Nedávné rozhodnutí polského ústavního soudu zpochybňuje a ohrožuje základy Evropské unie, prohlásila v úterý v Evropském parlamentu předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. EK podle ní proti Polsku podnikne kroky, zatím ale zvažuje, jaké konkrétní mechanismy využije. Polský premiér Mateusz Morawiecki následně před europoslanci prohlásil, že evropské instituce útočí na Polsko nespravedlivým způsobem, odmítl však spekulace o tom, že Varšava směřuje k odchodu z EU.
Rozhodnutí polského ústavního soudu o nadřazenosti polských zákonů nad unijním právem je podle Von der Leyenové vyvrcholením útoků na nezávislost justice v Polsku. Komise, která s Varšavou o podobě reformy polského soudnictví vede vleklý spor, podle své šéfky polský ústavní soud nepovažuje za nezávislý ani za legitimní.
EU investuje biliony do zdravotnictví a ekologie. Leyenová chce přemluvit i Čínu
V každoročním projevu o stavu Evropské unie mluvila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová především o ekologii nebo covidu. „Evropská premiérka“ například slíbila, že Sedmadvacítka v návaznosti na koronavirovou pandemii spustí nový program pro posílení odolnosti EU v oblasti zdravotnictví. Připomněla také úspěšné snahy o boj proti klimatickým změnám. „Není už čas na další sliby ale činy a sami to nezvládneme,“ dodala na středečním vystoupení v Evropském parlamentu.
Kvůli jeho rozhodnutí hrozí, že evropské zákony budou platit různě na různých místech EU a komise jako strážkyně evropských smluv bude proto muset vůči Polsku zakročit. Unijní exekutiva však zatím zvažuje, zda se rozhodne pro finanční postihy nebo právní kroky, dodala von der Leyenová. EK podle ní musí chránit prostředky, které do Polska směřují z kapes evropských daňových poplatníků v rámci z mimořádného fondu obnovy.
Premiér Morawiecki ve svém vystoupení prohlásil, že členství v EU podporuje většina Poláků a že jeho vláda je součástí této proevropské většiny. Poláci jsou ale podle něj stále více znepokojeni směrem změn v EU. Dodal rovněž, že evropské instituce přistupují k různým evropským státům různým způsobem.
„Nemůžeme mlčet, když je naše země atakována nespravedlivým způsobem,“ řekl Morawiecki s tím, že ústavní zákony členských států bloku musí být vždy nadřazeny unijní legislativě. Součástí řešení sporů by podle něj neměly být výhrůžky finančními sankcemi či jiné formy zastrašování, což jsou pro polského premiéra nedemokratické praktiky. Morawiecki poznamenal, že očekává konstruktivní dialog s evropskými institucemi.
Nikdo nemůže mít zvlášní zacházení
To, že Polsko musí začít dodržovat právní předpisy EU, v úterý prohlásilo i několik unijních ministrů odpovědných za evropskou problematiku, kteří připravují čtvrteční a páteční jednání prezidentů a premiérů členských zemí. Zástupci vlád Německa či Francie před novináři zdůrazňovali, že Evropská komise může Polsku zastavit přísun unijních peněz, přímo však Brusel k tomuto kroku nevyzvali. Další ministři podotýkali, že by komise měla nechat spor v rukou soudu.
Táhnoucí se pře unijních institucí s Polskem o omezování nezávislosti justice se vyostřil začátkem října, když polský ústavní soud zpochybnil slučitelnost některých článků unijních smluv s polským právem. Vládní politici některých zvláště západoevropských zemí poté varovali Polsko před možnými důsledky. Nejdále zašel nizozemský premiér Mark Rutte, který chce na summitu vyzvat komisi, aby zablokovala Varšavě peníze z mimořádného fondu obnovy.
Ministři dalších členských zemí evropského bloku v úterý zdůrazňovali, že stále stojí o dialog, který by Polsko přesvědčil k respektu unijních hodnot po dobrém. „Na konci dialogu musí být jasné uznání toho, k čemu jsme se všichni přihlásili při vstupu do Evropské unie. Nikdo nemůže mít zvláštní zacházení,“ řekl novinářům německý státní tajemník pro EU Michael Roth.
Francouzský ministr Clément Beaune připomněl, že ostatní země solidárně přispívají do fondů, z nichž je Polsko čistým příjemcem. „Tahle solidarita ale nemůže pokračovat, když nebude respekt k základním hodnotám,“ prohlásil Beaune. Důrazná slova na polskou adresu volili v úterý například i ministři Španělska, Finska či Lucemburska.
Některé země, zvláště z východního křídla EU, ale hovoří o tom, že k polské soudní reformě by se neměli vyjadřovat politici, nýbrž unijní justice. „My to vidíme jako kompetenci soudu a budeme spoléhat na hodnocení těch orgánů, které jsou k tomu příslušné,“ řekla česká státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková.