S lyžařskými brýlemi na očích. I tak pokračují v Polsku protesty kvůli zákazu potratů

Protesty v Polsku.

Protesty v Polsku pokračují

V centru Varšavy se opět sešla demonstrace proti zpřísnění interrupčního zákona. Policie vyzývá demonstrantky, které zablokovaly centrum města, k rozchodu, organizátorky odpovídají z reproduktorů, že shromáždění je legální. „Neposlouchejte ty lži, že se v Polsku nesmí lidé shromažďovat. Policie lže,“ prohlásila organizátorka protestu Marta Lempartová podle listu Gazeta Wyborcza. Demonstrantek podle deníku rychle přibývá, stejně tak příslušníků pořádkových sil.

„Máme právo protestovat,“ skanduje dav. Lidé mají transparenty s nápisy typu „Bojuj jako holka“, „Neříkej mi, jak mám žít“, „Pryč s vládou misogynů (mužů, kteří nenávidí ženy – pozn. red.)“. Vidět jsou také duhové vlajky, které jsou symbolem hnutí za práva sexuálních menšin, a symboly ženského protestu. Hodně lidí má lyžařské brýle, aby je ochránily před slzným plynem.

Protesty, které připadají na 102. výročí získání volebních práv Polek, se podle zpravodajského serveru Onet konají také v dalších polských městech: Krakově, Vratislavi, Gdaňsku či Kielcích. Organizátorky přislíbily akce v desítkách měst.

Demonstrace se v zemi konají už od 22. října, kdy ústavní soud dospěl k závěru, že současná podoba protipotratového zákona z roku 1993 porušuje ústavu. Soud odmítl tu část tohoto právního aktu, která umožňuje přerušení těhotenství při vážných vývojových vadách plodu. Na ně přitom v minulých letech připadalo 98 procent legálních potratů v zemi. Nyní by měly být povoleny jen interrupce při ohrožení života či zdraví matky, anebo pokud je těhotenství důsledkem znásilnění či incestu. Agentura AP označila protestní hnutí za největší od pádu komunismu před 30 lety.

Verdikt nejvyššího justičního orgánu tento týden ve čtvrtek kritizoval Evropský parlament. Omezení je podle evropských zákonodárců dalším důkazem posilování vlivu polských vládnoucích politiků na justici. Polský ústavní soud je totiž složený převážně ze soudců nominovaných konzervativní vládní stranou Právo a spravedlnost (PiS), která se o zpřísnění zákazu interrupcí zasazovala.

Šéfka polského ústavního soudu Julia Przylembská usnesení europoslanců odmítla jako pokus zasahovat do polských vnitřních záležitostí. Při předchozích demonstracích proti rozhodnutí ústavního soudu, které zákon o interrupcích zpřísňuje, došlo v Polsku i ke střetům protestujících s pořádkovými silami. Policie také řadu účastníků zatkla a obvinila z porušování zákazu shromažďování, vyhlášeného v rámci opatření proti šíření koronavirové nákazy.

Tagy:
policie Polsko Varšava demonstrace protest zákon brýle potrat Evropský parlament Právo a spravedlnost slzný plyn interrupce ústavní soud Gazeta Wyborcza Marta Lempartová