Bývalý premiér Jan Fischer Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Vláda Petra Fialy (ODS) přišla se svými opatřeními na ozdravení rozpočtu pozdě, vytvořila navíc zvláštní mix řešení, kterými naštvala v podstatě všechny. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl bývalý premiér, ministr financí a kandidát na prezidenta Jan Fischer. Varoval zároveň, že vysoká inflace v Česku zůstane déle, než se původně předpokládalo.
Jako premiér jste působil v době finanční krize. Rozumíte proto krokům současné vlády k ozdravení rozpočtů?
Fialově vládě nezbývalo nic jiného, než se deklarovat jako vláda rozpočtové odpovědnosti a tento vývoj dále netolerovat a zastavit. Měla to ale s ohledem na zevní faktory složité kvůli ruské agresi na Ukrajinu. Vyžadovalo to řešení přílivu ukrajinských uprchlíků, solidaritu a pomoc. Méně v pořádku ale je, že Fialova vláda nesmírně dlouho vyčkávala s přípravou opatření. Nevím, na co čekala. Čekala na to, až přijde NERV jako nevolený poradenský orgán s nějakým návrhem.
ČTĚTE TAKÉ: Vláda neumí nic než tupé škrty, zlobí se odboráři. Na Fialu a spol. chtějí poslat inspekci práce
Přestože vláda možná přišla s opatřeními pozdě, tak s jejich konkrétní podobou souhlasíte?
Čekal jsem, že vláda využije ten čas, aby si společně s NERV uvědomila, co tedy chce. Zda chce levný stát a nízké daně a jak toho dosáhnout. Anebo sociální a dražší stát a potom vyšší daně. Řekl bych, že by měla prosazovat to první, protože to je převážně pravicová vláda. Zatím je to ale trochu v mlze, teď mixujeme příjmovou stránku, výdajovou stránku. Jsou tam návrhy na zvýšení daní všeho druhu. Vláda si to prostě neujasnila.
Bek: Chystám se zavést nové typy vysokých škol. Také ty střední se výrazně promění
Delší povinná docházka by se mohla týkat již dětí, které nastoupí na základní školu v roce 2026, střední školy mají být více všeobecné a naopak odborné znalosti by studenti mohli získat na nově vzniklých polytechnikách. Čerstvý ministr školství Mikuláš Bek (STAN) v rozhovoru pro CNN Prima NEWS hovořil o svých plánech na reformování českého vzdělávacího systému.
Takže se podle vás vláda měla méně spoléhat na NERV a hledat vlastní řešení?
Možná by bylo lepší – než čekat na nějaké návrhy NERV – se skutečně obracet na týmy odborníků, které sedí na ministerstvech. Věřte, že tam sedí a tenhle aparát má vláda k dispozici. Kdyby je samozřejmě s doplněním názorů odborníků ze strany vědy, výzkumu a univerzitního světa využili, tak to je v pořádku, ale dát pouze na NERV podle mě nebylo úplně dobré.
Jak vnímáte kritiku balíčku. Je podle vás oprávněná?
Teď to vypadá jako takový zvláštní mix, který pohněvá v podstatě každého. Vládě by také slušelo, kdyby o tom více jednala jak s odbory, tak se zaměstnavateli. Teď s tím mají problém obě strany a každá na to samozřejmě reaguje po svém takovým způsobem, jaký je jim vlastní. Spokojený není téměř nikdo.
Vláda by si měla ujasnit, zda chce levný stát a nízké daně, nebo drahý sociální stát a potom vyšší daně.
Takže skutečně tedy platí, že to vláda nezvládla vykomunikovat?
Lepší komunikace by byla samozřejmě dobrá, například o zbrzdění valorizace důchodů. Vláda přece musela vědět, jak to vypadá se stavem důchodového účtu. Proč čekala tak dlouho, když už valorizace byla za dveřmi? Myslím si, že důchodci by lépe pochopili a zkousli, kdyby šly informace konzistentně a postupně. Zkrátka dřív, kdyby se mohli na slova vlády spolehnout.
Proč si myslíte, že vláda tak špatně komunikuje?
Vláda Petra Fialy má opravdu nejednoduchou roli. Možná, že se na ní podepisuje i to heterogenní složení stran. Řada z nich už se nepochybně rozhlíží, jak bude oslovovat voličskou základnu za dva roky při volbách.
Vláda rozhodla o důchodech pozdě kvůli volbě prezidenta. Měla strach, řekla Nerudová
Pětikoalice prosadila zpomalení červnové valorizace důchodů pozdě, dovedu ale pochopit strach vlády z prezidentské volby. V pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS to řekla ekonomka Danuše Nerudová. Neúspěšná kandidátka na Hrad tak naznačila, že vláda oznámení omezení mimořádného růstu důchodů mohla odkládat účelově, aby pomohla některým uchazečům na post hlavy sátu, a naopak „uškodila“ expremiérovi Andreji Babišovi (ANO).
Jak byste současnou tíživou ekonomickou situaci tedy řešil vy?
Rezerv se dají najít spousty. Nejsem si jistý, jestli se vyčerpaly všechny možnosti na redukce výdajů. Byl bych velmi rád, kdyby vláda sestavila seznam všech podřízených organizací jednotlivých ministerstev. Kolik je v nich lidí a kolik to stát stojí. Nejde jenom o aparáty ministerstev, kde se často mluví, jak je nutné zatnout tipec těm zlým a neschopným úředníkům. Takhle to totiž vůbec nestojí. Je to o efektivitě řízení rezortů, o agendách a celém to zvláštním světě podřízených organizací. A věřte, že jich není málo. Sám jsem jako premiér musel brzdit, a to hodně. Čelili jsme tehdy čtyřprocentnímu propadu HDP. To tahle vláda řešit nemusí, i když zase čelí obrovské inflaci.
Čekáte, že vláda boj s inflací zvládne?
To je problém, protože jde do utahování šroubů v rozpočtové politice, což je v podstatě asi v pořádku, ale za situace pořád velmi silné inflace, s ohledem na úrokovou politiku ČNB, se u nás velmi silná inflace asi ještě zdrží déle, než jsme předpokládali.
Vláda alespoň po letech přišla s důchodovou reformou. Jde podle vás správným směrem?
U důchodců je jedna partie, na kterou se nedbá. To je to, čemu já říkám „samodůchodci“. To jsou ti, kteří ovdoví, což se jednou logicky stane, někdo zůstane sám a pak je to problém. Některé náklady jako bydlení totiž zůstávají samozřejmě fixní, ty nesouvisí s tím, jestli v té domácnosti jsou jeden nebo dva. K sociální oblasti by proto bylo podle mě dobré prezentovat nějaký celistvý přístup.
Co byste tedy vládě doporučoval?
Uvítal bych větší konzistenci, lepší komunikaci a hlavně větší koncepčnost v opatřeních, aby si vláda ujasnila, zda chce levný stát a nízké daně, nebo drahý, sociální stát a potom vyšší daně. Musí si ujasnit, jakou jsou tedy vládou a jak to budou vysvětlovat svým voličům a celé společnosti.
