Byli jsme ve stavu klinické smrti. A zůstali jsme na jednotce intenzivní péče, prohlásil před dvěma měsíci Joan Laporta. Prezident fotbalové Barcelony mluvil o březnu 2021, kdy katalánský klub přebíral po předchozím vedení, kterému zodpovědné hospodaření nic neříkalo. Ale chová se „nová Barca“ racionálněji?
Několik indicií říká, že nikoliv. V létě se nápovědy objevily minimálně tři. Jmenují se Raphinha, Robert Lewandowski a Jules Koundé. Tyto tři hráče Barcelonu v aktuálním přestupovém období pořídila za celkových 160 milionů eur (3,45 miliardy korun). A stále nemá dost, ráda by přivedla další posily, čímž částku na účtu za nákupy rozhodně nesníží.
Nevypadá to jako šetření a řešení tristní finanční situace. Náprava přešlapů předchozích funkcionářů. V srpnu loňského roku současný prezident Laporta prozradil, že dluh činí hororových 1,35 miliardy eur (34,5 miliardy korun). A teď takovéto extrémní rozhazování, díky kterému dokázali Katalánci vyhrát závody s ostatními kluby.
The Athletic píše, že zástupci evropské konkurence pohlížejí na Barcelonu skrz prsty. Zlobí se, že jim organizace topící se v dluzích vyfoukla „zboží“, po němž usilovně toužili. Celkem trefně to pojmenoval trenér Bayernu Mnichov Julian Nagelsmann.
„Barcelona – jediný klub, který nemá peníze, ale pak koupí každého hráče, kterého chce. Nevím jak. Je to trochu zvláštní, trochu šílené,“ povzdechl si kouč poté, co jeho tým opustil kanonýr Lewandowski. Polský reprezentant toužil po osmi letech v Bavorsku a neshodách s klubem po změně. Odchod do Barcelony se oddaloval kvůli dohadům o konečné ceně. Ale údajně i kvůli tomu, že Bayern bral jako nemorální nechat přestoupit velkou personu na místo, kde panuje ekonomický chaos.
Radši risk než bezvýznamnost
Blaugranas, jak se Barceloně přezdívá, si půjčují, kde se dá, razí strategii vabank. Drahé nákupy berou jako investici, která se jim vrátí – prodanými dresy, návratem na španělský trůn, triumfem v Lize mistrů nebo následným prodejem fotbalistů.
Když 60letý Laporta zdědil zadlužený klub, mohl se snažit zachraňovat topící se loď prodejem významné části kádru a pořizováním „průměrných“ hráčů za pakatel. „Znamenalo by to ale upadnout do bezvýznamnosti,“ řekl The Athletic jeden z bývalých obchodních manažerů Barcelony, který si přál zůstat v anonymitě.
Laporta tahá za páky
K tomu si „Barca“ našla hned několik metod, kterými chce mírnit červená čísla. Některé z nich ovšem vyhlížejí poměrně zoufale. Už v březnu uzavřela pakt se streamovacím gigantem Spotify. Nabídka v hodnotě 280 milionů eur ji oslnila natolik, že přijala požadavek společnosti, aby byl stadion se zavedeným názvem Camp Nou přejmenován na Spotify Camp Nou.
To ale nijak nevyřešilo situaci, která nastala v létě. Je to trochu déjà vu. Loni musel se slzami v očích odejít místní bůh Lionel Messi, protože klub nedokázal splnit finanční regule La Ligy. Ty nařizují držet určitý poměr mezi příjmy a výdaji. Pravidla Barcelona nesplňuje ani letos, proto zatím nemůže pro domácí soutěž registrovat nové hvězdné přestupy, tedy Lewandowského, Raphinhu a Koundého. Stejně tak akvizice, jež přišly zadarmo – Francka Kessieho s Andrease Christensena. Neregistrovaní jsou rovněž stálice Ousmane Dembele a Sergi Roberto, kteří prodloužili kontrakt.
Laporta proto vymyslel „ekonomické páky“ a zatáhl už za tři z nich.
Všechny jsou jednoho typu – rozprodej klubového majetku. Nejprve za 267 milionů eur přepustila na pětadvacet let 10 procent svých televizních práv společnosti Sixth Street. Vzápětí oznámila, že stejné společnosti prodala dalších 15 procent televizních práv za 400 milionů eur. Zajímavé je, že na prodej dohlížela poradenská firma Key Capital, která dlouhodobě spolupracuje s Florentinem Pérezem. A to není nikdo jiný než prezident nenáviděného Realu Madrid.
MS ve fotbale 2022
Bizarní žádost směřovaná UEFA
Tento týden Joan Laporta oznámil, že aktivoval třetí ekonomickou páku, když prodal čtvrtinový podíl ve společnosti Barça Studios produkující klubový audiovizuální obsah za 100 milionů eur.
Celkem tedy gigantických 776 milionů, v přepočtu 19,1 miliardy korun. To pořád ale nestačí. Proto chce prodat dalších 25 procent Barça Studios a získat tak 100 milionů navrch. Velmi pravděpodobně také bude muset hráčům sáhnout na platy. Doposud na ně Barcelona vynakládala zhruba 560 milionů eur ročně, přičemž chce odměny snížit na 400 milionů.
Zbavení se práv a podílu ve zmíněné firmě představuje krátkodobé zisky, ale otázkou je, jestli nebudou peníze v klubové kase chybět v budoucnu.
Ještě jedna perlička. Nouze dohnala barcelonské šéfy k tomu, že se dokonce obrátili na hlavní orgán evropského fotbalu UEFA. Klub si chtěl vzít u jedné z bank monstrózní půjčku a chtěl ručit očekávanými příjmy z vysílání Ligy mistrů. Představitelé si klepali na čelo a jasně řekli „ne“. Vysvětlili to tím, že neexistuje žádná záruka, že se do milionářské soutěže Barcelona každou sezonu kvalifikuje.
