Přijímačky diskriminují chudé, varují odborníci. Všichni jsou na tom stejně, oponuje Cermat

Přijímačkami se dlouhodobě zabývá organizace Člověk v tísni. Cermat podle ní testuje učivo nad rámec školní výuky a k úspěšnému splnění testů je potřeba znát různé strategie. Bez přípravy se prý dětem výrazně snižují šance na úspěch. „Jde o nespravedlivou bariéru pro sociálně znevýhodněné děti. Testy jsou tak těžké, že je i pro dobře prospívající dítě z podpůrné dobře vzdělané rodiny poměrně rizikové spolehnout se jen na přípravu ve škole a domácí samostudium,“ vysvětlil pro CNN Prima NEWS Tomáš Habart, vedoucí vzdělávacích služeb Varianty, které spadají pod organizaci.

ČTĚTE TAKÉ: Stát slibuje místa ve školkách, pokuty pro obce však zrušil. Poraďte si, vzkazuje rodičům

Testování probíhá za účelem srovnání žáků, argumentuje Cermat. „Skutečnost, že dítě, které podstoupí dostatečný trénink, dosáhne lepších výsledků než bez něho, je prostý fakt,“ řekla jeho mluvčí Jana Patáková pro CNN Prima NEWS. Dokud prý bude existovat potřeba rozřadit děti do určitého pořadí, vždy bude existovat způsob, jak lze uchazeče natrénovat k dosažení lepších výsledků.

„Testy tedy nemohou být ani příliš těžké ani příliš lehké, mohou být pouze nevhodně obtížné z pohledu škol, což by se poznalo podle toho, že by si školy nedokázaly vybrat svou skupinu uchazečů na základě výsledků,“ podotkla Patáková. V takovém případě by pak měla třeba polovina dětí 100 procent bodů.

Co vlastně testovat

Jednotné přijímací zkoušky (JPZ) navíc vycházejí ze Specifikace požadavků. Jedná se o dokumenty, které vymezují rozsah požadavků na vědomosti a dovednosti uchazečů. Požadavky vycházejí z Rámcového vzdělávacího plánu (RVP), který je závazný pro všechny základní školy. „Každý rok soulad testů s RVP kontroluje řada expertů. V posledních několika letech nikdy nebyl identifikován žádný rozpor,“ dodala mluvčí Cermatu.

„Z širší perspektivy by bylo řešením zajistit srovnatelnou kvalitu základních škol, aby některé děti nebyly znevýhodněné již tím, že docházely devět let do školy s nižší kvalitou výuky. A navýšit kapacity středních škol tak, aby nebyl tak velký přetlak na některých středních školách,“ představil možné řešení Habart. V takovém případě by pak podle něj mohly být testy postavené na zjišťování předpokladů ke studiu a ne na ověřování specifických znalostí.

Nerovná příprava

Současná podoba JPZ rozjela podle odborníků byznys s přípravnými kurzy, které dětem výrazně zvyšují šance na úspěch. Jejich cena může dosahovat až 400 korun za hodinu. Děti, jejichž rodiče si nemohou takovou přípravu platit, jsou v nevýhodě. „Navíc rodiče dětí ze sociálně slabších rodin často nemají dostatečné vzdělání a vědomosti, aby svým dětem sami pomohli,“ doplnila Adéla Pospíchalová, která v Člověku v tísni vede vzdělávací služby Sociálních a vzdělávacích programů v Česku. Aby byly JPZ rovné ke všem, musela by podle ní být kvalitní příprava dostupná všem zdarma.

Cermat však upozornil, že všechny testy z minulých let najdou uchazeči zdarma na jeho stránkách. V průběhu září navíc centrum pro zjišťování výsledků spustilo novou procvičovací on-line aplikaci TAU - TRÉNUJ A UČ SE, která je zcela zdarma. „Pevně věřím, že pokud děti najdou úlohu, se kterou si nebudou vědět rady a nepomůže jim ani náš rozšířený výsledkový klíč, můžou se s důvěrou obrátit na své vyučující,“ shrnula Patáková.

Podle Člověka v tísni by měly ideálně nabízet dětem přípravu zdarma už školy. „V praxi to také znamená mít vysoká očekávání vůči dětem po celou dobu studia, ‚neodepisovat je' a naopak podporovat tyto děti ve snaze zkusit přijetí na maturitní obory, nesměrovat je automaticky do učebních oborů s tím, že na to nemají,“ řekl Habart.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: VŠE ruší bakalářky. Chce studentům zabránit, aby jim při psaní pomáhala umělá inteligence