Jde o na první pohled neškodné aktivity, přesto bývají pro naše zdraví problematické – jejich důsledkem totiž může být rychlejší stárnutí mozku a zvýšení se šance na rozvoj demence. Web The Sun vyjmenoval 13 rizikových faktorů, při jejichž pravidelném opakování by lidé měli zbystřit.
Šance na rozvoj demence roste s každodenními návyky, u kterých byste to možná nečekali. Jejich třináctičlenný seznam zveřejnil web The Sun.
1. Pití alkoholu
Nemusí se jednat jen o časté pití alkoholu, i malé množství může mít významný účinek.
ČTĚTE TAKÉ: Jak předejít mrtvici? Hýbejte se a nekuřte, radí experti. Pomoci může i jednoduché zařízení
Studie z roku 2022 zjistila, že pouhé dva půllitry piva nebo sklenice vína denně mohou přivodit zestárnutí mozku o ekvivalent 10 let – pouhý půllitr ekvivalent dvou let. Další studie, které se zúčastnilo přibližně 40 000 Britů, odhalila, že alkohol je jedním ze tří nejškodlivějších – a přitom preventabilních – rizikových faktorů demence (vedle cukrovky a znečištěného ovzduší).
„Alkohol je jeden z faktorů s největším vlivem na stárnutí mozku,“ citoval The Sun doktorku Esther Waltonovou z University of Bath.
2. Nedostatek spánku
Nedostatek spánku může způsobovat potíže se soustředěním, zapomínáním a úbytkem energie. Je-li dlouhodobý, může zvyšovat i riziko demence.
Studie Nature Communications zjistila, že ti, kteří spí šest nebo méně hodin denně, mají o 30 procent vyšší šanci na rozvoj demence ve srovnání s těmi, kteří spí sedm a více hodin.
Samostatný výzkum odhalil, že nedostatek spánku způsobil, že dospívající byli méně výkonní, měli problém porozumět věcem, ovládat své chování a regulovat emoce. „Existují důkazy, že nespavost souvisí se stárnutím mozku,“ řekla Waltonová.
3. Příliš mnoho času o samotě
Odborníci uvedli, že ti, kteří mají častý pocit osamění, mají i vyšší hladinu kortikálního amyloidu – markeru, na základě něhož se diagnostikuje demence. Platí to i pro záměrnou sociální izolaci, u níž se příznaky demence objevují před 65. rokem věku.
„Dobrým způsobem, jak si udržet zdravý mozek, je být po celý život společensky aktivní. Sociální aktivita dává vašemu mozku skvělý trénink a může vám pomoci snížit riziko demence. V ideálním případě by to mělo být v reálném životě, ale funguje i komunikace s lidmi online nebo po telefonu,“ citoval lékaře z Alzheimerovy společnosti Tima Beanlanda The Mirror. Podle Waltonové existují silné důkazy, že osamělost urychluje stárnutí mozku.
4. Poslech hlasité hudby
Hlasité zvuky mohou v první řadě způsobit poškození či ztrátu sluchu, zvyšují ale i pravděpodobnost vzniku demence. Problematické přitom nejsou jen koncerty, ale i soukromý poslech hudby ze sluchátek či z domácích reproduktorů.
V loňském roce prozradil moderátor a sloupkař deníku Sun Jeremy Clarkson, že se u něj riziko onemocnění kvůli problémům se sluchem zdvojnásobilo. Čtyřiašedesátiletá tvář pořadu Top Gear nyní nosí naslouchátka. „Můj mozek musí používat obrovské množství výpočetního výkonu, aby doplnil kousky řeči, které nebyl schopen slyšet,“ řekl. Doktor Beanland připomněl, že pokud se člověk dlouhodobě vystavuje hlasitému poslechu, měl by používat i ochranu sluchu.
5. Pití kávy
Podle médií je diagnóza demence u lidí, kteří pijí více než šest šálků kávy denně, vysoce pravděpodobná – na rozdíl od těch, co si dopřávají jeden až dva hrnky. Přílišné pití nápoje může rovněž zapříčinit zmenšení objemu mozku a zhoršení paměti.
Odborníci však jedním dechem dodávají, že neexistují žádné důkazy spojující užívání kofeinu se vznikem demencí.
6. Vyhýbání se praktickému lékaři
Vynechávání kontrol krevního tlaku a hladiny cholesterolu může mít vážné dopady. Doktor Beanland připomněl, že špatný stav kardiovaskulárního systému je i rizikovým faktorem pro onemocnění mozku. Hrozí mrtvice, Alzheimerova choroba či vaskulární demence. „Co je dobré pro srdce, je dobré i pro hlavu,“ připomněl.
Zároveň uvedl, že by se lidé měli snažit vyvarovat činnostem zvyšujícím krevní tlak, hladinu cholesterolu a glykémie. Pomůže vyvážená strava a pohyb. Upozorňuje však, že i tak je zapotřebí absolvovat pravidelné kontroly u lékaře.
7. Nedostatek cvičení
Podle britské Alzheimerovy společnosti může pravidelné cvičení riziko vzniku demence výrazně snížit. Vhodné je posilování, obyčejná chůze i plavání. Beanland dokonce fyzickou aktivitu označil za nejlepší způsob prevence.
Média také uvádějí, že aktivní fyzický pohyb pomáhá rozšiřovat hipokamp – oblast mozku, která se podílí na paměti a učení. Alzheimerova společnost na svých stránkách píše, že pravidelné cvičení může snížit riziko demence přibližně o 28 procent. U Alzheimerovy choroby pak o 45 procent.
ČTĚTE TAKÉ: Smutné narozeniny Oldřicha Víznera, který bojuje s Parkinsonovou nemocí. Poslal dojemný vzkaz
8. Kontaktní sporty
Dánští odborníci zjistili, že u osob starších 50 let existuje po dobu 10 let po úrazu hlavy zvýšené riziko demence. Univerzita v Glasgow uvedla, že fotbalisté mají třiapůlkrát vyšší riziko úmrtí na poranění mozku než běžná populace. Měli také pětkrát vyšší pravděpodobnost úmrtí na Alzheimerovu chorobu.
„Dalším důležitým faktorem je ochrana hlavy při sportu nebo jiných aktivitách,“ řekl doktor Beanland. „Je stejně důležitá jako zůstat fyzicky aktivní. Při jízdě na kole, skateboardu nebo na koni noste přilbu. Při hrách, jako je například ragby, dodržujte veškerá pravidla, která snižují dopady otřesů hlavy,“ doporučuje.
9. Nezdravé jídlo
Názory na souvislost mezi stravou a zdravím mozku se různí. Je však prokázané, že zdravé stravování má pro člověka ochranný vliv. Doktor Beanland doporučuje přidat do nákupního košíku více ovoce, zeleniny a obilovin. Zároveň poradil lidem, aby jedli méně červeného masa a sladkých potravin.
„Existují určité důkazy o tom, že konzumace stravy středomořského typu může snížit riziko vzniku problémů s pamětí, myšlením a některých forem demence,“ pronesl.
10. Nedostatek vzdělání
Úbytek kognitivních funkcí je s přibývajícím věkem nevyhnutelný. U vzdělanějších lidí však k tomu dochází později.
„Vzdělání, které získáme na počátku života, může ovlivnit riziko vzniku demence,“ pronesla vedoucí výzkumu Alzheimerovy nemoci Rosa Sancho. „Je sice obtížné změřit, do jaké míry jednotlivé faktory životního stylu přispívají k celkovému riziku, ale tato studie podporuje myšlenku, že vzdělání na počátku života může ovlivnit riziko vzniku onemocnění. „Vzdělání by mohlo zvyšovat naši kognitivní rezervu, což je druh odolnosti, který lidem umožňuje fungovat déle, než se u nich projeví příznaky demence,“ sdělila médiím.
11. Stresující zaměstnání
Příliš mnoho stresu neprospívá. Může narušit spánek, pleť, duševní zdraví a také způsobit zmenšení objemu mozku. Podle Alzheimerovy společnosti ovlivňuje i imunitní systém, který hraje klíčovou roli při ochraně proti vzniku demence. V období vysokého stresu se uvolňuje hormon kortizol, který je spojován s úzkostí, depresí a demencí.
Doktor Beanland připomněl, že současné poznatky sice naznačují souvislost chronického stresu s progresí demencí, ale nemusí ji nutně způsobovat.
12. Bezduché scrollování na telefonu
Na obrazovkách telefonů dokážeme strávit několik hodin denně, což může mít velký dopad na zdraví mozku. Podle médií scrollování způsobuje tzv. digitální demenci. Ačkoli se nejedná o oficiální onemocnění, jejím důsledkem může být zhoršení krátkodobé paměti, zapomnětlivost, potíže s vybavováním si slov a multitaskingem. „Mozek je jako každý jiný sval. Musíte ho cvičit, abyste udrželi jeho obratnost. Aktivity, jako jsou například hádanky, mozek stimulují,“ popisoval Beanland.
Studie z loňského roku naznačuje, že více než čtyři hodiny denně strávené u obrazovky jsou spojeny se zvýšeným rizikem demence.
13. Kouření
Doktor Beanland považuje kouření za jednu z nejhlavnějších příčin demence. „Ačkoli kouření není v žádném případě neškodný zlozvyk, vystavujete se mnohem vyššímu riziku, že se u vás v pozdějším věku rozvine demence,“ řekl.
Celkově se odhaduje, že tento zlozvyk zvyšuje riziko vzniku demence o 30 až 50 procent. Podle některých odborníků lze kouření přičíst přibližně 14 procentům případů demence na celém světě.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Černý kašel a starší občané
