravy za nadbytečné. Postavil se také proti snaze nezařazené poslankyně Ivany Nevludové odstranit potíže při procesu formálního uznávání předchozího vzdělání v zahraničí. Podle ministra taková úprava do krizového zákona nepatří.
