Jak může legislativa ovlivnit svobodu slova? (zdroj CNN Prima NEWS)
Evropské státy by mohly přijmout novou legislativu, která by považovala za trestné projevy nenávisti ve vybraných kategoriích. Proti této úpravě se mnozí lidé ohrazují, včetně videoherního designera Daniela Vávry, který je představitelem Společnosti pro obranu svobody slova. „Tyto projevy dají na seznam extrémně nebezpečných zločinů. Tím pádem se člověk za svůj názor dostane na úroveň teroristy nebo obchodníka s lidmi,“ uvedl Vávra v pořadu 360° Pavlíny Wolfové na CNN Prima NEWS.
Nenávistné projevy (hate speech) by se po přijetí nové legislativy dostaly na seznam extrémně nebezpečných zločinů. Podle Vávry by však lidé, kteří vyjádří svůj názor na Facebooku, byli posuzování na stejné úrovni jako lidé, kteří někoho zabili.
Na potrat ani po znásilnění. Malťanky jsou na tom hůře než Polky
Po okleštění práva polských žen na přerušení těhotenství se pozornost upírá na našeho severního souseda. Ještě hůře jsou na tom však Malťanky, které nemají právo na potrat ani v případě incestu, znásilnění či ohrožení života ženy. Ostrovní stát je jedinou zemí Evropské unie, která zakazuje interrupce bez výjimky.
„Nikomu ale nevznikne žádná hmotná újma. Za to, že budu někoho kritizovat, že má debilní názory, se stanu teroristou. To mi přijde absurdní,“ konstatoval Vávra. Podle místopředsedy Evropského parlamentu Marcela Kolaji (Piráti) se však nejedná o příliš velkou revoluci, jak naznačuje Vávra. „Již dnes máme platné legislativy, které znají některé kategorie nenávistných a zločinných projevů, které považuje za trestné činy,“ uvedl Kolaja. Poukazoval tak na čtyři kategorie – barvu pleti, náboženství a národní či etnický původ.
Nová legislativa by tyto kategorie pouze rozšířila. „A to o útoky verbální či fyzické na základě genderové identity, sexuální orientace, věku a zdravotního handicapu,“ pokračoval Kolaja s tím, že právě útoky na tyto skupiny bývají poměrně časté a neustále přibývají.
Vávra však míní, že nová legislativa může mít negativní dopady jako ve Velké Británii, kde byla přijata již dříve. „Policie nezvládá vyšetřovat reálné zločiny, ale za minulý rok řešila 120 tisíc případů hate speech. Lidé jsou následně vyšetřování, v případě, že policie dojde k názoru, že se ničeho nedopustili, tak mají záznam v rejstříku,“ zdůraznil Vávra. Dodal, že právě kvůli záznamu mohou být tito lidé následně vyhozeni z práce.
O posouzení budou rozhodovat nezávislé soudy
Kolaja však uvádí, že legislativa má nastavit minimální hranice a pravidla pro všechny evropské státy. „Ty zajistí, co je legální a co ne. O tom budou rozhodovat nezávislé soudy,“ řekl Kolaja. Přijde mu nepřípustné, aby někdo na sociálních sítích přidával xenofobní příspěvky a „posílal někoho do plynu“.
„Jako se to stalo například prvňáčkům z teplické základní školy,“ uvedl Kolaja. Doplnil, že nyní jsou některé nenávistné projevy brány jako nelegální činy a byly by tak převedeny do kategorie trestných činů. „Legislativa je důležitá. K verbálním útokům dochází především na internetu, který je brán jako prostor bez hranic,“ míní Kolaja.
Vávra se však obává důsledků, které by mohly s přijetím legislativy nastat. „Něco řeknete o nějaké skupině lidí, budete ji kritizovat za něco, co dělá a ta skupina vás označí kvůli hate speeche,“ uvádí příklad Vávra. Následně se taková skupina bude „ohrazovat“ tím, že se osoba dopustila závažného činu. „Takovou věc můžete trestat pokutou, ale ne kriminálem,“ doplnil Vávra. Podle něj by mohli lidé legislativu zneužívat.
