Průmysl se na hrubé přidané hodnotě v Česku podílí z necelých třiceti procent. Chemička v Litvínově (na fotografii) je tradičním průmyslovým podnikem České republiky. Zdroj: ČTK
Význam průmyslu v českém hospodářství setrvale klesá. Zatímco před listopadem 1989 se na tvorbě hrubého domácího produktu podílel bezmála ze 60 procent, dnes je tato úroveň poloviční. Přesto si Česká republika drží pozici jedné z nejprůmyslovějších zemí v rámci Evropské unie. Vyšší podíl průmyslu na hrubé přidané hodnotě vykazuje už jen Irsko.
Když český prezident Miloš Zeman před časem doporučil zaměřit protiepidemická opatření na volnočasové aktivity s tím, že to nebude mít na českou ekonomiku negativní vliv, reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. Stejně jako když ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) prohlásila v pořadu Otázky Václava Moravce, že největší část hrubého domácího produktu tvoří průmysl. Data ovšem oba politiky usvědčují z omylu.
Průmysl se totiž na českém HDP podílí z necelých 30 procent, zatímco služby (kam spadají i volnočasové aktivity) jsou pro tuzemské hospodářství zcela zásadní. Tvoří asi dvě třetiny produkce, která každý rok na území České republiky vzniká. Zbývající dvě až tři procenta připadají na zemědělství, lesnictví a rybolov neboli primární národohospodářský sektor. Vyplývá to z aktuálních dat evropského statistického úřadu Eurostat.
Podíl průmyslu na hrubé přidané hodnotě v zemích Evropské unie v roce 2019 (v procentech) Zdroj: CNN Prima NEWS
Podíl průmyslu na hrubé přidané hodnotě v zemích Evropské unie v roce 2019 (v procentech) Zdroj: CNN Prima NEWS
„Představa, že průmysl je dominantním odvětvím české ekonomiky, patří do 80. let minulého století. Tehdy skutečně platilo, že produkce vzniká z naprosté většiny v průmyslu. Ale i to se tenkrát týkalo hlavně centrálně plánovaných ekonomik, které trpěly naprostým deficitem služeb,“ uvedla pro CNN Prima NEWS Veronika Hedija, ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické. Ve vyspělých zemích ale začal sektor služeb převládat nad průmyslem ještě o několik dekád dříve. V USA například už na konci 50. let ve službách pracovalo skoro 60 procent ekonomicky aktivního obyvatelstva.
Slovensko je páté
Podíl průmyslu na české hrubé přidané hodnotě je však stále asi o polovinu vyšší než průměr Evropské unie, který dosahuje necelých 20 procent. Ještě průmyslovější zemí je Irsko se 35procentním podílem průmyslu. Nejméně na průmysl spoléhá Lucembursko, a to jen z 6,5 procenta. „Lucembursko je známé centrum finančních služeb. Vzhledem k jeho velikosti ani nelze uvažovat, že by mohl být průmyslovou velmocí,“ dodala Hedija. Ale v několikanásobně větší Itálii, jejíž severní část má bohatou průmyslovou historii, nevzniká v tomto sektoru ani 20 procent produkce.
Jak se změnila struktura ekonomiky Evropské unie podle jednotlivých sektorů (podíly na hrubé přidané hodnotě v procentech). Zdroj: CNN Prima NEWS
Jak se změnila struktura ekonomiky Evropské unie podle jednotlivých sektorů (podíly na hrubé přidané hodnotě v procentech). Zdroj: CNN Prima NEWS
Naopak mezi nejprůmyslovějšími zeměmi najdeme mnoho takových, u kterých bychom to nepředpokládali. Za Českou republiku se řadí Slovinsko (27 procent), Polsko (24,7) a Slovensko (24,5). Teprve až za Slovenskem najdeme Německo, jehož průmysl tvoří 24,3 procenta hrubé přidané hodnoty. Přitom náš západní soused má rovněž pověst země, jež má hospodářství na průmyslu založené. „I v tomto případě se jedná o loňské sněhy. Navíc nás trochu klame skutečnost, že Německo je předním světovým výrobcem automobilů. Přesto jeho hospodářství táhnou služby, především pak obchod, věda, vzdělávání, zdravotnictví a sociální služby,“ uzavřela Veronika Hedija.
