Většina Evropanů schvaluje zvýšení výdajů na obranu, pokud by bylo potřeba „zalepit díru“ po Američanech stahujících se ze starého kontinentu. Vyplývá to z průzkumu agentury Polling Europe pro Euractiv.com. Ochotnější zvyšovat výdaje na obranu jsou více než v minulosti i Češi, popisuje pro CNN Prima NEWS Jakub Landovský, bývalý velvyslanec při NATO a ředitel pražské pobočky Aspen Institutu.
Tváří v tvář válce na Ukrajině a stále nestabilnějšímu mezinárodnímu prostředí se bezpečnost Evropy stala prioritou číslo jedna. Akcelerátorem je zejména politika Donalda Trumpa. Kromě jeho výpadů proti Ukrajině nebo celní politice ale přichází i signály z oblasti obrany. Minulé úterý šéf Bílého domu například nařídil americkým jednotkám v Polsku, aby se stáhly, informoval deník Financial Times.
ČTĚTE TAKÉ: Záběry totální demolice. Speciální směs Ukrajinců dokáže propálit ruské tanky skrz naskrz
V posledních týdnech se proto na improvizovaných summitech v Londýně i Bruselu objevily nové závazky k vyšším výdajům na obranu i k podpoře Ukrajiny.
Jak velkou podporu mezi Evropany tyto výdaje mají, zjišťoval březnový průzkum. V něm se naprostá většina respondentů vyslovila pro zvýšení vojenských výdajů své země v případě, že se Spojené státy rozhodnou omezit svou angažovanost v Evropě. Myslí si to celkem 73 procent Evropanů. Podporu výdajům na obranu vyjádřili mimo jiné Němci (79 procent), Francouzi (76 procent) a Španělé (76 procent), vyčísluje Euractiv.
Italové vyšší výdaje odmítají
Mezi evropskými ekonomickými lídry je podpora výdajů na obranu nejslabší v Itálii, kde jejich zvyšování podporuje pouze 49 procent občanů. Celkem 14 procent respondentů dokonce uvedlo, že členské státy EU by měly snížit investice do obrany, zatímco 37 procent bylo pouze proti dalšímu navyšování těchto výdajů v budoucnu.
Tento postoj může být spojený s vysokým celkovým dluhem Itálie, komentuje postoj Italů Vojtěch Bahenský z Peace Research Center Prague při Institutu politologických studií Univerzity Karlovy. „Kvůli citlivosti trhů na další zadlužení bude mít země menší prostor pro financování obranných výdajů prostřednictvím dluhu,“ dodává.
„Pokud jsou lidé dotázáni, zda upřednostňují obranné výdaje na úkor investic do ekonomiky nebo sociální podpory, tak prakticky ve všech zemích většina respondentů obranné výdaje nepreferuje,“ shrnuje Bahenský.
Odpovědí na odlišné vnímání rizik je podle Landovského hledání evropského kompromisu a společný postup proti potenciálním rizikům.
Ochota roste i v Česku, říká Landovský
Ochota Čechů zvyšovat výdaje na obranu je větší než v minulosti, popisuje pro CNN Prima NEWS bývalý velvyslanec při NATO a ředitel pražské pobočky Aspen Institutu. Česko – podobně jako další státy bývalého východního bloku – nyní patří k zemím volajícím po vyšší podpoře obrany, ale také intenzivnější spolupráce mezi členy EU.
Pokud jde o rozhodnutí, zda navyšovat obranné výdaje, hrají podle jeho názoru roli dvě věci. „Občané musí věřit, že jsou tyto výdaje skutečně efektivně vynaložené na jejich obranu, a to tím nejlepším možným způsobem,“ uvádí. Svou roli nicméně hraje také skutečnost, že situace na trhu s vojenskou technikou je aktuálně náročná kvůli vysoké poptávce, a tím pádem i rostoucím cenám.
Peníze vydané na obranu nejsou jen ztráta
Dalším faktorem je, na úkor kterých dalších položek rozpočtu budou výdaje na obranu zvyšovány. „Pokud se obranný průmysl bere jako průmyslové odvětví, které na daních odvádí do českého rozpočtu peníze, pak nutně neplatí, že koruna investovaná do obrany znamená čistou ztrátu,“ zdůrazňuje Landovský.
82,6 % podnikatelů v ČR vidí zvýšení výdajů na obranu jako příležitost pro růst a stabilitu ekonomiky. 💡 Obranný sektor má potenciál vytvořit tisíce nových pracovních míst, vyplývá z Komorového barometru.
— Hospodářská komora (@Hokomora) March 20, 2025
Více informací: https://t.co/DEZaS1tO9V#hospodářskákomora #obrana… pic.twitter.com/h8fRY7MXK8
O možných ekonomických přínosech investic do obrany hovoří také nedávný průzkum Hospodářské komory. Podle výsledků šetření podporují výdaje na obranu také čeští podnikatelé. Konkrétně z únorového průzkumu vyplynulo, že většina podnikatelů si je vědoma ekonomického přínosu obranných výdajů. Nejméně 82,6 procenta respondentů považuje obranné výdaje za důležité.
„Až 46,5 procenta firem také věří, že výdaje na obranu zvyšují stabilitu ekonomiky a v důsledku ochotu investovat a obecně podnikat. Vedle toho 25,9 procenta firem vidí výdaje na obranu jako podporu českého zbrojního průmyslu a zaměstnanosti,“ konstatuje šetření.
Nejen Rusko, ale také migrace a Blízký východ
Jednou z hlavních příčin, proč jsou podle Landovského Evropané ochotní peníze do obrany více investovat, je zhoršující se bezpečnostní situace. Pro různé země jsou ale tyto motivace různé a neobracejí svou pozornost jen k Moskvě, ale také k Blízkému východu nebo Africe, ze kterých mohou přicházet migrační vlny.
„Každý stát více vnímá hrozby, které se ho konkrétně dotýkají,“ vysvětluje Bahenský. „Není proto překvapivé, že například východoevropské státy více prioritizují ruskou hrozbu, zatímco pozornost jihoevropských států je více obrácena vůči severní Africe.“
Zásadní je znalost rizik
Uvědomění si, že se Evropa musí být schopná bránit, nicméně nepřišlo zničehonic, ale jde spíše o dlouhodobý trend, říká Landovský. „Obávám se, že mezi lidmi panuje také určitá únava. Ta ovšem nevznikla ze dne na den. Ta vzniká z toho, že se často o velkých problémech ve společnosti mlčí,“ dodává.
Důvodem k náhlému růstu výdajů na obranu je proto i dlouhodobý dluh, který některým zemím – včetně Česka – v obraně vznikl. „Pokud zanedbáváte obranu, tak se na to hned nepřijde. Můžete ji ‚vyjídat‘, a než k vám (následky) dorazí, může to dlouhou dobu trvat,“ popisuje bývalý velvyslanec.
Je proto podle něj obzvlášť důležité, aby se napříč politickým spektrem dařilo řádně komunikovat rizika. „Pokud občané o těchto rizicích ani nevědí a pokud se jim předkládá vize světa, který je v pořádku, pak poptávka po obranných výdajích odpovídá způsobu, jak společenské elity – včetně politiků – o této věci mluví,“ uvedl Landovský.
„Obávám se, že v důsledku voleb bude česká společnost neustále polarizovaná v oblasti zahraniční politiky, obrany a bezpečnosti,“ uzavírá.
SLEDUJTE TAKÉ podcast SPÁLENÁ ZEMĚ: Pomoc psychologa potřebuje drtivá většina Ukrajinců. Nejhůře jsou na tom zajatci
