V USA se blíží klíčové volby do Kongresu. Jak fungují a co znamenají pro budoucnost země?
Americké volby do Kongresu rozhodnou i o osudu Joe Bidena. Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Ve Spojených státech se blíží volby, které rozhodnou o osudu země nejméně na další dva roky. 8. listopadu budou Američané vybírat své zástupce do Sněmovny reprezentantů a Senátu. Podle posledních průzkumů mají o něco větší šanci republikáni. Získají-li více křesel, mohou oslabit vliv prezidenta Joea Bidena z konkurenční Demokratické strany.
Američané nebudou volit pouze na federální úrovni. V některých státech rozhodnou i o nových guvernérech, místních samosprávách a starostech. Průzkum FiveThirtyEight předpovídá, že převahu ve Sněmovně reprezentantů získají republikáni. K tomu, aby uspěli a oslabili Bidenův mandát, však potřebují získat převahu i v horní komoře Parlamentu – Senátu.
Čtěte také
Americká Sněmovna reprezentantů má 435 členů a každý stát je v ní zastoupen proporčně – čím více obyvatel daný stát má, tím více zastupitelů získá v dolní komoře. Američané ty nové vyberou 8. listopadu. Volební období je pouze dvouleté, takže velkou část mandátu tráví poslanci kampaní pro nadcházející volby.
Momentálně má ve Sněmovně těsnou převahu Demokratická strana. Ta se při primárkách, ve kterých si strany vybírají, koho pošlou do boje o místo v Kongresu, dopustila pozoruhodné strategie. Podle amerického deníku The New York Times totiž demokraté financovali krajně pravicové kandidáty v řadách republikánů, aby je podpořili a napomohli jim k vítězství. Domnívali se, že tyto kandidáty pak bude ve volbách do Kongresu snazší porazit. Členové obou stran se nakonec vyslovili spíše pro zástupce umírněného středu.
Těsný souboj v Senátu
Stejně jako v České republice, i ve Spojených státech jsou senátoři voleni na šest let. Jednotlivé státy reprezentují dva senátoři, a americká horní komora se tak skládá ze sta členů. Každý sudý rok se jich pak obmění přibližně třetina. V letošních volbách budou lidé vybírat 35 nových senátorů.
V současné době ovládají obě hlavní politické strany v Senátu 50 křesel. Kvůli zvyšující se polarizaci společnosti je v drtivé většině očekávatelné, že členové jedné strany budou volit totožně a jejich oponenti budou rovněž držet spolu. V patové situaci má pak rozhodující slovo viceprezidentka Kamala Harris jakožto předsedkyně Senátu, což dává Demokratické straně mírnou výhodu.
Čtěte také
K bezproblémovému přijetí zákonů v USA je však potřeba třípětinová většina, která může rozhodnout o časovém omezení projednávání a vyhnout se tzv. filibusteru, kdy senátoři kvůli svému nesouhlasu znemožňují diskusi o návrhu. Poslední průzkumy předpovídají mezi demokraty a republikány těsný souboj. Je tak velice pravděpodobné, že ani jedna strana nezíská kýžených 60 senátorů.
Demokraté nejspíš ztratí převahu
Z analýz zároveň vyplývá, že čím větší důraz budou kandidáti klást na reprodukční práva a otázku potratů, tím větší šanci má Demokratická strana. Republikánská strana je naopak silnější v ekonomických tématech.
Jedním z možných scénářů je, že si demokraté udrží většinu v Senátu a republikáni získají Sněmovnu reprezentantů. V tomto případě by zřejmě žádná významnější legislativa schválena být nemohla. Obě komory by totiž hlasovaly proti sobě.
Pravděpodobnější však je, že republikáni budou mít převahu v obou komorách Kongresu. Historicky se totiž stává, že větší počet mandátů získá strana, ze které nepochází prezident. U většiny voličů navíc Biden není populární – s jeho prací je spokojeno pouze 42 procent Američanů. Demokratická strana tak pravděpodobně svou mírnou většinu ztratí.
Republikánská strana by v takovém případě mohla odhlasovat téměř všechny své návrhy. Jedinou pojistkou demokratů by bylo případné veto, kterým může prezident zákon zamítnout. Bidena však Kongres může přehlasovat, pakliže se pro přijetí zákona vysloví nejméně dvě třetiny obou komor.
Lze navíc očekávat, že Republikánská strana zamítne veškeré návrhy pocházející z dílny demokratických členů Kongresu, čímž oslabí stranu jako takovou a také mandát prezidenta Joea Bidena. Ten by totiž ve druhé polovině svého funkčního období měl svázané ruce, nemohl by ovlivňovat legislativní proces a vyzdvihovat mnohé úspěchy demokratů, jelikož by takřka žádné nebyly. To může mít důsledky pro prezidentské volby v roce 2024, jelikož pro republikánské uchazeče o nejvyšší úřad (například Donalda Trumpa) bude jednoduché tvrdit, že Demokratická strana nic prospěšného neudělala, a je tedy třeba volit změnu v podobě republikána, který by do Bílého domu zasedl.
Čtěte také
Jakub přišel do redakce CNN Prima NEWS během svého studia na Univerzitě Karlově v roce 2022. Věnoval se především zahraniční politické scéně a krimi tématice.
