Čím budeme létat? Někteří ústavní činitelé se obávají o budoucnost svého cestování. Podle informací CNN Prima NEWS se totiž do roka z vládní letky vyřadí hned tři stroje. A plnohodnotná náhrada za ně nebude. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohou předsedové Parlamentu, prezident, ministři i poslanci používat běžné linky.
V současnosti tvoří vládní letku dva Airbusy A-319 z roku 2007, jeden malý Bombardier Challenger 601 z roku 1992 a dva staré ruské stroje Jak-40 z let 1978 a 1979. Tato dvě menší proudová letadla sovětské výroby vlastní česká armáda a letos na podzim definitivně skončí. Jsou nejen stará, ale i pomalá a jejich dolet stačí sotva po Evropě. Do srpna příštího roku má přestat létat i Challenger.
„Potvrzujeme ukončení provozu letounů typu Jak-40 do října 2020 a ukončení provozu letounu typu Challenger CL-601 do srpna 2021,“ potvrdila CNN Prima NEWS Vlastimila Cyprisová z tiskového oddělení Generálního štábu Armády České republiky.
Armáda má pro přepravu politiků ještě letouny CASA C-295, do roku 2022 bude mít k dispozici ještě další dva. Vojáci používají také šest vrtulových L-410. Jedná se ale o vojenské letouny, které rozhodně nejsou tak pohodlné a slouží mimo jiné k výcviku vojáků a přepravě materiálů.
Pro delší cesty vládních a ústavních činitelů, se kterými kolikrát cestuje podnikatelská delegace, tedy zbudou pouze dva letouny Airbus. Řada ministrů, s nimiž CNN Prima NEWS mluvila, se proto obává, že nebude mít čím létat.
Obnova letky je potřeba, říká Hamáček
To potvrzuje i ministr vnitra a vicepremiér Jan Hamáček. „Obáváme se toho. Opakovaně poukazujeme na nutnost obnovy dopravních letadel. Bylo to i několikrát tématem jednání vlády, nicméně je to v gesci ministerstva obrany,“ uvedl Hamáček.
Nákup nových letadel se ale nechystá. Pro CNN Prima NEWS to řekli jak ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO), tak premiér Andrej Babiš (ANO). „Armáda je a bude i nadále připravena a schopna plnit úkoly související s přepravou ústavních a vládních činitelů. Pořízení dalšího letounu není na programu dne,“ napsal v SMS zprávě Metnar.
Babiš: Musí se šetřit, létají linky
„Budeme šetřit. Víc letadel nepotřebujeme, létají i linky,“ vzkázal premiér Babiš. Dodal, že jako ministr financí létal téměř výhradně linkou economy class. „Jako premiér jsem letěl linkou za vlastní peníze na intronizaci (nového císaře Naruhita, pozn. red.) do Japonska i se svojí paní. Nebo na zasedání OSN do New Yorku. Nebo ještě jako ministr financí do USA. Všechny tyto lety jsem realizoval linkami za vlastní,“ zdůraznil premiér.
Dodal, že v rámci koronavirové pandemie se létalo minimálně a nic zásadního se nestalo. „Je potřeba podpořit ekonomickou diplomacii pro naše firmy. Cestování poslanců a senátorů má určité rezervy,“ podotkl premiér.
Vládní letku používají členové vlády i poslanci a létá se z vojenského letiště v pražských Kbelích. Podle zdroje z protokolu většinou platí, že při používání letadel mají přednost ústavní činitelé v pořadí: prezident, předseda Senátu, předseda Sněmovny, premiér. Mohou se ale spolu dohodnout, prezident může dát přednost premiérovi.
V minulosti měla letadla potíže. Například v roce 2016 Hamáček ještě jako šéf Sněmovny uvízl i s delegací kvůli poruše airbusu na dva dny v Malajsii. Airbus měl problémy na záložním systému zobrazení umělého horizontu, který kontroluje náklon a klesání či stoupání stroje. V té době měl provozní problémy i druhý airbus.
Vojenskému letounu Challanger se zase v roce 2011 při přistávacím manévru nevysunuly přistávací klapky. Stejnému letounu v roce 2009 prasklo během letu čelní sklo, na palubě seděl tehdejší ministr životního prostředí Martin Bursík. Problém s prasklým sklem mělo i letadlo s někdejším prezidentem Václavem Klausem, s exministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem a jiný bývalý šéf diplomacie Cyril Svoboda zažil prasklé sklo v letadle hned dvakrát. „Zubatá nás minula o pár metrů,“ řekl v roce 2005 pilot Svobodovi po přistání.
