Souhrn bojů na Ukrajině (6.4.2022 9:00)
Житель Самары Артем Широбоков стал в 2017 году первым гражданином России, которого заочно приговорили на родине к пяти годам лишения свободы за решение воевать в рядах украинского добровольческого батальона Азов против России на Донбассе. В феврале этого года он снова стал добровольцем. Воевал под Бучей, где попал в плен. Еще до вывода российских войск из Киева он рассказал в интервью о виденных им военных преступлениях, пишет на своем сайте российская BBC.
Интервью, записанное между 16 и 28 марта, не было опубликовано ранее, потому что BBC не могла проверить данные. После вывода российских войск в мировых СМИ появились многочисленные снимки из Бучи, доказывающие, что рассказ Широбокова соответствует показаниям большого количества людей из окрестностей Киева. Однозначно военные преступления могут быть подтверждены полным расследованием упомянутых событий.
Война на Украине
CNN Prima NEWS подробно информирует о войне прямо с территории Украины. Проектом новости на русском мы хотим донести происходящее на Украине тем, кто проживает в Чехии, но не владеет языком, и получает информацию только от российского телевидения.
Válka na Ukrajině
CNN Prima NEWS podrobně informuje o válce na Ukrajině a má své zpravodaje přímo v napadené zemi. Projektem zpráv v ruštině chceme přiblížit skutečné dění na Ukrajině i lidem, kteří češtinu neovládají, ale v Česku třeba žijí a jsou odkázáni pouze na zprávy ruské televize.
Отряд, в котором оказался Артём, отправился в посёлок Ворзель, находящийся примерно в 2,5 километрах от Бучи. Эти города были атакованы через Чернобыль российской армией, наступающей из Беларуси.
Прострелили ногу, затем убивали
„Мы вели бой. Группа разделилась на несколько отрядов,“ вспоминает Широбоков. „Я и еще несколько солдат в поисках выгодной позиции зашли к врагу с фланга. Мы потеряли связь с командиром. Русские полностью вывели из строя связь. К своим нам нужно было попасть через два города, подконтрольных русским (Ворзель и Буча),“ сообщил он.
По пути из окружения Артём с товарищами закопали свое оружие и переоделись в штатское, но их все равно вскоре пленили в Буче. По словам Широбокова российские военные устроили в этом городе лагерь для военнопленных, где также держали местных мужчин.
„Одному деду из нашей группы заключенных прострелили ногу, поэтому по дороге никто не бунтовал. Когда мы были почти на месте, кто-то начал стрелять по нашей группе. Все бросились врассыпную по дворам и через заборы бежали вглубь Бучи, чтобы попытаться обойти российские войска у Ирпеня и вернуться в Киев,“ — рассказывает Широбоков.
Солдат интересовали татуировки
Артём утверждает, что его схватили на Яблунской улице в Буче. Его пленили не кадыровцы (чеченцы), а десантники или пехотинцы со славянскими чертами лица. Пленных передали Росгвардии.
Учительница раскритиковала войну и сравнила Россию с Северной Кореей. Студенты её сдали
Школьники в российском городе Пенза заявили в полицию о своей учительнице, которая критиковала действия российских военных на Украине. Как сообщает независимый портал Медуза, власти привлекли к ответственности 55-летнюю учительницу английского языка по закону, запрещающему распространение информации порочащей российскую армию.
Солдат особенно интересовали люди с татуировками, которых у Артёма нет. Широбоков уточнил, что когда 4 марта его пленили, русские на его глазах застрелили только одного пожилого мужчину. Но пока их вели в лагерь для военнопленных, они шли по улице, усеянной телами тех, кого сейчас показывают на фотографиях из Бучи.
Артём выбирался из окружения четыре дня. Когда он, наконец, вернулся в столицу, то начал планировать, в каком подразделении ему дальше воевать за Украину. Он также создал в Google.doc документ, в котором описал свои приключения и разослал ссылку на него всем журналистам которых знал. После ухода российских войск из Бучи показания местных жителей, опубликованные в крупнейших мировых СМИ, оказались очень похожими на рассказ Артёма.
„Люди выходят на демонстрации в Херсоне и Мелитополе потому, что там работает связь с миром. В тех городах, где я проходил, не было мобильной связи и интернета, и все выглядело совсем по-другому,“ описал Артём выход из окружения. „Они стреляют в мирных жителей. Ради забавы. Для удовольствия. Не глядя на возраст и пол. Улица, по которой меня вели к лагерю, была усеяна телами бабушек и дедушек. Теми, что отправились навестить соседей, шли за водой, остались без еды. Это не имело значения. Трупы лежали через каждые десять метров,“ — сказал он.
„Русские — чудовища“
„Украинцы абсолютно ненавидят русских. Мой русский акцент вызывал у людей дикую злобу, когда я разговаривал с ними. Потому что русские устроили здесь геноцид в 2022 году. Тут нет ни одного человека, который не считал бы русских монстрами. Я хочу,чтобы война закончилась, чтобы перестали убивать украинских детей, бомбить мирные города. Русские жаждут окончания войны, чтобы поесть бургеров и купить тумбочку в Икее. Мы разные. Я не знаю, чем это должно закончиться, чтобы я перестал их ненавидеть,“ — добавил Артём.
Hasiči v Charkově bojují s mohutným požárem po ruském útoku Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Poškozené auto na místě ruského útoku v ukrajinském Charkově, středa 20. března 2024. Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP
Příbuzný v Kyjevě truchlí nad rakví s ostatky 28letého Nodara Nasirova, dobrovolníka gruzínské legie, který byl zabit v boji proti ruským jednotkám. Gruzínská legie je vojenská jednotka tvořená převážně etnickými gruzínskými dobrovolníky. Zdroj: AP
Hasiči v Charkově bojují s mohutným požárem po ruském útoku Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Poškozené auto na místě ruského útoku v ukrajinském Charkově, středa 20. března 2024. Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP
Příbuzný v Kyjevě truchlí nad rakví s ostatky 28letého Nodara Nasirova, dobrovolníka gruzínské legie, který byl zabit v boji proti ruským jednotkám. Gruzínská legie je vojenská jednotka tvořená převážně etnickými gruzínskými dobrovolníky. Zdroj: AP
Буча, Ворзель и Ирпень — ближайшие пригороды Киева, которые были оккупированы русскими войсками в первые дни войны после высадки десанта на аэродроме Антонов в Гостомеле. Одновременно с высадкой российские войска пытались атаковать Киев из Чернобыля через эти села. Оккупация пригородов Киева продолжалась в общей сложности более месяца, пока российские войска не отступили к Белоруссии и не покинули Киевскую область.
Пресс-секретарь президента России Дмитрий Песков и Минобороны России отрицают причастность России к убийствам мирных жителей в Буче. В ведомстве назвали опубликованные фото и видео преступлений российских солдат провокацией и заявили, что „ни один мирный житель не пострадал“, пока город находился под властью российской армии. Министр иностранных дел России Сергей Лавров назвал произошедшее в Буче инсценированным представлением, добавила BBC. Оригинал статьи на чешском языке читайте здесь.
