Záběry ukrajinského vzdoru proti ruské přesile
Povinné armádní odvody, potraviny či pohonné hmoty na příděl a stanice metra jako dočasné bunkry. Německo poprvé od studené války aktualizovalo své plány pro případ, že by v Evropě vypukl globální ozbrojený konflikt. CNN s odvoláním na německé členy vlády uvádí, že Berlín zmíněnou úpravou krizových scénářů přímo reaguje na ruskou hrozbu.
„Jde o další známku toho, že Německo, které od druhé světové války neochvějně zastávalo antimilitaristické postoje, je nuceno přizpůsobit svou bezpečnostní a vojenskou politiku v důsledku ruské invaze na Ukrajinu,“ uvádí CNN ve své analýze.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Vzdušný štít NATO nad Evropou je iluze. Aliance chrání pět procent území a řeší, co dál
Aktualizované plány pro případ, že by v Evropě vypukl globální konflikt, Berlín shrnul v novém 67stránkovém dokumentu, který vydal začátkem předešlého týdne. Materiál s názvem Framework Directive for Overall Defense (Rámcová směrnice pro celkovou obranu) není veřejně dostupný v plné podobě.
Kromě jiného zmiňuje kompletní transformaci každodenního života německých občanů. Znovu je třeba připomenout, že následující opatření by Německo aplikovalo jen v případě, že by se dostalo do války s Ruskem. Co dokument například obsahuje?
Obnovení povinných armádních odvodů
- Německo zrušilo povinnou vojenskou službu v roce 2011. Nyní někteří tamní politici volají po jejím návratu. Vášnivou debatu vyvolal nedávný výrok ministra obrany Borise Pistoriuse, který označil ukončení branné povinnosti za chybu, jež přispěla k odcizení veřejnosti od občanských institucí. Povinné odvody by podle mnohých mohly rovněž vyřešit nedostatek příslušníků v německých ozbrojených silách.
Zavedení přídělového systému
- V případě tenčících se zásob potravin by německá vláda občanům poskytla jedno teplé jídlo denně. Rezervy by zahrnovaly potraviny, jako jsou luštěniny, rýže či kondenzované mléko. Další klíčové zdroje – jako benzín a nafta – by mohly být také přidělovány pomocí kuponů, pokud budou nedostatkové.
Opatření týkající se civilní ochrany
- Suterény, podzemní parkoviště a stanice metra by měly být použity jako provizorní kryty.
Příprava nemocnic na příliv nových pacientů
- Německé nemocnice by se musely připravit na dlouhodobou léčbu velkého počtu pacientů. Pokud vypukne válka, německé obyvatelstvo nemůže počítat s okamžitou vládní pomocí, jelikož existuje možnost, že škody nastanou současně na velkém počtu míst.
Povinnosti německých médií
- Německá vysílací a digitální média by musela mít ze zákona povinnost okamžitě zveřejňovat důležité informace. Jejich relevanci by posuzovala vláda.
Řízené evakuace
- Úřady budou mít v případě nouze pravomoc evakuovat civilisty do určitých oblastí. Členové jednotlivých rodin by ale neměli být od sebe oddělováni.
Německá armáda Zdroj: profimedia.cz
Voják Bundeswehru Zdroj: ČTK / DPA / Kay Nietfeld
Německé jednotky na přehlídce v litevském Vilniusu Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Německé systémy protivzdušné obrany IRIS-T SLM Zdroj: Profimedia.cz
Německé systémy protivzdušné obrany IRIS-T SLM Zdroj: Profimedia.cz
„Aktualizované německé válečné plány přicházejí v době, kdy ruský prezident Vladimir Putin představuje trvalou bezpečnostní hrozbu pro Evropu,“ upozorňuje CNN. Německá ministryně vnitra Nancy Faeserová při odhalování jednotlivých plánů řekla, že je nutné, aby se její země lépe vyzbrojila tváří v tvář ruské agresi. „Ruská invaze na Ukrajinu zásadně změnila bezpečnostní situaci v Evropě,“ sdělila podle CNN.
Záběry ničivé exploze. Ukrajinci rozmetali ruský želví tank, dron proletěl přímo poklopem
Ukrajinská 93. mechanizovaná brigáda se v okolí Bachmutu postarala o likvidaci dalšího ruského tanku. Obrněnec nezachránila ani takzvaná „želví konstrukce“. Sebevražedný dron totiž proletěl otevřeným poklopem, následovala mohutná exploze. Bližší okolnosti zveřejněných záběrů je v průběhu ruské agrese složité nezávisle ověřit.
Pistorius zase s odvoláním na německé experty v lednovém rozhovoru pro deník Der Tagesspiegel uvedl, že by v rozmezí příštích pěti až osmi let mohl přijít ruský vojenský útok na některou ze zemí NATO. „Bezprostřední napadení Ruskem nyní nehrozí. Německo ale musí být připravené,“ dodal.
Ve středu se Pistorius k ruské hrozbě vyjádřil znovu, tentokrát v rozhovoru pro list Der Spiegel: „Musíme být připraveni na válku do roku 2029. Nestačí jen věřit, že se Putin zastaví na ukrajinských hranicích.“
Vladimir Putin ve stejný den prohlásil, že Moskva by mohla poskytnout zbraně dlouhého dosahu třetím zemím, které by jimi následně mohly zaútočit na cíle na Západě. Ruský diktátor výrok pronesl v souvislosti s rozhodnutím některých západních zemí povolit Ukrajině použití jimi dodaných dalekonosných zbraní k úderům na ruské území.