Ministerstvo chce uvalit daň na sladké nápoje
Měla by se uvalit spotřební daň na sladké nápoje? Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) si to představit dokáže, proti nejsou ani Piráti, ekonomové oslovení redakcí CNN Prima NEWS však nad nápadem kroutí hlavou. Míní, že s podobným uvažováním by se dalo zdanit úplně cokoliv, například sůl nebo uzeniny.
„Pokud přijde ministerstvo financí s dalším návrhem na zvyšování příjmů státní pokladny, které navíc povedou k tomu, že se zdraží nezdravé produkty, kam bezesporu slazené nápoje s vyšší hladinou cukru patří, tak to podporovat budu,“ řekl Válek. Podobně jako šéf resortu uvažují i Piráti. Návrh už dříve představila Národní ekonomická rada vlády. Podle ní by se zdanily nápoje s hustotou cukru nad 50 gramů na litr částkou 3,40 koruny. Za každých dalších 10 gramů by se daň zvýšila o 35 haléřů. Pokud by nápoje měly například 80 gramů cukru, tak by daň činila 4,50 koruny.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Sněmovna stanovila nová pravidla pro růst minimální mzdy. Zdravotníci smí sloužit 24 hodin
Samotné zavedení daně je ale podle některých ekonomů diskutabilní. Pokřivilo by se tím tržní prostředí, protože by daň padla pouze na jeden určitý segment potravin. „Rozumím záměru, ale co bude příště? Pokud budou slazené nápoje zatížené daní, tak co další potraviny zatěžující zdraví? Na základě jakého klíče se to rozhodne? Proč zrovna slazené nápoje a ne uzeniny nebo živočišné tuky?“ nechápal hlavní ekonom Roklen Pavel Peterka.
Ten pro CNN Prima NEWS dále řekl, že nejasná jsou i další opatření náležící ke spotřebním daním. V případě zdanění alkoholu a tabáku se totiž zřizují speciální daňové sklady. „Nechápu, jak by to fungovalo u sladkých nápojů. Nevidím zde moc rovné tržní podmínky. Stát by se neměl takovým způsobem vměšovat do života jedince,“ pronesl Peterka s tím, že prevence a edukace o škodlivých potravinách je daleko efektivnějším a levnějším nápadem.
Pokud by byla nová daň zavedena, tak by státní rozpočet mohl počítat s dodatečnými příjmy. Z analýzy PAQ Research vyplývá, že by do státní kasy přiteklo navíc 2,7 miliardy korun. Podle hlavního ekonoma BHS a poradce premiéra Štěpána Křečka by ale fiskální dopad mohl být sporný. Lidé by naopak mohli více nakupovat v zahraničí a z toho důvodu by například mohla klesnout DPH u těchto produktů.
„Máme zde příklad z minulosti, kdy si lidé nenechávali líbit zvyšování ceny. Podle mého by daň nebyla moc úspěšná,“ řekl pro CNN Prima NEWS Křeček, který připomíná velké nákupy v Polsku během zdražování potravin v minulých letech.
Podle něj je nutné zhodnotit i zdravotní aspekt. „Je pravda, že Češi nejsou moc v kondici a mají kilogramy navíc. Nevím ale, proč by se mělo zavádět takto represivní opatření zrovna u sladkých nápojů. S touto logikou bychom mohli začít uvalovat daň na sůl, smažené jídlo nebo prefabrikované potraviny,“ připomněl Křeček slova Pavla Peterky.
Poradce premiéra také dodal, že není vhodné každý problém řešit uplatněním daně. „Stát by neměl takto ovlivňovat spotřební chování,“ dodal Křeček.
Dánové od zdanění ustoupili
Cestou zdanění slazených se vydala asi čtyřicítka států po celém světě. Někde daň ze slazených limonád funguje a jejich spotřeba klesla. Odstrašujícím příkladem ale zůstává Dánsko, kde byla daň zrušena v roce 2013.
Podle tehdejších vyjádření politiků neplnila svůj účel. Spotřeba sladkých nápojů totiž stoupala i klesala bez závislosti na zdanění. Dánové totiž hromadně vyjížděli do sousedního Německa a tam si sladkosti nakupovali.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Koncesionářské poplatky jdou proti mladým lidem, řekl Nacher. Hrabovi vadí zpoplatnění internetu
Podobný scénář by mohl hrozit i v Česku. „Můžeme si vzít příklad z posledních let. V Polsku klesla DPH na některé potraviny a půlka republiky nakupovala v Polsku,“ uzavřel Peterka.
