Předsedkyně německých Zelených Annalena Baerbocková je kandidátkou strany na příští spolkovou kancléřku. Zdroj: ČTK
Velká koalice německé CDU/CSU a sociálních demokratů zřejmě po zářijových volbách do Spolkového sněmu skončí. Podle aktuálního průzkumu jsou nejsilnější politickou silou v Německu Zelení. A ti se netají velkými plány na „ozelenění“ tamní ekonomiky. Jejich volební úspěch by však výrazně ovlivnil i české hospodářství, myslí si odborníci.
Pokud by se v dubnu konaly volby do Spolkového sněmu, Zeleným by dalo hlas 28 procent voličů a současná vládní CDU/CSU by s 21 procenty skončila druhá. Vyplývá to z průzkumu Trendbarometer pro německou televizní stanici RTL. Zelení by mohli reálně uvažovat o sestavení vlády a pokud by si za partnery vybrali sociální demokraty (SPD) a liberály (FDP), křesťanští demokraté by skončili v opozici. A taková varianta je v Německu považována za pravděpodobnější než vládnutí CDU/CSU se Zelenými.
I když máme spory, s Ruskem je třeba hovořit, hájila Merkelová plynovod Nord Stream 2
Německá kancléřka Angela Merkelová v úterý v Parlamentním shromáždění Rady Evropy hájila projekt německo-ruského plynovodu Nord Stream 2. S Ruskem je podle kancléřky nutné i přes řadu vzájemných sporů hovořit, proto se Berlín rozhodl plynovod podpořit.
Přestože do voleb zbývá ještě téměř pět měsíců, Zelení by si mohli svou pozici aktuálně nejsilnější politické síly v zemi uchovat. V jejich čele totiž od ledna 2018 stojí sympatická čtyřicetiletá Annalena Baerbocková, která ve Spolkovém sněmu zasedá už druhé volební období. Stranu vede společně se spolupředsedou Robertem Habeckem, nicméně Baerbocková je její faktickou lídryní a také kandidátkou na spolkovou kancléřku.
Dřívější konec uhlí
Přestože Zelení zatím ve spolkové vládě zasedali jen jednou (v letech 1998 až 2005), nejsou žádnou ministraničkou bez vlivu. Naopak, dnes se podílejí na řízení 11 ze 16 spolkových zemí, což svědčí o jejich potenciálu opět zasednout i v celostátním kabinetu. Do karet jim může hrát také fakt, že se pod vedení Baerbockové zbavili nálepky notorických odmítačů ekonomického růstu a kladou spíše důraz na to, aby hospodářská prosperita šla ruku v ruce s ochranou životního prostředí.
Jejich vládnutí by přesto znamenalo zvýšení tlaku na další „ozeleňování“ ekonomiky. V programu mají například cíl snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 70 procent v porovnání s rokem 1990, přičemž aktuální cíl je stanoven na 55 procentech. Chtějí také zdvojnásobit uhlíkové daně nebo nastavit ambicióznější cíle pro podíly obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny. Němci by se také zřejmě rychleji rozloučili s uhelnými elektrárnami.
Listina smrti politiků koluje Německem. Jsou na ní podporovatelé covidových opatření
Jména některých poslanců Německého spolkového sněmu se po hlasování o zpřísnění zákona o infekci v době pandemie koronaviru objevila na „Listině smrti německých politiků“. Podle Spolkového kriminálního úřadu je na on-line platformu Telegram umístila soukromá osoba, po které policisté pátrají.
„Očekávám, že Zelení budou pokračovat ve směru, který už nastolil současný kabinet Angely Merkelové, který už také klade důraz na ochranu životního prostředí,“ řekl CNN Prima NEWS Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities. Podle něho bychom se však měli připravit na to, že tlak na nastolené procesy zesílí.
Rána pro český autoprůmysl
Rozhodování o složení dolní komory německého parlamentu bude mít ale celoevropský význam a dotkne se i České republiky. Podle odborníků totiž může zásadně ovlivnit strukturu českého hospodářství. „Vzhledem k tomu, že jsme z velké části subdodavatelskou ekonomikou vůči té německé, mohou se nás dotknout přísnější požadavky na ekologičnost výroby,“ dodal Štěpán Křeček.
„Jako určité riziko pro české hospodářství to vnímat lze. Na druhé straně si nemyslím, že by hned druhý den po sestavení vlády s účastí Zelených Německo začalo po svých firmách vyžadovat dodržování výrazně přísnějších norem,“ uvedla pro CNN Prima NEWS Veronika Hedija, ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické. Podle ní půjde o pozvolný proces, byť možná bude probíhat rychleji, než kdyby Zelení ve spolkové vládě nezasedli.
Český automobilový průmysl v problémech. Vyrobilo se nejméně aut za šest let
Za leden se v Česku vyrobilo nejméně automobilů za posledních šest let, konkrétně 104 576 kusů. Meziroční pokles tak činí 11,7 procenta. Důvodem je pokračující vliv pandemie koronaviru, který se negativně projevuje na poptávce po autech v Evropě. Ta byla o čtvrtinu nižší než loni. Oznámilo to Sdružení automobilového průmyslu.
Před tlačením zelené agendy před časem varoval také bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. A to především v souvislosti s automobilovým průmyslem. Podle něho jde o jednu z posledních oblastí, kde měla Evropa obrovskou konkurenční výhodu proti zbytku světa. Rozhodnutí evropských špiček o faktickém opuštění spalovacích motorů „je chyba pro Evropu i Českou republiku,“ řekl Hampl v jednom z loňských vydání diskusního pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS.
Dostavíme Dukovany?
Nejde ale jen o český průmysl, zejména ten automobilový. Výrazný volební úspěch německých Zelených by mohl promluvit do tuzemské energetiky. Už dnes totiž Evropská unie pohlíží například na jádro jako na špinavý zdroj, kterého se Německo vzdalo. S jadernými elektrárnami ale počítá česká státní energetická koncepce. „Bylo by jistě zajímavé sledovat, jak Česko staví nové jaderné bloky, zatímco Německo se nejen odkloní od jádra, ale i od uhlí,“ uvedl Štěpán Křeček.
V souvislosti s německými Zelenými se také zmiňuje jejich postoj vůči výstavbě rodinných domů a problematice vůbec. Veřejným prostorem totiž nedávno zarezonoval výrok šéfa parlamentní frakce Zelených Antona Hofreitera. Podle něho by stát měl omezit výstavbu rodinných domů, protože příliš zatěžují planetu. V Berlíně pro změnu tamní vláda složená ze Zelených, SPD a postkomunistické Levice rozhodla o zmrazení nájmů na pět let. Ústavní soud nedávno regulaci zrušil s tím, že je protiústavní. Nikoli však kvůli zásahu do svobodné tvorby ceny, ale z důvodu, že takovou pravomoc má pouze celonárodní parlament.
„Věřím, že Němci by si nenechali líbit zákaz výstavby rodinných domů nebo regulaci cen bydlení na celostátní úrovni. Už jen proto, že berlínský experiment ukázal, jak regulace nájmů dostupnost bydlení ještě více zhoršila,“ uzavřel Štěpán Křeček. Podle něho tedy nehrozí, že by se podobná politika rozšířila do celé Evropské unie.
