Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) předloží vládě novelu zákona o obalech zavádějící zálohy na PET lahve a konzervy v létě. Předpokládá, že ji koalice podpoří. V neděli to řekl v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi. Podle bývalého ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) by se nový systém naboural do efektivního systému třídění odpadů do barevných kontejnerů.
Novela má zavést v Česku čtyřkorunovou zálohu na PET obaly a konzervy a zřídit 11 tisíc míst pro jejich sběr, vedle obchodů by se do něj měly zapojit i čerpací stanice. Podle ministerstva životního prostředí by zálohování obalů mělo přenést větší finanční zodpovědnost na spotřebitele a zefektivnit systém třídění. Odpůrci zálohování však upozorňují na nutnost dopravy obalů do obchodů a s tím spojené změny plánování nákupů, nároky na prostor sběrných míst a zachování tvaru nápojových obalů.
ČTĚTE TAKÉ: Pokračování boje s plasty: Evropská unie chce zakázat jednorázová balení kečupu či šamponu
Podle Hladíka je nutné novelu schválit, neboť zavádí principy cirkulární ekonomiky. Očekává, že pro ni podporu v koalici má, kabinetu ji předloží v létě. Aktuálně ji má na stole Legislativní rada vlády.
Kam s volebním odpadem? Hlasovací lístky vážily celkem 110 tun, zbylé je třeba zlikvidovat
Likvidace použitých i nepoužitých hlasovacích lístků po právě skončených eurovolbách podléhá přísným pravidlům. O jejich náležitou skartaci či spálení se starají jednotlivé obecní úřady. Pro letošní volby do Evropského parlamentu bylo v České republice natištěno 10,8 milionu sad hlasovacích lístků, což činí přes 110 tun papíru, zjistili reportéři CNN Prima NEWS.
„Tenhle zákon je pro Českou republiku, pro její obyvatele. Fakt nechci, aby se povalovaly PETky a plechovky. Pokud neprojde tento zákon, tak pojedu kampaň do každé obce a budu ukazovat, jaký mají dneska efektivní systém. Kde PET lahve a plechovky končí,“ řekl Hladík.
Podle Brabce by se zavedením zálohování možná zvedlo procento recyklace PET lahví, mohlo by to ale vést k tomu, že by se více pohazovaly volně ostatní plastové odpady. Lidé jsou podle něj nyní zvyklí dávat všechny plasty do žlutých kontejnerů a když budou některé z nich muset nosit do odběrných míst, zbytek třeba vyhodí do směsného odpadu.
Z experimentu ministerstva životního prostředí a společnosti Adastra Lab, který sledoval 100 nápojových plastových lahví vytříděných do žlutých kontejnerů, vyplývá, že se do recyklačního zařízení v Česku dostane čtvrtina PET lahví po třech měsících od vhození do kontejneru na plasty. Odhaduje se, že ze všech PET lahví uvedených na trh v ČR se jich dostane k recyklaci přes polovinu. Některé vytříděné lahve podle nich skončily například v přírodě nebo na parkovišti.
Ze zjištěných dat vyplynulo, že 39,6 procenta PET lahví po třech měsících končí v třídírně odpadů nebo sběrném dvoře. Do recyklačního centra se dostane 19,3 procenta z vytříděných lahví, 11,8 procenta putuje na skládku a zbylých 4,3 procenta na jiná místa, například louku, parkoviště u soukromého domu či okolí benzinové čerpací stanice. Téměř každá desátá PET lahev skončí v zahraničí, v případě experimentu nejčastěji k recyklaci na Slovensku či ve Francii. Brabec daný průzkum označil za nereprezentativní.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Obalová revoluce se uspěchala, tvrdí experti. V Česku umíme nařízení Evropské unie obcházet