Příběhy rodičů a jejich dětí, které drtí karantény: Bezvýsledné testování a žádné lyžáky
Sliby splníme, tvrdí Fiala. Jak dlouho zůstane kontroverzní Stříž ve funkci, ale neřekne
Osvětim v noci: Nekonečné apely živých i mrtvých, myšlenky na vzpouru i spalování obětí
Petr Konvalinka, předseda Technologické agentury ČR
Petr Konvalinka, předseda Technologické agentury ČR
Technologická agentura ČR (TA ČR), která podporuje český aplikovaný výzkum, pořádá ve čtvrtek tradiční den TA ČR, v rámci něhož rozdává také ceny nejlepším projektům s vysokým přínosem pro společnost. Absolutním vítězem se stal projekt Eliminace jazykových bariér handicapovaných diváků České televize. O Technologické agentuře i významu vědců v boji s pandemií jsme hovořili s předsedou agentury Petrem Konvalinkou.
Motto letošního Dne TA ČR zní. „Jste připraveni na budoucnost?“. Na jakou budoucnost se tedy máme podle Vás připravit? Co si pod tímto širokým heslem představit?
Má to dvojí rozměr. Jedním je, že my v Technologické agentuře jsme na budoucnost připraveni. Pandemie covidu nás postavila do situace, kdy jsme museli administrovat spousty projektů, jejich hodnocení a veřejné soutěže. Paradoxně jsme vykonali mnohem více práce než v době před pandemií. Je to dáno tím, že je tu velký počet mladých lidí. Věkový průměr je asi 36 let a všichni mají notebooky a odpovídající technické vybavení. Takže bylo velmi jednoduché poslat je na home office. Myslím si, že také efektivita byla vyšší, než kdyby byli tady v kanceláři. Ukázalo se, že dokážeme na takovou situaci velmi rychle zareagovat. Samozřejmě ale chybí sociální kontakt, takže poslat lidi pracovat z domova napořád není úplně tou správnou cestou.
Jaký je však ten vnější rozměr? Mění se pohled na budoucnost?
Pokud jde o vnější prostředí, tak pandemie covidu ukázala, jak je pro společnost důležitá věda, ať už aplikovaná nebo základní. Vědci, kteří byli dříve spíše za podivíny, kteří si v laboratořích hrají se zkumavkami, tak se z nich najednou staly osobnosti, které přicházejí s řadou řešení covidových situací. Už jenom to, že světoví výzkumníci vyvinuli přes stovku možných látek, které by mohly fungovat jako vakcíny.
Jakým způsobem ovlivnil covid výběr projektů, které TA ČR podpořila?
Vypsali jsme speciální covidovou soutěž na projekty, které by mohly v situaci pandemie pomoci, anebo jsme řešitelům nabídli, aby rozšířili realizaci svých existujících projektů, pokud by mohly směřovat k prohloubení vývoje v rámci boje proti covidu. Například jsme podpořili vývoj respirátorů, nebo vývoj koroventu, což je plicní ventilátor. Dále také celou řadu projektů, které třeba na první pohled úplně nesouvisí s pandemickou situací, ale hodně se jich dotýkají. Například ve společensko-vědním a humanitním výzkumu. Může se zdát, že humanitní výzkum nemůže v pandemii covidu pomoci, ale jak se například senioři dostávají do izolací, tak mají obrovské psychické problémy, jelikož nemohou vidět svoje blízké. Vědci, kteří se zabývají psychologií, dokáží nastavit programy, které seniorům pomáhají tu dobu překlenout.
K tématu
Vítězné projekty Cen TA ČR jsou ale trochu jiného ražení…
Jsou jiného ražení, protože vybíráme z ukončených projektů. Kdybychom vybírali z běžících projektů, tak by tam určitě byly některé z těch, které jsem jmenoval. Stejně tam jsou ale velmi zajímavé projekty. Jedním z nich je například využití laserů pro medicínské použití. Lasery jsou většinou velmi nebezpečné. Možná si pamatujete, když bylo moderní laserové ukazovátko a malé děti chodily a všude s ním svítily. Když vám ale někdo ukazovátkem zasvítí na delší dobu do oka, tak je to velmi nebezpečné, protože vám to může poškodit sítnici. Ty lasery, které se využívají pro zdravotnické účely, tak jsou dvojího druhu. Jedny nezpůsobí popálení nebo destrukci tkáně, ale pak jsou ty, které tu destrukci způsobovat musí. Laserem se třeba operují nádory. Technologie laseru je velmi náročná, ale v medicínském využití velmi významná.
Dají se nějaké vítězné projekty aplikovat v boji proti covidu?
S covidem souvisí například titulkování živých přenosů v České televizi. Pak tam máme oceněný projekt mobilního heliportu, který se používá v případě, kdy hrozí nějaké nebezpečí, nebo v případě, kdy je potřeba opakovaně dopravit pacienty z místa, kde se obtížně přistává. Postavení trvá jen několik hodin. Umožní pak bezpečné přistávání helikoptér v noci, protože má velké světelné reflektory a naváděcí systém.
K tématu
Vy jste se oborově pohyboval hlavně ve stavebnictví. Vyberete mezi oceněnými projekty nějaký, který vám z vašeho odborného zaměření udělal největší radost?
Osobně jako stavař mám z těch oceněných v letošním roce nejradši projekt nové technologie tkaní 3D textilií na stroji DIFA, kterou vyvinuli v Liberci a je světovým unikátem. Například moji kolegové ze stavební fakulty ČVUT, kde současně působím, tak 3D tkaniny používají jako výztuž do betonu. Tkaniny mají velmi široké využití. Některé by se daly například použít jako vaky pro zneškodňování výbušných materiálů.
TA ČR spolupracuje s ministerstvem průmyslu na projektu „Country for the Future“. Jmenuje se tak také jedna z cen, které předáváte. Věříte, že se může Česká republika v dohledné době technologicky dostat na úroveň západní Evropy a být dokonce jedním z lídrů inovací?
Myslím si, že v řadě oborů už v té Evropě dávno jsme. V některých z nich jsme dokonce na špičce nejen v Evropě. Česká republika je například kybernetická velmoc. Už stařičký pan profesor Antonín Svoboda postavil ve 40. a 50. letech v podstatě první český počítač, o čemž se přitom vůbec nevědělo, protože kybernetika před rokem 1989 byla považována za kapitalistickou pavědu. Myslím si, že v celé řadě oborů se již na té špičce nacházíme a program Country for the Future a inovační strategie České republiky tomu velmi napomáhají. Celá řada lidí by nechala některé výsledky svého bádání v šuplíku, protože by je nepovažovala za hodné, aby se na nich pracovalo. Ale ta inovační strategie je motivuje, aby se snažili licencovat a patentovat. Technologická agentura je totiž založena na tom, že podporuje spolupráci výzkumných organizací a průmyslových firem.
V rozhovoru pro E15 jste začátkem loňského roku uvedl, že peněz má agentura dost, ale chybí projekty. Jak vypadá situace na konci roku 2020? Je to pořád stejné?
Už ne. Myslím si, že ta covidová doba přispěla i k tomu, že lidé, kteří měli málo času na podávání projektů, tak teď najednou toho času měli víc. Do soutěží se nám hlásí dvojnásobný počet projektů než před dvěma lety. Současně s tím se zvyšuje i počet velmi kvalitních projektů. Je nám líto, že nemůžeme podpořit více z nich, jelikož nemáme takový dostatek peněz, abychom mohli uspokojit všechny projekty, které byly velmi dobře hodnoceny. Ta úspěšnost je nižší, než bývala dřív, je pod dvacet procent. Dříve býval i každý třetí projekt úspěšný.
Před rokem vaše agentura oslavila deset let. Máte pocit, že se Technologické agentuře již podařilo úspěšně etablovat?
Myslím si, že inovační strategie a i covidová doba přispěly k tomu, že už si více lidí všímá existence Technologické agentury. Vnímají také, že to není nějaká soukromá firma, ale národní agentura pro podporu aplikovaného výzkumu.
Rusko podle vedení americké armády shromáždilo podél hranice s Ukrajinou útvary mnoha různých druhů a „zjevně“ je v jeho možnostech tyto síly použít. Nejvýše postavený americký generál Mark Milley na pátečním brífinku hovořil o přítomnosti pozemních, vzdušných, námořních i jiných formací. Ministr obrany USA Lloyd Austin řekl, že konflikt není nevyhnutelný a že ruský prezident Vladimir Putin má i jiné možnosti než je rozsáhlý útok.
Mezinárodní tým vedený českým vědcem Josefem Bryjou nalezl a popsal nový druh hlodavce – myš harennskou. Tyto myši žijí jen v horských lesích Etiopské vysočiny. Studii o drobném savci publikoval časopis Organisms Diversity & Evolution, uvedli zástupci Akademie věd ČR (AV). Tým tvoří vědci z Ústavu biologie obratlovců AV, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Severtsovova ústavu Ruské akademie věd.
Známí antivaxeři Jana Peterková a Patrik Tušl odmítají nejen očkování, ale i obvinění ze strany policie, která je stíhá kvůli dezinformacím a stalkingu. Zatímco bývalá reportérka podle vyšetřovatelů opakovaně lhala o covidové situaci i účincích vakcín, Tušl zase pronásledoval známé osobnosti boje s pandemií. Oba dva si za své výstupy na sociálních sítích nechali platit od svých podporovatelů.
Herečka Evangeline Lillyová fanouškům na Instagramu prozradila, že se v neděli zúčastnila protestního shromáždění proti povinnému očkování ve Washingtonu. V příspěvku vysvětlila, proč se rozhodla akce zúčastnit, a popsala útlak, kterému podle ní neočkovaní čelí.
Velkou Británií otřásá další případ krutého týrání dítěte. Teprve osmitýdenní Aminy-Faye Johnsovou její rodiče dlouhodobě trýznili. Na konci dubna v roce 2019 dívenka přestala dýchat a ani přes snahu lékařů se ji nepodařilo oživit. Po následném rentgenu se zdravotníkům naskytl šokující snímek, holčička měla přes 60 zlomenin. Nyní byli její rodiče odsouzeni k pobytu za mřížemi.
Česko se potýká s rekordním počtem opakovaných nákaz koronavirem. Ministerstvo zdravotnictví jich za čtvrtek eviduje přes 16 tisíc, což je nejvíc od začátku celé pandemie. Na vině je dle všeho vysoce nakažlivá varianta omikron. Podle odhadů resortu by reinfekcí mělo v následujících dnech přibývat. Podle vakcinologa Romana Chlíbka je nejlepší dosavadní ochranou kombinace očkování posilující dávkou a prodělání nemoci.
Vládní strany si jdou s opozicí tvrdě po krku prakticky od první schůze nové Sněmovny. Hnutí ANO a SPD se nelíbí plánovaná novela pandemického zákona, obě uskupení by také chtěla větší zastoupení ve vedení dolní komory Parlamentu. Pětikoalice zase viní opozici z toho, že jí zbytečně hází klacky pod nohy. I o tomto tématu budou diskutovat v nedělní Partii šéfka Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a poslanec Radek Vondráček (ANO). V druhé části se pak uskuteční velká debata čtyř politiků na téma krize na Ukrajině. Pořad můžete sledovat od 11 hodin živě na CNN Prima NEWS nebo v tomto článku.
Děsivou smrt uhořením si nejspíše zvolila 37letá žena z Prahy. Připoutala se k topení a vedle sebe rozdělala oheň. Před sebevraždou ji ovšem zachránili přivolaní policisté, kteří se při tom nadýchali jedovatého kouře.
Dva roky s covidem změnily svět. Kdy začneme žít normální život? Je očkování jediná cesta, nebo se covid stane normální chřipkou? Sledujte speciál pořadu Co Čech, to politik! V superdebatě o pandemii uslyšíte názory z obou stran rozděleného národa. Exkluzivní speciál můžete sledovat v neděli 30. ledna od 20:00 na CNN Prima NEWS i přímo zde v článku. A ve 22:30 bude druhá hodina mimořádně i na Primě.
Podle kalendáře je lyžařská sezóna u nás v plném proudu, ale například Jeseníky hlásí výrazný úbytek lyžařů. Týká se to hlavně menších středisek a soukromníků, kteří pronajímají své chaty a chalupy. Důvodem je podle nich dlouhotrvající pandemie.
Televize Prima chystá nový seriál Duch. Kromě vyšetřování kriminálních případů se diváci mohou těšit i na pořádnou zápletku. Život kriminalisty Emila Svobody, kterého si zahraje Štěpán Benoni, totiž převrátí duch mafiánského bosse Darka Besarabiče. Toho si nezahraje nikdo jiný než Predrag Bjelac, který se proslavil ve filmu o Harrym Potterovi.
Naprosto unikátní operaci ve středu provedli lékaři v Krajské nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně. Zákrok podstoupila pacientka, která skončila po autonehodě upoutaná na lůžko s rozdrceným bércem. Lékaři použili zdravou část lýtkové kosti, aby nahradili chybějící kus kosti holenní, která je ve spodní části nohy hlavní. Žena by tak mohla v budoucnu znovu chodit.
Je třeba využít služeb statika při stavbě rodinného domu? Na to se zeptá nejeden investor, který chce začít. A odpověď by měla být ano. Důkazy pro to předkládá v jednom z dílů pořadu CNN Prima NEWS Jak postavit dům odborník Ivo Petrášek.
Po volbách odvoláme nejvyššího státního zástupce Igora Stříže, sliboval v létě ještě z opozičních lavic nynější šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS). Stříž je kontroverzní kvůli minulosti u KSČ a vojenské prokuratury. Ve funkci ale zatím zůstává. Premiér Petr Fiala (ODS) v rozhovoru pro CNN Prima NEWS jasný deadline neřekl.
Přijímací zkoušky se neúprosně blíží. Žáci základních škol mají pro podání přihlášek čas do 1. března. U středoškoláků, kteří se chystají ve svém studiu pokračovat na vyšších odborných nebo vysokých školách, se termíny různí. Kdy si musí studenti vybrat své budoucí obory a na co vše by se měli připravit? Redakce CNN Prima NEWS pro vás připravila přehled všech náležitostí.
K nebezpečné policejní honičce došlo dopoledne v pražských Strašnicích. Před policisty ujížděl frekventovanými ulicemi města muž se zákazem řízení. Záběry z policejního zásahu zachytily kamery CNN Prima NEWS.
Narazit v Česku venku na krajtu? Není to úplně nemožné. Poslední případ se tento týden odehrál ve Strakonicích. Had ležel promrzlý přímo na autobusové zastávce.
Ve statistikách ministerstva zdravotnictví přibyla další nezletilá oběť covidu. S koronavirem měl zemřít ani ne roční chlapeček, který byl pravděpodobně z Prahy. Jedná se již o sedmou oběť epidemie ve věku do čtrnácti let.
Přehrajte si nejnovější filmy - již od 49 Kč
zoom
living
fresh
autosalon
zeny
cool
doma
iprima
