Krkonošský národní park (KRNAP) patří mezi oblíbené destinace turistů. Byl vyhlášen 17. května 1963, čtyři roky po vyhlášení polského Krkonošského národního parku (Karkonoski Park Narodowy). V současné době je kvůli pandemii koronaviru pohyb po jeho hřebenech omezen. V trvalém provozu je jen lanovka na Sněžku a minimálně do 12. června by nemělo být možné překročit hranici s Polskem.
„Toto datum, i když je významné, je svým způsobem jen symbolické. Snaha ochranářů, vědců a milovníků Krkonoš o vyhlášení chráněného území je totiž mnohonásobně delší. Již v roce 1904 hrabě Jan Nepomuk Harrach v Labském dole vyhlásil první rezervaci na svém území, protože si už tehdy uvědomoval jedinečnost Krkonoš,“ popsal před dvěma lety mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný Českému rozhlasu.
Podle oficiálních turistických stránek Krkonoš trpělo v té době rozkvetlé bohatství našich nejvyšších hor tak rozsáhlým sběrem léčivých rostlin, že mnohé druhy začaly být ohroženy. „Krkonošská flóra zahrnuje totiž i naprosté světové unikáty, například relikty poslední doby ledové (lomikámen sněžný, ostružiník moruška, rašeliník Lindbergův, šídlatka jezerní) a také řadu místních endemitů, tedy rostlin, které nerostou nikde jinde na světě (bedrník skalní, jeřáb krkonošský, lomikámen pižmový, všivec krkonošský, zvonek krkonošský, či na tři desítky různých druhů jestřábníků),“ popisoval Drahný.
Bohatá historie národního parku
První návrh na vyhlášení národního parku v Krkonoších předložil profesor František Schustler v roce 1923. Blížící se válka ale místo vyhlášení národního parku přinesla několik jizev na krkonošské krajině. Například nevyužitý pás betonových opevnění a přístupové asfaltky až do vrcholových partií hor.
V roce 1931 vznikla alespoň rezervace Kotelské rokle (dnes Kotelní jámy), ke které v roce 1952 přibyla Černohorská rašeliniště, Labský důl, Obří důl, Pančavská louka a Úpské rašeliniště. A v roce 1960 vznikly ještě další čtyři rezervace. O jedenáct let později, 17. května 1963, byl vyhlášen první československý národní park.
Krkonošská příroda má mezinárodní význam, dokládá to například česko-polská biosférická rezervace UNESCO Krkonoše – Karkonosze, která byla vyhlášená v roce 1992. Také Pančavská louka a Úpské rašeliniště jsou součástí seznamu mokřadů mezinárodního významu, vrcholové partie Krkonošská tundra jsou součástí tzv. Corine Biotopes, tedy mezinárodně významných biotopů Evropy, a nejcennější části Krkonoš jsou součástí evropské soustavy Natura 2000.
Omezení kvůli pandemii
Krkonoše patří k jedné z nejoblíbenějších destinací turistů. A to jak v zimní, tak i letní sezoně. Turistiku ale značně omezila pandemie koronaviru. Jedinou lanovkou, která je v současné době v Krkonoších v trvalém provozu, je kabinová lanovka na Sněžku. Ta vstoupila do letní sezony 1. května. Lanovky na Medvědín i na Žalý zatím jezdí o víkendech. Lidé musejí na lanovkách nosit roušky a při čekání dodržovat rozestupy.
Pohyb turistů po hřebenech Krkonoš po červeně značené Cestě česko-polského přátelství je kvůli uzavření hranic nadále omezený. Cesta totiž na řadě míst překračuje hranici s Polskem. Kvůli tomu se turisté například nedostanou na Sněžku směrem od Luční boudy. „Nelze jít ani po Cestě česko-polského přátelství od Špindlerovky ke Sněžce kolem Vysokého kola. Polské hranice jsou stále zavřené. Úplně aktuální rozhodnutí polské vlády je, že to platí minimálně do 12. června,“ uvádí se na Facebooku Správy Krkonošského národního parku.
Podle ní by mělo být bez problému vstupovat na pohraniční trasy, které hranici nepřekračují, ale jdou přímo po ní. Tedy například na Cestu česko-polského přátelství mezi Pomezními Boudami a Sněžkou nebo na zelenou značku po Grzbietu Lasockém z Pomezních Bud na Rýchory.
