Startup zdaleka není jen ikona přes víkend naprogramované aplikace na tapetě vašeho mobilního telefonu. Jde o jakoukoli mladou či nově vzniklou firmu, která našla díru na trhu a hodlá ji zaplnit. Startupy se vyznačují vysokou pružností a hrají rozhodující roli při překonávání ekonomické recese. Vláda by proto na ně neměla v těchto dnech zapomínat, vyplývá z nové studie institutu IDEA.
Vhodně koncipovaná podpora velkých etablovaných firem, které zaměstnávají velkou část pracovní síly, je jistě namístě. Tyto firmy však mají více možností, jak krizi přežít a rychle se z ní oklepat. Vláda by proto měla podporovat i mladé firmy, které se nacházejí v kritické fázi vývoje, a které představují ekonomickou budoucnost země. To jsou hlavní závěry studie think-tanku IDEA patřícího pod křídla elitní tuzemské ekonomické výzkumné instituce CERGE-EI.
Její autoři, Petr Sedláček z Oxfordské univerzity a Vincent Sterk z University College London, poukazují na to, že nově vzniklé nebo relativně mladé firmy mají nezastupitelnou úlohu při překonávání hospodářských těžkostí. A to zejména v podobě dopadů ekonomické recese na trh práce. Vědci totiž zjistili, že firmy mladší pěti let mají naprosto klíčový vliv na tvorbu nových pracovních míst. „V čistém přírůstku stojí za třemi čtvrtinami z nich,“ uvádějí Sedláček se Starkem, kteří ke své analýze vycházeli z dat dostupných pro Spojené státy.
Startupové „americké“ Česko
Ekonomové ale upozorňují, že české hospodářství je v tomto ohledu tomu americkému velmi podobné. „Data z Eurostatu ukazují, že i v České republice mají startupy podobný význam pro zaměstnanost jako v USA,“ tvrdí autoři studie. To znamená, že když ekonomika utrží ránu v podobě recese, obyčejně tím ztratí schopnost na nějaký čas generovat nová pracovní místa. Startupy jsou ale schopné se z šoku vzpamatovat rychleji než velké zavedené „molochy“, a díky nim trh práce dříve nabyde ztracenou rovnováhu.
Mohlo by se tedy zdát, že mladé tuzemské firmy nepotřebují žádnou zvláštní cílenou pomoc, kterou vláda rozděluje mezi podnikatele postižené protiepidemickými opatřeními v důsledku šíření nákazy koronavirem. Jenže podle Sedláčka se Sterkem se bude česká ekonomika se ztrátami mezi nejmladšími firmami vypořádávat hůře než Spojené státy.
Jedním z důležitých ukazatelů je v tomto ohledu každoroční počet nově založených a zaniklých firem. Tento ukazatel kreativní destrukce, kdy neúspěšné podniky zanikají a uvolňují prostor více schopným konkurentům, je totiž v USA téměř na dvakrát vyšší úrovni než v Česku. „Schopnost zaplňovat místo po zkrachovalých firmách je pro rychlost ekonomického zotavení po recesi naprosto klíčová. Trh práce reaguje na průběh hospodářského cyklu obecně velmi pomalu, a to jak při vstupování do recese, tak v momentě, kdy se z ní snaží vybřednout. Každý, kdo umí najít příležitost a v té nejhorší fázi krize založí firmu, je tedy pro ekonomiku a pracovní trh cenný, protože návrat do normálu uspíší,“ řekla CNN Prima NEWS Veronika Hedija, ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické.
Strategii máme, ale…
Otázka trvání ekonomické recese a rychlosti zotavení ale není jediným důvodem, proč by se podle Sedláčka se Sterkem měla vláda o osud mladých firem zajímat. Ukazuje se totiž, že i pouhé snížení počtu nově vzniklých firem (nikoli tedy nutně jen zánik mladých firem) má své dlouhodobé negativní hospodářské dopady. A to v podobě nerealizovaného hrubého domácího produktu a ztracených pracovních míst, která by za normálních okolností vznikla (tedy pokud by k recesi nedošlo).
Ekonomové pro tento svůj odhad vyšli z poměrně pozitivního scénáře, a sice, že hospodářství USA projde hlubokou, avšak velmi krátkou recesí. Následně výrazně, i když krátkodobě, propadne také počet žádostí o založení nových firem. Ale už v roce 2021 se počet nově zakládaných firem vrátí na předkrizovou úroveň. I v takovém případě ale kumulativní ztráta pracovních míst v USA přesáhne deset milionů do roku 2030, a ani po deseti letech se americký trh práce ještě plně nezotaví. „To znamená, že jednoroční recese bude mít za následek deset let ekonomického trápení,“ stojí ve studii think-tanku IDEA.
Její autoři také pracují se scénářem, že bezprostředně po odeznění recese přijde silná vlna optimismu a oživení podpořené vládou, přičemž počet nově vzniklých firem se v příštím roce dostane zhruba deset procent nad dlouhodobý průměr. V takovém případě by hospodářství USA ztratilo do roku 2030 jen asi dva miliony pracovních míst. „I přes okamžitý boom se však podle tohoto scénáře americká ekonomika kompletně vzpamatuje až v roce 2028,“ píší Sedláček a Sterk.
Ekonomové ale nejsou vůči vládám jen kritičtí. V případě té české kvitují například loni představenou inovační strategii „Country for Future“, která mimo jiné právě s podporou inovativních startupů počítá. Otázkou ale zůstává, zda a kdy se na její skutečnou realizaci dostane, protože Česká republika má – a nejspíše ještě bude mít – řadu jiných hospodářských problémů, které bude třeba řešit přednostně.
