Průměrná mzda v EU
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce od září zvýšit platy státních zaměstnanců. Odbory požadují skokové navýšení až o 15 procent. Plošné přidání je proinflačním tlakem, který by se mohl na dalším zdražování negativně projevit, míní hlavní ekonom Roklen Pavel Peterka. Podle něj by zvýšení platů státních zaměstnanců mohlo mít dopad na snižování základních úrokových sazeb od České národní banky.
Předseda lidovců Marian Jurečka si s myšlenkou na zvýšení platů státních zaměstnanců pohrává delší dobu. Výdaje na platy jsou totiž snížené o dvě procenta kvůli úspornému konsolidačnímu balíčku. Nyní ale roste tlak odborů i lidovců na přidání zaměstnancům ve veřejném sektoru.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Operátoři ostře o nových poplatcích za ČT. Bezbřehý chaos a zásah do soukromí zákazníků
Hlavní ekonom Roklen Pavel Peterka připomíná, že jakékoliv přidávání na mzdách či platech povede k posílení poptávkových inflačních tlaků. „Na druhou stranu by se to mohlo týkat jen části trhu práce a při nárůstu o 10 nebo 20 procent by nemuselo dojít k odchýlení se od cíle centrální banky na hranici dvou procent,“ řekl pro CNN Prima NEWS Peterka.
Jurečka si představuje, že by platy mohly růst od letošního září. Tedy v období před krajskými a senátními volbami. Kvůli načasování to schytal od politologů, kteří za jeho strategií vidí jasný politický kalkul.
Peterka nicméně připomíná, že pokud v některém ze sektorů porostou mzdy, následně se přesunou i do dalších odvětví. „Efekt tedy bude nastupovat pozvolně a s různým zpožděním. To jde proti představě, že by inflační tlaky byly skokové a jednorázové,“ řekl Peterka. „Další investice a další přidávání jde navíc na dluh. Peníze se budou muset hledat každoročně,“ dodal.
Nedá se tedy očekávat, že by se v podzimních měsících skokově zvýšil růst spotřebitelských cen. Zvýšení platů se ale může projevit i jiným způsobem. Česká národní banka totiž delší dobu varuje před rychlým růstem mezd. Spolu se zvýšením spotřeby se jedná o proinflační rizika. „Rada to velmi dobře vnímá. Je tedy teoreticky možné, že by snížení sazeb bylo pomalejší,“ dodal hlavní ekonom Roklen.
A co by to v praxi znamenalo? Pokud by bankovní rada snižovala pomaleji sazby, například úvěry pro firmy by byly nadále dražší a nevýhodnější. To samé platí i pro běžné lidi. Ti totiž odložili poptávku po bydlení a čekají na výhodnější a dostupnější hypotéky. Ty se ale řídí podle základních úrokových sazeb a drží se na vysokých 5,51 procentech.
Platy a mzdy se musí vyrovnat, říká Fialův poradce
Na další přidávání platů státním zaměstnancům se dívá skepticky i hlavní ekonom BHS a poradce premiéra Štěpán Křeček. Podle něj je průměrný plat stále vyšší než průměrná mzda ve firmách. „Je třeba si uvědomit, že soukromý sektor platí ten veřejný. Musíme směřovat k tomu, aby se to minimálně vyrovnalo,“ řekl pro CNN Prima NEWS Křeček.
Poradce ale zároveň připouští, že by se platy měly zvýšit. V soukromé sféře totiž dochází k růstu mezd a reálná mzda dokonce letos stoupla. „Nějaké navyšování je možné. Ekonomická situace se zlepšuje a můžeme si to dovolit. Tempo ale musí být nižší než v soukromém sektoru,“ dodal Křeček.
