Pražský hrad údajně skartoval zprávu o Vrběticích
Kancelář prezidenta republiky (KPR) trvá na obvinění, že Bezpečnostní informační služba (BIS) zaslala tajnou zprávu o Vrběticích v rozporu s platnou legislativou. Hrad tajné službě vyčítá, že neupozornila na potřebu rychlého předání prezidentu Miloši Zemanovi. Spis byl také podle Hradu nesprávně označen jako důvěrný, i když obsahoval dokument označený jako tajný. Pracovníky Hradu tak měla vystavit nebezpečí, že budou nakládat s utajovanými informacemi, na které nemají prověření. Bezpečnostní výbor Sněmovny ale ve čtvrtek konstatoval, že „neshledává postup BIS a Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) v rozporu s předpisy“.
KPR kritiku zveřejnila v prohlášení na svém webu. BIS již dříve odmítla, že by byl dokument doručen „v hrubém nepořádku“, jak KPR tvrdí. Při doručení podle tajné služby došlo jen k drobné „administrativní chybě“.
Pražský hrad čelí podezření, že pochybil při skartování tajné zprávy o zapojení ruských tajných služeb do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích. Skartování dokumentu policisté podle Radiožurnálu a Respektu zjistili při prověřování, zda se s tajnou zprávou o Vrběticích neseznamovali lidé bez bezpečnostní prověrky.
Ostuda Hradu a tajná zpráva na ruské ambasádě. V Partii se řešil skartovaný dokument
Policie v současnosti prověřuje, zda Hrad v minulém roce úmyslně neskartoval citlivý dokument o kauze Vrbětice, který by dokazoval sabotáž ruských agentů v českém muničním skladu. Starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09) v Partii Terezie Tománkové prohlásil, že zpráva mohla klidně skončit na ruské ambasádě. Europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) podezření vnímá jako ostudu Hradu.
Bezpečnostní výbor Sněmovny ve čtvrtek doporučil Národnímu bezpečnostnímu úřadu (NBÚ) a archivní a spisové službě ministerstva vnitra provést kontrolu, jak se v KPR dodržovaly požadavky na ochranu utajovaných informací v období od začátku loňského roku do čtvrtka 3. února 2020.
Výbor rovněž požádal vnitro a NBÚ o sdělení, jak kontroly na Hradě dopadnou. „Záležitostí se budeme zabývat i na dalším zasedání výboru. Byli bychom rádi, aby se dostavil zástupce ministerstva vnitra a zástupce z KPR, řekl novinářům místopředseda výboru Šimon Heller (KDU-ČSL). Na řadu otázek podle něj totiž výbor zatím nemá odpovědi. Zástupce z Hradu by měl seznámit výbor například s vnitřními normami a procesy, jak se v KPR zachází s písemnostmi.
„Kancelář prezidenta republiky odkazuje na svá předchozí vyjádření, která mají oporu v uchovaných záznamech. O vyjádření KPR výbor nepožádal. Členové výboru mají sami možnost seznámit se s fakty,“ sdělil v návaznosti na jednání výboru mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.
Jednání se za KPR podle poslanců pravděpodobně nebude moci zúčastnit vedoucí kanceláře Vratislav Mynář, protože jednání se koná v utajeném režimu a Mynář nemá potřebnou prověrku. „Asi bych nechal na vedení KPR, koho pošlou, abychom se mohli bavit na té (utajené) úrovni,“ řekl novinářům šéf výboru Pavel Žáček (ODS). Výbor se má sejít 24. února,
Prezidentská kancelář: Předpisy jsme neporušili
Prezidentská kancelář v pondělním prohlášení potvrdila, že dokument skartovala. Odmítá ale, že by tím porušila předpisy. „V KPR nebyl skartován žádný materiál určený k archivaci,“ uvedl Hrad.
Bezpečnostní výbor dal vládě zelenou. Fiala chce Koudelku jmenovat šéfem BIS co nejdřív
Sněmovní bezpečnostní výbor ve čtvrtek projednal návrh jmenovat Michala Koudelku opětovně ředitelem Bezpečnostní informační služby (BIS). Po necelé čtvrthodině schválil 11 hlasy ze 12 přítomných poslanců usnesení, které vládě umožňuje Koudelku do čela kontrarozvědky jmenovat. Premiér Petr Fiala (ODS) předpokládá, že vláda Koudelku jmenuje na svém nejbližším zasedání.
KPR ke sporu vydala od pátku již čtyři prohlášení. Ve čtvrtečním předkládá argumenty, proč byl podle ní spis doručen v nepořádku. BIS vyčítá, že pokud měly být informace prezidentovi předloženy co nejdříve, měla na to pracovníky Hradu upozornit. Na obálce podle Hradu v takových případech bývá patřičná poznámka. Spis podle KPR dorazil 7. dubna po pracovní době, když na Pražském hradě nebyl prezident přítomen. Předán mu byl až 13. dubna.
KPR také vadí, že dokument byl označen druhým nejnižším stupněm utajení důvěrné, i když obsahoval dokument s vyšším stupněm utajení. Nakládat s ním tak mohli omylem pracovníci Hradu bez patřičné prověrky, uvedla prezidentská kancelář.
BIS podle Hradu zjednala nápravu až 22. dubna po „důrazném upozornění ze strany KPR“. Sdělit v něm měla, že administrativním pochybením byla poslední strana spisu označena chybně jako tajná. BIS v pondělí uvedla, že drobná administrativní chyba, která nesnížila závažnost dokumentu, byla odstraněna v řádu hodin.
„BIS svým postupem vystavila KPR podezření, že předání spisu prezidentu republiky bylo úmyslně zdrženo, k čemuž ze strany KPR nedošlo,“ uvedla kancelář. Zároveň označila za bezprecedentní krok, že BIS sama zveřejnila, kdy spis prezidentovi zaslala. „KPR byla také ze strany BIS vystavena nebezpečí, že bude obviněna z neoprávněného nakládání s utajovanými informacemi,“ dodal Hrad.
KPR dále vyslovila otázku, zda BIS dalším ústavním orgánům sdělila ve vrbětickém případu stejné informace jako prezidentovi nebo zda stupeň utajení spisu „nebyl dodatečně uměle snížen“.
