Veřejné tajemství o odstrašující atomové bombě. Jak se Izrael stal jadernou velmocí

I bez atomové bomby si Izrael po svém vzniku v počátečních konfliktech se svými sousedy vedl velmi dobře. Během první arabsko-izraelské války (1948 až 1949), kdy byl napaden arabskou koalicí v čele s Egyptem, dokázal uhájit své hranice, a dokonce svá území rozšířil do podoby dnešních mezinárodně uznaných hranic.

Izraelci si však dobře uvědomovali, že by v budoucnu mohly přijít i další války. „Věděli jsme, že budeme nenáviděni, ostrakizováni a napadáni celým arabským světem. Proto jsme potřebovali odstrašující sílu,“ citoval věhlasného izraelského státníka Šimona Perese historik Michael Bar Zohar.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Londýnská dohoda? Smlouva, která mohla změnit svět. Hamás nemusel nikdy existovat

Peres – který se stal několikrát izraelským ministrem, později sloužil dvakrát jako premiér a politickou kariéru zakončil v prezidentské funkci – byl již v 50. letech jedním z hlavních hybatelů myšlenky o izraelském jaderném programu.

„S Davidem Ben Gurionem (první a dlouholetý izraelský premiér, pozn. red.) jsme tím nápadem byli fascinováni. Věděli jsme, že jsme odsouzeni k tomu mít malý kousek země, a navíc mnoho nepřátel. Neměli jsme nic cenného – ani vodu, ani ropu. V naší představivosti se už ale začalo tvořit řešení,“ vysvětloval Peres zpětně v dokumentu Nikdy nepřestávejte snít, který byl natočen na jeho počest a který měl premiéru v roce 2018, tedy dva roky po jeho smrti.

Koncem 50. let mohl Izrael naplno využít vřelých vztahů s Francií, jež od roku 1960 patřila společně se Spojenými státy, Sovětským svazem a Velkou Británií mezi čtyři jaderné mocnosti té doby.

I když se zástupci Paříže vzhledem k přísným evropským předpisům zdráhali Izraeli prodávat uran, Peres vymyslel, jak tuto překážku obejít. „Řekl jsem jim: ‚Víte co? Nemusíte nám uran prodávat. Stačí, když nám ho na nějakou chvíli půjčíte. Kdykoliv jej budete chtít zpátky, tak vám ho vrátíme,‘“ popisoval. Francouzi s tímto návrhem souhlasili.

Tím však realizace snu o tom, stát se jadernou mocností, teprve začala. Peres musel vymyslet, jak bude celý program financovat. Situaci příliš nepomáhal krajně skeptický názor ministra financí Leviho Eškola. Jeho negativní postoj sdíleli další členové vlády i tehdejší špičky izraelské armády a Mosadu.

Devět jaderných mocností

Poté, co se ukázalo, že Peres v případě svého jaderného plánu nemá potřebnou podporu, začal se za přítomnosti Ben Guriona tajně setkávat s židovskými milionáři po celém světě. „Všechny upozorňovali: ‚Když nám pomůžete a přispějete, na stěnách reaktoru nebudou napsaná vaše jména. Nikdo vám za to nepoděkuje. Musíte to udělat pro budoucnost Židů a pro Izrael,‘“ vysvětloval Michael Bar Zohar.

Taktika Perese a Ben Guriona vycházela. Právě anonymní příspěvky zbohatlíků s židovským původem proces velmi urychlily.

VIDEO: Jak funguje izraelský systém protivzdušné obrany Iron Dome?

„Nikdy jsme se formálně nerozhodli pro výrobu bomby. Byl jsem si ale jist, že i když nebudeme mít bombu, představa odstrašujícího prvku už se zrodila. Na Araby to skutečně začalo mít vliv,“ řekl Peres.

Izraelci začali stavět reaktor v Negevské poušti, a to pár kilometrů od města Dimona. Oficiálně mělo jít o textilní továrnu. Předpokládá se, že první jaderné zbraně s plutoniem Izrael stihl vyrobit ještě před takzvanou šestidenní válkou v roce 1967.

I když se malý blízkovýchodní stát nikdy k vlastnictví atomových zbraní oficiálně nevyjádřil, je poměrně zřejmé, že je má. V současnosti je díky tomu jednou z devíti jaderných mocností světa. Odstrašující myšlenka izraelské atomové bomby sice nevyřešila vleklý spor s Palestinci, přesto je stěžejní pro izraelskou bezpečnost. Jeruzalému navíc dává podstatnou výhodu před Íránem i některými dalšími znepřátelenými zeměmi.

Jaderné mocnosti:

• USA
• Rusko
• Velká Británie
• Francie
• Čína
• Indie
• Izrael
• Pákistán
• KLDR