Vláda mezi mlýnskými koly. Z okna skupiny ČEZ vyhodila 50 miliard, zuří akcionáři

Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) schytává další těžké údery ze všech stran. Ještě si ani nestačila olízat rány po konsolidačním balíčku a důchodové reformě a na kusy už ji trhají investoři, kteří v minulosti vsadili na akcie Skupiny ČEZ. Důvod? Po středečním rozhodnutí ministerského kabinetu, který státu usnadňuje možné převzetí energetické infrastruktury pod hlavičkou ČEZ, spadla jen během čtvrtka hodnota skupiny na pražské burze o téměř 50 miliard korun.

„Cesta k zestátnění ČEZ otevřena,“ reagovala na Twitteru na postup vlády analytička webu Echo24 Lenka Zlámalová s tím, že nyní bude stačit k získání kontroly v ČEZ jen hlas státu. V čem konkrétně změna spočívá? Místo dosud potřebných 90 procent hlasů všech akcionářů by nově mělo pro rozdělení firem stačit 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě, a to za současného navýšení usnášeníschopnosti, která má přesahovat dvě třetiny základního kapitálu.

ČTĚTE TAKÉ: Nižší DPH se v cenách potravin projeví. Slučme je do jedné sazby s nápoji, vyzval analytik

Akcie ČEZ reagovaly propadem o osm procent na 1 041 korun. Ekonom Lukáš Kovanda konstatoval, že vláda ČEZ připravila o 46 miliard korun jeho hodnoty. „Raiffeisenbank předvídá prudký pád akcií ČEZ z nynějších 1 050 jen na 600 korun za kus,“ dodal expert. Doplňme, že jde o hodnotu, za kterou se titul ještě v roce 2021 obchodoval zcela běžně.

Takové vyhlídky se samozřejmě nelíbí investorům, kteří do energetického gigantu vložili své prostředky. „Cena akcií ČEZ klesá, je to výsledek tlaku vlády. A toho, že BCPP a ČNB hrají mrtvé brouky. Volil jsem Spolu a teď ta vláda stojí leda za uplivnutí,“ rozohnil se na sociálních stítích minoritní akcionř ČEZ Michal Šnobr. A nebyl sám. „Jak dlouho se budeme koukat na manipulativní jednání majoritního akcionáře ČEZ, kterému na jeho představení svítí a poskytuje pódium pražská burza? Máme tu ještě nějaká pravidla, nebo si tu stát dělá z pravidel salát?“ ptal se další diskutující.

Katastrofa, nebo šance?

Jiní však v současné situaci, zdá se, vidí i příležitost. „Prostě se probudíš, je krásně a ČEZ vysypanej, tak tam za 1 103 něco kaufneš a jdeš zase koukat z okna na tu krásu!“ napsal k nynějšímu dění jeden z investorů.

Napětí alespoň částečně mírnil i twitterový účet Akciový GURU: „Myslím si, že zde jde pouze o overreaction trhu. Fundament na ČEZ je a snad nejsme na Balkáně, abychom se nemohli jako minority bránit zvůli vlády. Každopádně rozdělení ČEZ jede na plné obrátky a tomu bude odpovídat i volatilita příštích týdnů.“ Zároveň však autor účtu upozornil, že o svůj majetek v ČEZ se bez boje připravit nenechá. „Klidně půjdu za nula, ale vše, o co mne chce vláda připravit, nacpu zároveň do antikampaně této vlády,“ napsal.

Stát vlastní v ČEZ zhruba 70 procent akcií. Už dříve premiér Fiala uvedl, že vláda počítá s restrukturalizací firmy, přičemž jednou z možností je její rozdělení. Cílem má být, aby stát získal kontrolu nad energetickou infrastrukturou.

Takový krok hodnotí částečně kladně i analytik Fio Banky Jan Raška. Uvedl, že jakkoliv zveřejněné záměry vlády upravit regulatorní rámec týkající se možné transformace (rozdělení) ČEZ přispívají ke zvýšení nejistoty a politického rizika, stále v celkovém kontextu vidí potenciální transformaci společnosti a její konsekvence pro vypořádání minoritních akcionářů jako podpůrný faktor pro cenu akcie. „Za dané situace vnímáme cenu akcie ČEZ poblíž úrovně 1 000 korun jako férovou a aktuálně tak nemáme důvod měnit naše doporučení ‚držet‘,“ poznamenal.

Ať už se hádají investoři a ekonomové jak chtějí, je nutné připoemnout také skutečnost, že společenská poptávka po zestátnění skupiny ČEZ byla především v době vrcholení energetické krize mimořádná. Vláda se tím ocitla mezi mlýnskými koly, kde ji z jedné strany drtí investoři a jejich oprávněné požadavky a na druhé straně hlas mnoha lidí, jenž by rád viděl energetickou infrastrukturu zpět ve státních rukách. Obdobně přitom hovoří také opozice s předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem v čele. Jak se vláda nakonec v této otázce zachová, zcela jisté není. Již nyní se však ukazuje, že půjde o rozhodnutí více než těžké.

Co od konsolidačního balíčku očekává ekonomka Danuše Nerudová: