Vědci už nejsou vnímáni jako podivíni se zkumavkami, ale jako osobnosti řešící covid

Technologická agentura ČR (TA ČR), která podporuje český aplikovaný výzkum, pořádá ve čtvrtek tradiční den TA ČR, v rámci něhož rozdává také ceny nejlepším projektům s vysokým přínosem pro společnost. Absolutním vítězem se stal projekt Eliminace jazykových bariér handicapovaných diváků České televize. O Technologické agentuře i významu vědců v boji s pandemií jsme hovořili s předsedou agentury Petrem Konvalinkou.

Motto letošního Dne TA ČR zní. „Jste připraveni na budoucnost?“. Na jakou budoucnost se tedy máme podle Vás připravit? Co si pod tímto širokým heslem představit?

Má to dvojí rozměr. Jedním je, že my v Technologické agentuře jsme na budoucnost připraveni. Pandemie covidu nás postavila do situace, kdy jsme museli administrovat spousty projektů, jejich hodnocení a veřejné soutěže. Paradoxně jsme vykonali mnohem více práce než v době před pandemií. Je to dáno tím, že je tu velký počet mladých lidí. Věkový průměr je asi 36 let a všichni mají notebooky a odpovídající technické vybavení. Takže bylo velmi jednoduché poslat je na home office. Myslím si, že také efektivita byla vyšší, než kdyby byli tady v kanceláři. Ukázalo se, že dokážeme na takovou situaci velmi rychle zareagovat. Samozřejmě ale chybí sociální kontakt, takže poslat lidi pracovat z domova napořád není úplně tou správnou cestou.

Jaký je však ten vnější rozměr? Mění se pohled na budoucnost?

Pokud jde o vnější prostředí, tak pandemie covidu ukázala, jak je pro společnost důležitá věda, ať už aplikovaná nebo základní. Vědci, kteří byli dříve spíše za podivíny, kteří si v laboratořích hrají se zkumavkami, tak se z nich najednou staly osobnosti, které přicházejí s řadou řešení covidových situací. Už jenom to, že světoví výzkumníci vyvinuli přes stovku možných látek, které by mohly fungovat jako vakcíny.

Jakým způsobem ovlivnil covid výběr projektů, které TA ČR podpořila?

Vypsali jsme speciální covidovou soutěž na projekty, které by mohly v situaci pandemie pomoci, anebo jsme řešitelům nabídli, aby rozšířili realizaci svých existujících projektů, pokud by mohly směřovat k prohloubení vývoje v rámci boje proti covidu. Například jsme podpořili vývoj respirátorů, nebo vývoj koroventu, což je plicní ventilátor. Dále také celou řadu projektů, které třeba na první pohled úplně nesouvisí s pandemickou situací, ale hodně se jich dotýkají. Například ve společensko-vědním a humanitním výzkumu. Může se zdát, že humanitní výzkum nemůže v pandemii covidu pomoci, ale jak se například senioři dostávají do izolací, tak mají obrovské psychické problémy, jelikož nemohou vidět svoje blízké. Vědci, kteří se zabývají psychologií, dokáží nastavit programy, které seniorům pomáhají tu dobu překlenout.

Vítězné projekty Cen TA ČR jsou ale trochu jiného ražení…

Jsou jiného ražení, protože vybíráme z ukončených projektů. Kdybychom vybírali z běžících projektů, tak by tam určitě byly některé z těch, které jsem jmenoval. Stejně tam jsou ale velmi zajímavé projekty. Jedním z nich je například využití laserů pro medicínské použití. Lasery jsou většinou velmi nebezpečné. Možná si pamatujete, když bylo moderní laserové ukazovátko a malé děti chodily a všude s ním svítily. Když vám ale někdo ukazovátkem zasvítí na delší dobu do oka, tak je to velmi nebezpečné, protože vám to může poškodit sítnici. Ty lasery, které se využívají pro zdravotnické účely, tak jsou dvojího druhu. Jedny nezpůsobí popálení nebo destrukci tkáně, ale pak jsou ty, které tu destrukci způsobovat musí. Laserem se třeba operují nádory. Technologie laseru je velmi náročná, ale v medicínském využití velmi významná.

Dají se nějaké vítězné projekty aplikovat v boji proti covidu?

S covidem souvisí například titulkování živých přenosů v České televizi. Pak tam máme oceněný projekt mobilního heliportu, který se používá v případě, kdy hrozí nějaké nebezpečí, nebo v případě, kdy je potřeba opakovaně dopravit pacienty z místa, kde se obtížně přistává. Postavení trvá jen několik hodin. Umožní pak bezpečné přistávání helikoptér v noci, protože má velké světelné reflektory a naváděcí systém.

Vy jste se oborově pohyboval hlavně ve stavebnictví. Vyberete mezi oceněnými projekty nějaký, který vám z vašeho odborného zaměření udělal největší radost?

Osobně jako stavař mám z těch oceněných v letošním roce nejradši projekt nové technologie tkaní 3D textilií na stroji DIFA, kterou vyvinuli v Liberci a je světovým unikátem. Například moji kolegové ze stavební fakulty ČVUT, kde současně působím, tak 3D tkaniny používají jako výztuž do betonu. Tkaniny mají velmi široké využití. Některé by se daly například použít jako vaky pro zneškodňování výbušných materiálů.

TA ČR spolupracuje s ministerstvem průmyslu na projektu „Country for the Future“. Jmenuje se tak také jedna z cen, které předáváte. Věříte, že se může Česká republika v dohledné době technologicky dostat na úroveň západní Evropy a být dokonce jedním z lídrů inovací?

Myslím si, že v řadě oborů už v té Evropě dávno jsme. V některých z nich jsme dokonce na špičce nejen v Evropě. Česká republika je například kybernetická velmoc. Už stařičký pan profesor Antonín Svoboda postavil ve 40. a 50. letech v podstatě první český počítač, o čemž se přitom vůbec nevědělo, protože kybernetika před rokem 1989 byla považována za kapitalistickou pavědu. Myslím si, že v celé řadě oborů se již na té špičce nacházíme a program Country for the Future a inovační strategie České republiky tomu velmi napomáhají. Celá řada lidí by nechala některé výsledky svého bádání v šuplíku, protože by je nepovažovala za hodné, aby se na nich pracovalo. Ale ta inovační strategie je motivuje, aby se snažili licencovat a patentovat. Technologická agentura je totiž založena na tom, že podporuje spolupráci výzkumných organizací a průmyslových firem.

V rozhovoru pro E15 jste začátkem loňského roku uvedl, že peněz má agentura dost, ale chybí projekty. Jak vypadá situace na konci roku 2020? Je to pořád stejné?

Už ne. Myslím si, že ta covidová doba přispěla i k tomu, že lidé, kteří měli málo času na podávání projektů, tak teď najednou toho času měli víc. Do soutěží se nám hlásí dvojnásobný počet projektů než před dvěma lety. Současně s tím se zvyšuje i počet velmi kvalitních projektů. Je nám líto, že nemůžeme podpořit více z nich, jelikož nemáme takový dostatek peněz, abychom mohli uspokojit všechny projekty, které byly velmi dobře hodnoceny. Ta úspěšnost je nižší, než bývala dřív, je pod dvacet procent. Dříve býval i každý třetí projekt úspěšný.

Před rokem vaše agentura oslavila deset let. Máte pocit, že se Technologické agentuře již podařilo úspěšně etablovat?

Myslím si, že inovační strategie a i covidová doba přispěly k tomu, že už si více lidí všímá existence Technologické agentury. Vnímají také, že to není nějaká soukromá firma, ale národní agentura pro podporu aplikovaného výzkumu.