Velká zelená zeď: Jak vypadá africká vzpoura proti Sahaře a globálnímu oteplování?
Počátky Velké zelené zdi Zdroj: Twitter.com
Na severu Afriky pokračuje systematická výsadba stromů, která má zastavit rozpínání Sahary a desertifikaci kontinentu. Zelený pás vegetace o finální délce osm tisíc kilometrů má spojit západní a východní pobřeží světadílu. Ačkoli ambiciózní projekt postupuje pomalu, místní v oblasti základů Velké zelené zdi oslavují nová pracovní místa i zvýšený počet srážek.
Územní expanze největší pouště světa znepříjemňuje život lidem v nejméně deseti africký státech, kde kvůli Sahaře místní bojují s nepřetržitým suchem, úbytkem přírodních zdrojů a někde také s hladomorem. Proces desertifikace, tedy přeměny stepí a savan na pouště a polopouště, způsobuje několik faktorů: rozfoukávání saharského písku větrem, spásání vegetace dobytkem, kácení zeleně a globální oteplování.
Tomu chtějí ale v Africe učinit přítrž. Myšlenka na „stavbu“ Velké zelené zdi se zrodila už v roce 2007. Od té doby se v pásu mezi Senegalem a Etiopií vysadily miliony stromů, 20 milionů hektarů země se podařilo vzkřísit k životu a díky celému projektu si našlo práci přes 350 tisíc lidí. Vyplývá to z dat OSN. Podle britského deníku The Guardian může pás vegetace navíc pomoci i s bojem s ozbrojenými konflikty, migrací a terorismem.
Africa is building a wall!
— Craig White (@TweetEco) September 29, 2020
A Great Green Wall, spanning 8000 km, from one side of the continent to the other.
It helps limit desertification & provides habitable space for flora, fauna & people.
This beautifully shot & narrated video tells a story.
🌱 🌳 https://t.co/IThyxt6oRW pic.twitter.com/FzGf6HpLEG
Etiopie, stát na východě Afriky, myšlenku Velké zelené zdi zhmotňuje nejrychleji. Země už na 151 tisících hektarech půdy vysázela 5,5 miliardy sazenic stromů.
Přesný průběh reforestace je v Africe těžké mapovat, plánovaná Velká zelená zeď je sice podle OSN hotová jen ze čtyř procent, ale státy, které se na projektu podílí, začali s výsadbou stromů i jinde než na hranicích Sahary. Podle některých statistik je tak „stavba“ kompletní už z 16 %. Každopádně se postupuje pomaleji, než se očekávalo, a to má být projekt hotový už v roce 2030.
Aby se vytyčené cíle podařilo splnit, musí africké státy podle OSN obnovit každý rok 8,2 milionu hektarů země. To bude vyžadovat každoroční investici v přepočtu zhruba 100 miliard korun. Díky projektu by mělo do roku 2030 vzniknout deset milionů pracovních míst.
The great green wall of Sahel will be ready in 2030, so I heard from @BBCAfrica. A stretch of trees from Senegal to Eritrea!! This is something to live for!! pic.twitter.com/lsniabrhVX
— Patricia Nanteza (@PatNanteza) January 23, 2020
Afričané ale z reforestace profitují už nyní. Velká zelená zeď poskytla impulz pro další environmentální projekty. V oblasti Sahelu obyvatelé vnímají zvýšený počet srážek a zvýšenou kvalitu půdy.
„Velká zelená zeď změní pravidla hry a nabídne lepší budoucnost pro naše zemědělství a šanci revitalizovat celé komunity,“ komentovala projekt Monique Barbutová, která se v OSN zabývá bojem proti desertifikaci.
Irský prezident Michael Higgins o Velké zelené zdi řekl, že „reprezentuje nejlepší způsob mezinárodní spolupráce, jakého bude v tomto století zapotřebí“. „Bude to nový div světa. Dokazuje to, že když člověk s přírodou spolupracuje místo toho, aby s ní bojoval, tak může vytvořit udržitelnou a spravedlivou budoucnost,“ myslí si zase Amina Mohamedová, náměstkyně generálního tajemníka OSN.
Navazuje na téma
Na otočnou židli v redakci CNN Prima NEWS usedl v dubnu roku 2020. Předtím mapoval zahraniční dění pro Seznam zprávy.
