Vědci by mohli v příštím roce přijít o peníze. (Ilustrační foto) Zdroj: iStock
Ministerstvo financí ve svém prvním návrhu rozpočtu plánuje osekat výdaje na vědu, výzkum a inovace o deset procent, přestože původně vláda prohlašovala, že má být tento sektor prioritou. Experti upozorňují, že podpora bádání tak klesne ještě mnohem hlouběji pod průměr EU, což považují za zásadní chybu. Kabinet už proto pomalu bere zpátečku a chce o škrtech ve vědě znovu jednat.
„Takový obrovský neplánovaný pokles by znamenal velké negativní dopady na lidské zdroje a naplánovaný běh výzkumů, už tak velmi škrcený nejen poklesem výdajů na HDP, ale i poklesem reálné hodnoty podpory vědy a výzkumu ze státního rozpočtu,“ napsal na Facebook ekonom Daniel Münich a přiložil graf, kterým dokazuje, jak podpora vědy vůči HDP neustále klesá.
Posted by Daniel Münich on Tuesday, June 6, 2023
Z něho vyplývá, že průměrná podpora vědy ze státních rozpočtů dosahuje v evropském průměru 0,6 % HDP, zatímco v České republice by to příští rok mohlo být pouze 0,45 %. Pro srovnání, například v Německu se podpora blíží k procentu a sousední Rakousko své výzkumníky podporuje na úrovni přibližně 0,83 % HDP.
ČTĚTE TAKÉ: Exkluzivní průzkum: Lidé nejvíc věří prezidentu Pavlovi. Fiala má menší podporu než Babiš
Otázka nutnosti podpory vědy se přitom řeší dlouhá léta. „Připomnělo mi to, že mám doma někde schovaný dopis od ministra školství ČR, který odpovídal na naši někdejší petici, ve které žádáme o zvýšení státní podpory na vědu tak, aby dosahovala alespoň hodnoty 0,7% podílu na HDP, jak je zvykem ve slušných evropských zemích. Pan ministr nám odpověděl, že nás má rád, ale kopáme do otevřených dveří, protože už v letošním, ale nejpozději v příštím roce národní podpora vědy a výzkumu této hodnoty dosáhne. Ten ministr se jmenoval Ivan Pilip a bylo to v roce 1997,“ komentoval graf biochemik Jan Konvalinka.
Krátkozraké
Také podle dalších ekonomů jsou podobné úvahy v rozporu s tím, co by mělo být českou prioritou. Vláda by musela skutečně dokázat, že mají podobné kroky smysl. „Škrtat v oblasti vědy a inovací je krátkozraké. S tou výjimkou, kdy by vláda třeba po provedeném auditu byla schopna veřejnosti přesvědčivě doložit, že škrtnuté peníze stejně nic pozitivního nepřináší,“ uvedl pro CNN Prima NEWS ekonom Lukáš Kovanda.
Skopeček: Úspory musí být letos ještě hlubší. Jinak hrozí drastické deficity
Pokud bude chtít vláda zvládnout letošní rozpočet, který se propadá do značného deficitu, je nutné spořit ještě mnohem více, jelikož pár desítek ušetřených miliard nemusí stačit. V Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS to řekl místopředseda Sněmovny Jan Skopeček (ODS). Předseda stínové vlády ANO Karel Havlíček se tvrdě opřel do ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), který je podle něj nekompetentní.
„Pokud třeba vláda ví o tom, že část peněz ve vědě mizí v černé díře, protože ta a ta instituce a ten a ten profesor je rozdává kamarádům ve formě grantů bez viditelného příznivého dopadu na společnost nebo k rozvoji poznání, ať klidně takové peníze škrtne. Ale měla by být schopna to doložit. Pokud to není schopna doložit, například auditem, měla by místo vědy a výzkumu škrtat raději na provozu státu – tedy omezovat agendu státu, propouštět zaměstnance placené ze státního rozpočtu nebo škrtat na neinvestičních dotacích,“ dodal ekonom.
Co se týče výdajů na vědu, výzkum a inovace ze státního rozpočtu, je aktuálně Česko přibližně na půl procentu HDP. Co se týká celkových výdajů na vědu, tedy včetně těch z Evropské unie či například Norských fondů, pohybují se kolem 2 procent na HDP. Také v tomto měřítku však stále zaostáváme například za Německem či Rakouskem.
„Snížení výdajů na vědu a výzkum je šetření na špatném místě. Celkové výdaje v této oblasti dosahují v Česku dvě procenta HDP, zatímco ekonomicky úspěšné země zpravidla investují do vědy a výzkumu tři a více procent. Dlouhodobě lze zajistit růst ekonomiky jen zvyšováním produktivity, a to bez inovací příliš nejde,“ vysvětlil pro CNN Prima NEWS ekonom z Deloitte David Marek.
Nelíbí se to ani konkrétním institucím. „Chápeme současnou situaci, ale finanční prostředky investované do vědy a vzdělávání jsou vysoce návratnou investicí do budoucnosti naší země. Prostředky na podporu výzkumu představují jen velmi malou část státního rozpočtu. Přitom navrhované snížení pro AV ČR zhruba na úroveň roku 2020 znamená v reálných cenách snížení o zhruba 30 procent,“ řekla předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová.
Věda je stále prioritou, tvrdí Fiala
Vláda od počátku své existence tvrdila, že věda, výzkum a inovace budou patřit mezi nejdůležitější priority. „Věda a výzkum budou mít nezpochybnitelnou podporu, protože v nich vidíme příležitost, jak posunout Českou republiku ještě výše mezi nejúspěšnější země,“ psala například v programovém prohlášení. Z toho důvodu zřídila také samostatný ministerský post.
Fischer: Vláda si pohněvala všechny. Nechápu, na co čekala, utahování šroubů je v pořádku
Vláda Petra Fialy (ODS) přišla se svými opatřeními na ozdravení rozpočtu pozdě, vytvořila navíc zvláštní mix řešení, kterými naštvala v podstatě všechny. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl bývalý premiér, ministr financí a kandidát na prezidenta Jan Fischer. Varoval zároveň, že vysoká inflace v Česku zůstane déle, než se původně předpokládalo.
Ministryně pro vědu Helena Langšádlová (TOP 09) řekla, že uniklý návrh rozpočtu je pouze pracovní verzí. O podobě rozpočtu na rok 2024 se podle nich povedou nyní diskuse. Uvedla zároveň, že snížení rozpočtu pro vědu, výzkum a inovace o deset procent je nepřijatelné.
Také premiér Petr Fiala (ODS) označil vědu a výzkum a s tím související vysoké školství za klíčovou vládní prioritu. Do výzkumu jde podle něj letos také více peněz než loni, Fiala uvedl zhruba 50 miliard. Na jednu stranu řekl, že výzkum a vývoj má přednost, na druhé straně dodal, že úřednický návrh rozpočtu ukazuje vážnost situace. „Musíme přemýšlet nad úsporami ve všech oblastech a přemýšlet nad tím, jak co nejefektivněji využívat peníze, které vybereme na daních,“ řekl v pondělí předseda vlády.
