Dvě jaderné mocnosti s velmi složitými vztahy. I tak lze označit Izrael a Rusko – státy, které se nacházejí v horké fázi ozbrojeného konfliktu. Zatímco Izrael v reakci na bezprecedentní útok teroristů z Hamásu podniká odvetné kroky v Pásmu Gazy, Rusko nadále vede válku s Ukrajinou, kterou v únoru 2022 napadlo. I když mají izraelsko-ruské vztahy skutečně mnoho proměnných, je zřejmé, že ani jedna strana nechce druhou provokovat. Jedním z důležitých faktorů je situace v Sýrii a politika Íránu.
Vlažný přístup obávaného Izraele k vojenským dodávkám na Ukrajinu vyvolával v posledních měsících u mnoha analytiků nejrůznější otázky. Proč se demokratická země z Blízkého východu jasně nestaví na stranu napadeného státu? Jak je možné, že velký spojenec USA v otázce vojenské pomoci Ukrajině nervózně přešlapuje a spíš nečinně přihlíží?
VIDEO: Jak funguje izraelský systém protivzdušné obrany Iron Dome?
Někteří kritici vysvětlení zmíněného fenoménu zjednodušují prohlášením, že v Izraeli žije poměrně početná a vlivná skupina Židů, jejichž kořeny pocházejí z Ruska. I když tato skutečnost může hrát svou roli, ještě asi důležitějším faktorem je nestabilní situace na Blízkém východě, která Izraeli „v hraní si na hrdinu“ tak trochu svazuje ruce.
Na světě není mnoho zemí, které by za poslední desetiletí bojovaly o vlastní existenci víckrát než Izrael. Zejména kvůli vleklým sporům s Palestinci i dalšími muslimskými národy si židovský stát musí dávat velký pozor, pokud jde o prohlášení či konkrétní skutky v zahraniční politice.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Rusko střídá masky. Uznává právo Izraele na obranu, přitom podporuje i Palestinu
Dodávkami zbraní na Ukrajinu by Izraelci kromě jiného riskovali, že Rusko uzavře vzdušný prostor nad Sýrií. To by pro ně mělo fatální následky. Izrael totiž ve válkou zmítané zemi často podniká letecké údery za účelem ničení vojenského materiálu, který Írán posílá přes Sýrii do Libanonu. Cílovým odběratelem zbraní není nikdo jiný než Hizballáh.
Ano... To jsou ti vyznavači šíitského islámu a také teroristé, o nichž v poslední době opět často slyšíme. Hizballáh se znovu naplno připojil k úsilí Hamásu zničit Stát Izrael, který ostřeluje z území jižního Libanonu. Kvůli tomu se Izrael musí vypořádávat s nepřáteli na více frontách. Klid nepanuje ani na Západním břehu Jordánu.
Bodání do sršního hnízda
Írán představuje pro Izrael již dlouhé roky jednu z největších existenčních hrozeb. Proto není divu, že je ochota Ruska ponechat izraelským letounům poměrně volnou ruku při protiíránských operacích v Sýrii jedním z hlavních faktorů, proč Jeruzalém do ukrajinsko-ruských sporů moc nemluví.
Izrael krátce po vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu podpořil rezoluci OSN, která agresi odsoudila. Blízkovýchodní stát Kyjevu zaslal polní nemocnice či vyšší desítky tun humanitárního materiálu, a to včetně systému na čištění vody i zdravotnického vybavení. Z vojenské materiálu pak „pouze“ dodávku ochranných vest a helem – logicky nic, čím by šlo přímo zlikvidovat protivníka na frontě. Ukrajinské síly rovněž posílili někteří ukrajinští Židé s výcvikem z izraelské armády.
V případě izraelsko-ruských vztahů je zájem zbytečně neprovokovat toho druhého oboustranný. Člověk, který aspoň trochu sleduje ruskou politiku, si je dobře vědom, že Vladimir Putin se zrovna často neomlouvá. Činí tak pouze v naprosto výjimečných případech. Stalo se tak třeba v roce 2022.
VIDEO: Vražedné řádění Hamásu očima teroristy. Izraelci ho zastřelili
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov loni v květnu doslova bodl do sršního hnízda, když v jednom rozhovoru s italskou televizí prohlásil, že „Volodymyr Zelenskyj má stejně jako Adolf Hitler v sobě židovskou krev a že největší antisemité jsou Židé“. Tím zcela pochopitelně neskutečným způsobem vytočil Izraelce.
Provokace technologického mistra
Izrael si předvolal ruského velvyslance a žádal omluvu i vysvětlení stupidních výroků o ukrajinském prezidentovi, jehož předci mimochodem umírali během holokaustu. Ruská diplomacie však provokovala dál – izraelskou vládu obvinila z „podpory neonacistického režimu v Kyjevě“. Jenže šprýmovní nálada Moskvě moc dlouho nevydržela.
Izraelská média reagovala vydáváním hypotetických článků typu: „Které moderní zbraňové systémy by Izrael mohl Ukrajině dodávat?“
Rusko si pak velmi rychle uvědomilo, že by pro něj jeho drzost mohla mít dost nepříjemnou dohru – vzhledem k tomu, že je Izrael považován za jednu ze světových technologických špiček. Vladimir Putin se nakonec omluvil. Učinil tak během telefonického hovoru s tehdejším premiérem Naftalim Benettem.
Po říjnovém brutálním útoku radikálního palestinského hnutí na Izrael si Ruská federace dává ve svých vyjádřeních velký pozor, aby nevypustila něco, co by Moskvu mohlo dostat do potíží. Její diplomatické kličky naznačují, že se bude snažit hrát na obě strany, aby mohla ze vzniklé situace co nejvíce těžit.
